Výsypka po stoprvé 

Žena mi říká: "Běž ven! Smrdíš celý den doma u počítače!" Fouká sever, už je dost pozdě, ale na polítání to ještě vyjde. Jedu s Funrayem na svah.

Nosilo to pěkně, i pobyt venku jako takový byl příjemný - jarní. Bylo 13 stupňů, už se to dalo na větru vydržet, ale byl jsem rád, že jsem v kapse bundy našel kulicha.

místo: Výsypka Radovesice 4 - Bílina, sever, větší hrana
kamera: GoPro Hero 10 Black

Znova výsypka 

Je zamračeno, ale neprší! A je krásných 10 stupňů! Fouká čerstvý západ, ale než se vyhrabu z práce, tak vítr hodně vadne. Jedu zase na výsypku, ale na jiné místo. Byl jsem tu vloni na průzkumu - viz Průzkum nových terénů.

Proti létu je louka krásně hladká. Vítr je kolem tří metrů, s Funrayem alespoň zkusím hoblování za slabých podmínek. Zatím nevím, jak moc ho mohu utahat.

Pokud vystoupám na motoru do sto metrů, svah nosí všude. Terén přes les pode mnou klesá celkem o 80 metrů, to je dost na to, aby to takto nosilo. Ale lítat někde daleko vysoko je nuda. Na hraně to je tak na F3Káčko nebo nějakého lehouše. Chvílemi se s Funrayem držím, ale jak vítr zvadne na 2 m/s, pomalu padám pod hranu. Když to zesílí přes 3 m/s, mohu zkoušet, co mi Funray dovolí. A dovolí docela dost, ani jednou mi v zatáčce "neupadl".

Polítání pěkné, pocitově 15 stupňů (v zimní bundě ). Setříhal jsem jen takový technický dokument. Byla tma, i já měl problém se světlem, když bylo letadlo pod horizontem. Kamera to nějak vytáhla, ale za cenu velkého šumu v obraze. Půl šesté v zimě a ještě když je takto zataženo, je pozdě.

kamera: GoPro Hero 10 Black
misto: Výsypka Radovesice 2 - Bílina, západ

Skoro jarní výsypka 

Po minulých dnech, kdy byla pořád vichřice, po dopoledni, kdy lilo jako z konve, se stal odpoledne zázrak! Vysvitlo slunce, vítr se otočil, začal foukat severozápad. Nejblíže to mám na výsypku. Bál jsem se, že na větru zmrznu, ale bylo příjemně, sluníčko dělá zázraky, jen louka byla nacucaná vodou a zablátil jsem si boty.

Kamera na hlavě brzy umřela, zimou. Já jsem vydržel létat půl hodiny. Zkoušel jsem mimo hledání stoupáků nad hranou svahu i blbnout, s motorem rychle nahoru, po kouli dolů. Mám problém, že na rychlosti je řízení dost ostré, v menších rychlostech zbytečně tupé. Budu si nuset nastavít dvojí výchylky.

Na přistání jsem nalétával desetkrát, i šikmo proti větru jsem nedokázal sednout. Nakonec jsem musel udělat zatáčku třistašedesátku těsně nad zemí nad loukou před sebou a v ní utratit energii. Budu si muset nastavit větší vztlaky a butterfly.

Polítání pěkné, hodina na vzduchu a na sluníčku se bude hodit, až budu sedět zítra v práci!

stroj: funray
kamera: GoPro Hero 10 Black
misto: Výsypka Radovesice 2 - Bílina, západ

Když v pátek po práci fouká 

[9.9.2022]

Celý pátek koukám od pracovního stolu na kumuly plující po modré obloze, láká to jít ven. Po čtvrté hodině přemítám, co se sebou. A najednou na mě z telefonu vyskočí zpráva od Pavla: "fouká jz..šel bys?". Během pěti minut jsme dohodnutí, že pojedeme na Číčov. Dávám echo ještě Honzovi.

