Jaké rádio tedy vybrat?

Ovládání modelů rádiem - Radio Control / RC - Jaké rádio vybrat

Když si nepořídíte rádio v setu s modelem, budete stát před nutností výběru vysílače. Vysílač lze dnes běžně koupit jako každou jinou elektroniku. Nabídka je široká, prodejců je hodně, vyznat se v tom všem je poměrně náročné.

Zpočátku není ani dost dobře možné vědet, co vlastně budu potřebovat, co všechno musí vysílač umět. A porovnat svoje požadavky s tím, co ten který typ rádia umí, není snadné už proto, že popisy rádií jsou plné pojmů a zkratek začátečníkovi neznámé.

Na začátku kariéry pilota modelů není třeba myslet mnoho let dopředu. První rádio může být jednodušší a až podle toho, kam se jako pilot posunu, s čím budu létat, může následovat nákup pokročilejšího vysílače. To první rádio vám může vydržet rok, dva, tři, další rádio už budete mít třeba deset let. To je ale hodně individuální, někdo vydrží s tím prvním deset let, jiný třeba jen rok.

Vysílače lze třídit podle jejich vlastností zhruba do třech tříd, kterým odpovídají vlastnosti vysílačů a cenová hladina. Je to trochu podobné trhu s automobily.

Při koupi rádia můžete zvažovat i pořízení rádia z druhé ruky. Dá se tak za stejný peníz pořídit rádio o třídu vyšší. U rádií vyšších tříd není třeba mít obavy, že starší rádio bude trpět nespolehlivostí.

Dost zásadní je rozhodnutí, zda pořídíte rádio, které lze volně programovat, nebo rádio tzv. šablonové. Volně programovatelná rádia mají systémy EdgeTX, OpenTX, Ethos. Jsou to systémy vycházející z jednoho základu, filozofie nastavování modelu v nich je prakticky stejná. Pilot má v nastavování absolutní volnost. Dává to v nastavování velké možnosti, ale pro někoho to může být těžké. U šablonových systémů výrobce předpřipravil šablony pro nastavování letadel různých typů, nastavování modelu tak je jednodušší.

Hodnocení

CNC řezačka HotWire verze 1 - Hodnocení

Když jsem se v sobotu 26.10.2024 pustil do konstrukce řezačky, bylo přede mnou plno neznámých. Technicky. Zadání bylo postupně prototypovat jednotlivé části a nápady, vždy si část vyzkoušet a potom pokračovat v konstrukci. Dotáhl jsem to do provozuschopné podoby 12.12.2024, v mezidobí jsem byl 20 dní pryč a nemohl se tomu věnovat. Nejvíce času zabraly tisky dílů tištěných na 3D tiskárně, tisk je pomalá technologie.

Zadal jsem si, že konstrukce by měla být taková, aby se díly na ní daly koupit běžně v obchodech u nás, a že nebudu čekat na díly z Číny, i když bych možná docílil poloviční ceny.

Kreslil jsem - modeloval všechno v Autodesk Fusion. Ve Fusionu vznikly modely pro tisk dílů, ve Fusionu jsem kontroloval rozsahy pohybů a případné kolize. Fusion umožňuje vracet se v modelování zpátky v čase, tak jsem mohl snadno podle výsledků testů konstrukci snadno upravovat, aniž bych musel další věci pracně překreslovat. Simulace pohybu stroje je taky užitečná věc, bez ní bych strávil více času přemýšlením nad rozmístěním jednotlivých komponent a určitě bych někde narazil na konflikty pohybu, až bych to fyzicky realizoval.

Při přemýšlení nad vším okolo stroje jsem si uvědomil, jak je to z hlediska strojařiny oproti CNC frézce mnohem jednodušší záležitost. První rozdíl jsou řezné síly. Horký drát potřebuje oproti fréze zanebatelnou sílu. Druhý rozdíl jsou dráhy nástroje. Zatím, co na frézce najezdí na povrchu křídla nástroj tisíce přejezdů, horký drát projede nad povrchem jen jednou.

V této souvislosti jsem v myšlenkách řešil axiální síly v uložení koleček pojezdu V-slot. Není to ideální , ale když to jezdí ostatním, tak to asi nebude problém. V-slot jezdí a nemusel jsem ani použít excentrické matice na vymezování vůle koleček. Ke vzdálenosti děr pro osky koleček jsem se dobral třemi zkušebními tisky části vozíku.

Přemýšlel jsem, zda nebude problém délka kabelu k motoru 3.5 metru. Praxe ukazuje, že to problém není.

Řezné síly jsou nula nula prd. Konstrukčně se tak řeší jen hmotnosti a setrvačnosti jednotlivých dílů stroje a taky se neřeší nějaké vibrace. Průhyb horizontálního vedení jsem zatím neřešil, jeví se mi zanedbatekný.

Otázkou taky byla tuhost tištěných dílů. To je naprosto zásadní věc a malá tuhost by vedla nejen ke změnám geometrie a tím nepřesnému řezání, ale mohla by způsobovat křížení pojezdů a jajich přidírání. Geometrie stroje není stoprocentní. Svislé vedení je zřejmě díky vůlím ve vedení a pružnosti profilu vodorovného vedení nakloněno dovnitř řezačky. Na 50 cm délky svislého profilu to dělá 1/2 cm na každé straně. Na přesnost stroje to nemá praktický vliv.

