Kanly 
poznmka: Tento lnek se netk model, kte provozuj sv rdia v psmu 2.4 GHz
Aby mohlo ltat nkolik model souasn, mus vysllae vyslat na rznch kmitotech. V pidlenm kmitotovm psmu je urena ada kmitot a tm se k kanly. Kanly jsou oslovny poadovmi sly tak, aby se mohli modeli mezi sebou snadno dohodnout, na jakm kmitotu jejich rdio pracuje. Jednotlivm kmitotm se k kanly. Rozdlen kmitot je platn celosvtov.
Kmitoet rdia zajiuje krystal ve vyslai a v pijmai. Zmnu kmitotu - kanlu zajist vmna krystalu ve vyslai a pijmai za jin pr krystal. Pijmae jsou schopny pracovat jen v jednom kmitotovm psmu. Nen tedy mon dt do pijmae pro 27 MHz krystal pro psmo 35 MHz. Stejn tak u vyslae. U nkterch vysla je mon vymnit vysokofrekvenn modul za modul pro jin psmo. Rdia pracuj ve vyhrazench kmitotovch psmech.
Kmitotov psma
| 13 MHz | |
| 27 MHz | Toto psmo pouvaj star soupravy. V tomto psmu se asto vyskytuj ruen, zejmna od obanskch radiostanic (CB). V autech se pouvaj a 100W koncov stupn a to je signl o dva dy silnj ne je vysla RC soupravy. |
| 35 MHz | Psmo uren jen a pouze pro modely letadel |
| 40 MHz | Psmo povolen pro modely letadel, aut i lod |
| 72 MHz | Psmo pro modely letadel - USA |
| 75 MHz | Psmo pro modely aut a lod - USA |
| 2.4 GHz | Psmo sdlen podle generln licence rznmi slubami. Mimo modelskch vysla v tomto psmu pracuj potaov st, datov penosy atp. |
Pouit jednotlivch kmitot (kmitotovch psem) nen na libovli vrobc a uivatel RC souprav. Kmitotov psma pidluje (povoluje) ad. Povolen kmitoty jsou v rznch zemch rzn a pokud se chystte se svm modelem do zahrani na dovolenou nebo na sout, mli byste si ovit, zda vae vybaven odpovd mstnm pedpism.
U ns reguluje tuto oblast esk telekomunikan ad. Zde je jeho vyhlka.
Organizace ltn s ohledem na kanly
Pi spolenm ltn se mus modeli dohodnout a organizovat ltn tak, aby nemohl nikdo zapnout vysla ve chvli, kdy nkdo jin prv na stejnm kanle lt. Nen mon provoz dvou vysla souasn na stejnm kanle.
Pi vtm mnostv model se ltn z tohoto dvodu njakm organizuje. Nkdy i za vyuit rznch pomcek.
Pry
Pi pchodu na letit nebo na kopec si pchoz model obejde ptomn modele a sdl jim slo svho kanlu. Od nich se dozv jejich kanly. Najde-li nkoho se stejnm kanlem, utvo s nm pr a pi ltn se stdaj. Lt jeden nebo druh.
Vzjemn si hls "vypnuto" a mysl se tm vypnut vyslae. Nesta jenom sledovat, zda u stichl motor kolegova modelu. Stv se, e nkdo obas zapomene vypnout vysla. Potom sta nhoda, kdy budete stt uprosted letit a zaltnete ble ke stojnce. V tu chvli vs kolegv vysla zaru a na havrii je zadlno.
Stejn tak pokud njakou dobu neletl ani jeden z vaeho pru, pt se ten, kdo se na let pipravuje: "Mohu startovat?" a ten druh se pesvd, zda m vypnut vysla a potvrd to slovy (teba): "Vypnuto".
Kolky
Pi vtm provozu je na nkterch letitch k dispozici tabule se seznamem kanl a let si modeli sami povoluj bu pickanutm kolku se svm kanlem na tabuli nebo odebrnm kolku se svm kanlem z tabule. Jsou to dva systmy. Kad m sv vhody.
Odebrn kolk
Pilot si ped letem nebo manipulac s vyslaem odebere z tabule kolek se svm kanlem. Nen-li kolek s jeho kanlem na tabuli ptomen, neme zapnat vysla. Po letu a vypnut vyslae kolek na tabuli vrac.
Nevhodou je, e se na tabuli nepozn, kdo kolek m.
Kdy model, kter kolek z tabule odebral, zapomnl kolek vrtit a odvezl jej pry, mus se vyrobit kolek jin.
Kolky pat k tabuli a tak se mus tabule ped ltnm osadit kolky vech kanl.
Pipnn kolk na tabuli
Pilot ped letem nebo manipulac s vyslaem pipne na tabuli kolek se svm kanlem a jmnem. Je-li kolek se stejnm kanlem u na tabuli ptomen, neme zapnat vysla. Po letu a vypnut vyslae si svj kolek zase z tabule sund.
Vhodou je, e se na tabuli pozn, kdo m kanl obsazen. Dal vhodou je to, e kad m svj kolek jen pro kanl, kter pouv, a na tabuli nemus bt kolky pro vechny mysliteln kanly.
Kdy model, kter kolek na tabuli pipnul, zapomnl kolek po letu odebrat, snadno se d zjistit kdo to je, e u nelt a kolek mu vrtit.