Pět křídel na svahu! Fouká méně, než jsme čekali, je to jen na takové žužlání, ale jsme šťastní, že jsme po práci venku. Příroda nám připravuje divadlo. Deset dvacet kilometrů proti větru vidíme silný déšť a v lajně severovýchod - jihozápad rostou bouřkové mraky. Modrá obloha s bílými kumuly rychle mizí a místo toho nám nad hlavou roste ocelová šeď. Ale sílí vítr a tak se nám to líbí. Občas se blýská, ale je to někde u Žatce dvacet kilometrů od nás.

Vítr zesílil, ale moc to nenosí. Udržíme se, ale na nějaké velké soubojování to není. Je to tím, že vítr nefouká stejnoměrně a před námi jsou další kopečky, které to proudění rozvlní. Místa, kde to nosí, se tak pořád stěhujou. Ale na blbnutí to stačí!

Po hodině se už ale blýská v mracích nad námi, déšť je na dosah a protože to máme z kopce dolů kus k autům, velí Pavel k ústupu. Jen to dořekl, začínají na nás padat první kapky. Slétáváme do závětří na pole za kopec, kluci si hážou letadla před sebou, já ale v tom silném dešti raději obracím vysílač vzhůru nohama a metelím k autu, mám s vodou v rádiu blbou zkušenost (Problémy s vodou). Zaklapli jsme dveře a už lítaly blesky všude okolo. To bylo tak tak!

stroje: Tomahawk NG
kamera: GoPro Hero 10 Black
misto: Číčov (Kozly)

Podvečerní dýchánek na kopci Číčov! 

Honza je další člen našeho Sdružení letců Českého středohoří, kterého jsme zbláznili, a který si také pořídil Tomahawk NG. Dostavěl ho, zalétnul, ale jako na potvoru, jak to tak bývá, žádné větrné dny nejsou. V neděli v podvečer dává Windy naději na 3 m/s západ, možná mírně jihozápad, usilovně jsem od pátku kluky přesvědčoval, že v neděli si zalétáme na Číčově.

V pět už lezeme po úbočí kopce nahoru, nahoře nás ale čeká skoro bezvětří. Slabý větřík, který cítíme jen na tváři, ale přináší termické bubliny a v tom se dá létat. Na nějaké soubojování to není. Ve slabých podmínkách se ale člověk naučí letadlo přesně vodit, naučí se létat těsně u svahu a pro mě má ten let podél křivek terénu eleganci. Mám to rád! I proto, že když člověku nefičí vítr kolem uší, má to i zajímavou zvukovou atmosféru, jak se nesou prostorem zvuky z okolí kopce.

Kolem sedmé se vítr stočil severněji a zesílil. Už fouká i přes tři metry a můžeme létat dynamičtěji, ale ani to nestačí k boji. Po dvou hodinách létání jsme to zabalili. Honza s novým strojem zalétal moc pěkně, všichni jsme si pěkně pokecali, užili jsme si krásných výhledů na České středohoří, pěkné to bylo.

Už je nás s Tomahawky ve sdružení pět! Těšíme se, až se všichni sejdeme za větrnějšího počasí a až s námi budou létat i Pavlovi kluci.

stroje: Tomahawk NG
misto: Číčov (Kozly)
kamera: GoPro Hero 10 Black

Poznámka: Video je pro nezasvěceného diváka moc dlouhé. Ta délka je takový můj experiment. Pro ty, kteří v těch pohybech modelů vidí nějaké nuance, tak to není pořád stejné. Pro normální smrtelníky to musí být 3 minuty max, své ženě bych to asi neukazoval, kdybych jí chtěl ukázat, co na tom kopci vlastně děláme.

Byl jsem si zalétat s ušatcem 

Byl ještě vítr, kdy jsem šel ven, mezi keři a stromy to byla trochu hoňka.

Záběry z letadla byly natočeny kamerou Insta360 GO 2.