Volba pohonu řemenem u horizontálního pojezdu vyšla z myšlenky, že mohu udělat tento pojezd libovolně dlouhý a levněji. Delší řemen stojí méně než delší pohybový šroub. A v podstatě nic nebrání tomu mít dvě varianty stroje - dlouhou a kratší, kdy ke změně konfigurace stačí zaměnit profil 20x40 jinak dlouhým kusem.

Zpětně, když se dívám na sestavenou řezačku, uvažuji o tom, zda by nebylo lepší dát motor pro svislý posuv dolů. Oblast pohybu drátu by se zvedla nahoru o výšku motoru a spojky pohybového šroubu, ale stejně řezaný materiál podkládám, podkládal bych ho ještě o něco víc.

Podobně koukám na motory, třeba by stačily menší motory. Jaké jsou vlastně menší motory, jak jsou veliké?

• NEMA 8 - příruba: 20 x 20 mm, malé aplikace, jako jsou jemné mechanické přístroje nebo lehké robotické sestavy.
• NEMA 11 - příruba: 28 x 28 mm, menší CNC stroje, 3D tiskárny nebo robotické projekty s omezeným prostorem.
• NEMA 14 - příruba: 35 x 35 mm, aplikace, kde je třeba vyšší krouticí moment než u NEMA 11.
• NEMA 17 - příruba: 42 x 42 mm, mnou použité motory, nejčastěji používaná velikost v 3D tiskárnách, malých CNC strojích a hobby aplikacích - bipolární dvoufázový, krok: 1.8° - 200 kroků na otáčku, jmenovité napětí: 3.3V DC, jmenovitý proud: 1.5A, statický moment: 0.5 N.m Min (2 fáze), hmotnost: 360 gramů, délka: 47 mm, průměr hřídele: 5 mm

Radek Kaplan má podle fotky minimálně na svislém pojezdu menší motor.

Nabíječka

Nářadí - Zdroje žhavení drátu

Další možností, čím žhavit odporový drát pily, je modelářská nabíječka.

Modelářská nabíječka dovolí takový výkon, jako je výkon jejího zdroje. Tahle moje nabíječka dá max cca 24V a tím je omezen i proud drátem. Na kratší drát pod metr to stačí.

Problematické je v praxi zapínání napájení drátu i nastavování proudu. Nabíječka pomalu zvyšuje napětí, při změně proudu se dost dlouho čeká, než zvolený proud naběhne. Je to neoperativní.

Transformátor

Nářadí - Zdroje žhavení drátu

Klasickým zdrojem pro žhavení drátu je síťový transformátor - typicky 230V / 24V.

Transformátor produkuje napájení drátu střídavým proudem. Pro řezání je jedno, zda drátem teče stejnosměrný nebo střídavý proud. Transformátor by měl být dostatečně dimenzovaný, aby snášel trvalé zatížení 100W. Regulaci proudu je možné řešit připojením na různé odbočky sekundáru trafa, pokud je má, odporníkem v sérii s pilou, nebo nějakou pulzní polovodičovou regulací. Já mám na primáru svého trafa tyristorovou regulaci za starého vysavače. Regulace jdou koupit jako samostané díly nebo elektronické stavebnice.

To moje trafo v kanystru na fotce nahoře je taky historie. Vzniklo, když jsem byl kluk. Rok cca 1980, chtěl jsem řezat odporovým drátem, ale tehdy se nedaly koupit kombinačky, natož trafo požadovaných parametrů. Můj táta sdělil problém svému kamarádovi a ten na to, že když se trafo nedá koupit, tak že si ho s jeho pomocí vyrobím! Byl jsem v devítce, koukal jsem na něj jako puk. Provedli jsme výpočet, tedy já jen jak cvičená opička počítal na kalkulačce vzorečky, pak jsme šli k němu do garáže, kde měl různé transformátorové plechy a smaltované dráty různých průřezů, a trafo jsme namotali. A funguje dodnes! Inženýr Jirásek.

V balónu kolem světa

Historie všeobecného letectví - Historie letectví ve filmu

Breitling Orbiter 3 pilotovaný Bertrandem Piccardem a Brianem Jonesem byl v roce 1999 prvním balónem, který bez mezipřistání obletěl svět!

PVC a jeho řezání

Ochrana zdraví - Další souvislosti

Při spalování PVC - polyvinylchloridu vznikají škodlivé látky. Je to i případ řezání PVC laserem.

Chlorovodík HCl: Jedná se o velmi korozivní a toxický plyn. Může způsobit podráždění dýchacích cest, očí a pokožky. Je velmi korozivní a může poškodit zařízení, optiku laseru, filtrační systémy a další části.

Dioxiny a furany: Vysoce toxické látky, vznikají zejména při nedokonalém hoření nebo při teplotách kolem 300–700 °C. Jsou karcinogenní a mohou mít negativní dopad na imunitní a reprodukční systém.

Spalování PVC je vysoce nebezpečné pro zdraví.

Většina reklamních samolepicích fólií je vyrobena z PVC.