Dosah

Pásmo 2.4 GHz

Jaký mají rádia v pásmu 2.4 GHz dosah?

Pro běžnou modelářskou praxi můžeme konstatovat, že dostatečný. Létat se dá na hranici viditelnosti modelu.

S běžnými modely se létá do vzdálenosti dvě stě tři sta metrů. S velkými nebo obřími modely se snadno dostanete na vzdálenost větší než 1/2 kilometru a není vzácností pohybovat se ve vzdálenosti kolem 1.5 kilometru.

Rádia zavedených značek a určená pro tzv. "plný dosah" na tyto vzdálenosti spolehlivě fungují. Předpokladem je správná instalace přijímače a jeho antén v modelu.

Zde je uveden test dosahu z roku 2011 se systémem Futaba FASST 2.4GHz: vysílač typu 10CAP a přijímač typu R608FS. Oboje bez úprav tak, jak byly nakoupeny v obchodě. Při pokusu bylo dosaženo vzdálenosti 4 km a rádio spolehlivě fungovalo.

;

Větším problémem než vzdálenost je přítomnost silnějšího rádiového provozu v místě, kde se létá. Modeláři často vypozorují místa v prostoru, kde řízení na mžik vypadává. Ale současný provoz více RC vysílačů na jednom místě problém nedělá.

Dobré je vědět také o tom, že šíření signálu 2.4 GHz brání překážky. Těmi mohou být budovy, křoví a řady stromů, zvláště když je mokro. Aby přenos sihnálu fungoval, musí být přímá viditelnost mezi vysílačem a přijímačem.

Ještě je dobré vědět, že existuje něco, čemu se říká Fresnelova zóna. U rádiových vln, včetně 2,4 GHz, nestačí, aby byla přímá viditelnost mezi vysílačem a přijímačem. Aby přenos fungoval správně, musí být dostatečně volná i oblast kolem přímé spojnice, tzv. první Fresnelova zóna. Pokud do této zóny zasahuje překážka, například stěna, strom, zábradlí a podobně, dochází k difrakci, odrazům a interferencím, což může způsobit útlum signálu nebo jeho úplné vypadnutí. Jde o útlum signálu kvůli překážkám v oblasti kolem přímé dráhy signálu. Viz cs.wikipedia.org

Po roce 2020 se začal rozvíjet komunikační protokol ExpressLRS, který pracuje sofistikovaně se slabým signálem, a u něj je dosah několika kilometrů běžnou záležitostí a za dodržení některých podmínek je stroj řiditelný na vzdálenost několika desítek kilometrů.

INAV LUA skript

INAV - INAV LUA skript

Je to skript, který na displeji vysílače informuje o stavu systému INAV v letadle, v kopteře. Hlasem informuje o nastavenem modu INAV, hlásí stav pohonného akumulátoru, překročení nastavené výšky, ztrátu GPS. Neumožňuje nastavování parametrů INAV, je to jen informační zdroj - telemetrická obrazovka.

Ke stažení zde: github.com/iNavFlight/OpenTX-Telemetry-Widget

Informace získává prostřednictvím telemetrie rádia - RC.

Další funkce:

• zobrazí maxima, minima
• Umí přehrávat log

Nastavení parametrů

popis zde: github.com/iNavFlight/OpenTX-Telemetry-Widget/Configuration-Settings

Video nelze přehrát

DJI O4 - DJI O4 Airunit Pro

Po létání jsem stáhnul soubory z karty:

DJI_0001.MOV
DJI_0003.MOV
DJI_0003.MOV
.DJI_0003.MOV.trinf

Video č.3 nelze přehrát a je k němu ještě další sobor. Ten indikuje, že se ukládání videa v airunit nedokončilo. Dá se to opravit.

Program untrunc to umí.

Bat:

set untrunc="c:ProgramFilesmp4repair-1untrunc-w.exe"
e:
cd e:Liborvideo20260415_fpv2
%untrunc%  DJI_0002.MOV DJI_0003.MOV
pause

První řádek říká, kde program v počítači mám. Druhý řádek přepíná na adresář, kde jsou moje videa. Na čvrtém řádku volám program a jako první parametr mu posílám jméno videa, které je v pořádku, druhý parametr je jméno vadného videa. Program vido opraví a opravené uloží pod jiným jménem.

Umí Companion export .gpx souboru?

EdgeTX - Tipy

Lze z Companion exportovat trasu letu do .GPX souboru? Companion umí exportovat do Goggle Earth, tam ale nejde se záznamem pracovat jako v jiných mapových programech.

Google Earth exportuje formát .KML a .KMZ. .GPX neumí. Přímo z EdgeTX Companion to taky nejde.

rclogvis

Program rclogvis to umí. Je to Python a je třeba mít Python v počítači.

Intalace programu v cmd okně:

pip install rclogvis

Export gpx souboru. Provádí se také v cmd okně:

rclogvis-plot "c:Libor20_konicky20_modelarstvi20_moje_modely20_TwinStarlogyTwinStar INAV 5-2026-04-26-193709.csv"

nebo lépe:

c:
cd "Libor20_konicky20_modelarstvi20_moje_modely20_TwinStarlogy\"
rclogvis-plot "TwinStar INAV 5-2026-04-26-193709.csv"

praktická ukázka:

set directory=c:Libor20_konicky20_modelarstvi20_moje_modely20_TwinStarlogy
set name=TwinStar INAV 5-2026-05-01-102005
c:
cd "%directory%"
del export.gpx
del "%name%.gpx"
set MPLBACKEND=Agg
rclogvis-plot "%name%.csv" >nul 2>&1
rename export.gpx "%name%.gpx"
pause

Artemis II

Všeobecné letectví - Zajímavá videa s leteckou tématikou

anglicky možnost zapnout české titulky

Artemis II

V kostce

INAV - Postup

pro pospu

Protože INAV instaluji do modelu kvůli FPV, uvedu svůj celkový pohled na věc.

• Motivem instalace flight kontroleru [FC] do letadla je pro mě bezpečnost, abych měl při ztrátě obrazu v brýlích možnost letadlo zachránit pomocí autopilota, který přivede letadlo zpět (RTH).
• Systém pro FC jsem zvolil INAV, protože funguje na běžných a relativně levných FC, má všechny potřebné funkce.
• FPV systém vybírám tak, aby to v provozu bylo jednoduché a spolehlivé s kvalitou obrazu maximální, kolik mi rozpočet dovolí. Pro mě to jsou DJI Goggles 3 a DJI O4 Pro. Pokud bych nechtěl filmovat, místo O4 Pro by stačila O4 (lite). Zadání bylo "filmová" kvalita záznamu a kvalita obrazu v brýlích pro zážitek "vyhlídkového" letu. Variantou, kterou jsem vyzkoušel, je Caddx Ascent Lite. Zde bylo zadání nízká cena.
• Podstatnou podmínkou volby FPV systému a
• Vybírám flight controller zavedené firmy, který má dobré reference a výkon pokud možno dostatečný pro budoucí verze INAV
• BEC na FC pro napájení serv musí mít dostatečný výkon
• Serva napájím z BEC FC
• Pokud volím připojování serv konektory na piny FC, pro odpojovaná křídla mám prodlužováky, aby se nemanipulovalo s kabely na konektorech FC
• Přijímač volím ExpressLRS, měl by mít dvě antény, abych vykryl stínění trupem, vystačím si s 2.4Ghz a povolenými výkony. Výhodou 2.4GHz oproti 900MHz jsou menší antény, to hraje roli třeba ve větroni.
• Vysílač musí umět ELRS, stačí externí vysílací modul ELRS buď 2.4GHz, nebo 900MHz. Systém vysílače EdgeTX s podporou LUA skriptů. EdgeTX proto, protože dobře podporuje současný vývoj ELRS. Volil jsem Radiomaster TX16S mk3, variantou je menší TX15, ale to už je další široké téma proč. Může to být jakýkoli jiný splňující výše uvedené.
• GPS volím raději větší - větší anténa (baro na GPS ani kompas není potřeba)
• Letadlo volím tak, jako volím obyčejné RC letadlo, výkonnost, odolnost v provozu, vhodnost pro zamýšlený styl létání. Obecně platí, že pro "rekreační" létání je lepší letadlo větší, těžší, s vyšší cestovní rychlostí.
• Při instalaci je třeba myslet na chlazení komponent, zejména jednotky vysílající obraz.
• FC nehybně spojen s trupem, nemusí být vodorovně, může být třeba na svislo, myslet i na případnou demontáž
• Myslet na snadné připojení USB kabelu do FC i při kompletně sestaveném letadle
• Pro antény přijímače a vysílání obrazu platí zásady jako pro každé jiné antény
• GPS je anténa, zásady jako pro každé jiné antény
• Zálet letadla stejně jako běžný model, vyvážení, dosah rádia, výchylky kormidel
• Létám v režimu MANUAL, tedy bez stabilizace, trimuji si letadlo jako každý jiný model podle podmínek, stabilizované režimy letu používám jako zálohu, když bych přišel o obraz v brýlích

Jsou to v zásadě tři komponenty:

• Kamera - přenos obrazu do brýlí
• FC - řízení modelu, měření a telemetrie, autopilot
• vysílač - řízení modelu, ovládání FC (ovládání INAV)

Pro nastavování to jsou čtyři komponenty:

• INAV v FC - alarmy vybití aku - nastavení přes USB kabel z počítače, částečně přes INAV menu v brýlích vyvolaného gestem kniplů, viz INAV OSD menu
• brýle - přenos obrazu - nastavení přes menu brýlí
• vysílač - kanály, přepínače, letové mody, alarmy přenosu RC - nastavení ve vysílači nebo v Companion
• INAV lua ve vysílači - alarmy vybití aku - nastavení ve vysílači vyvoláním menu skriptu, viz Konfigurace INAV lua

Deník - dokumentace

Jak začít s létáním s rádiem řízenými modely - První let, zálet modelu

Ve velkém letectví se vedou v souvislosti s létáním a provozem letadla

• Palubní deník letadla – zapisují se lety, doby letu, posádka, závady, provozní poznámky.
• Technický deník letadla – obsahuje provozní záznamy, hlášení závad, provedenou údržbu, kontroly a uvolnění letadla do provozu.
• Letová kniha – osobní kniha pilota, kam si zapisuje svoje nalétané hodiny.
• Záznam o údržbě – dokumentace servisních zásahů, periodických prohlídek a oprav.

S letadly létají různí piloti, udržují je různí technici, pro modelářství se to jeví jako kanon na vrabce. Ale i v modelářství je dobré si vést nějakou dokumentaci, deník.

Když životnost vašeho modelu překročí jeden den, týden, měsíc, budete už mít problém s pamětí. Když letadlo na čas odložíte, protože létáte s jiným, nebo jen není jeho sezóna, nebudete si po měsících nebo letech pamatovat nic!

Je dobré si někde vést k modelu poznámky. Namátkou:

• poloha těžiště / polohy, ke které jste se dopracovali záletem a létáním
• výchylky kormidel
• polohy kormidel v neutrálu
• jak dlouhá je bezpečná doba letu
• rozměry vrtule
• jaký regulátor je v letadle
• polohy jehel u spalováku

Letadlo může měsíce ležet odložené, můžete z něho demontovat přijímač, přijdete o nastavení modelu ve vysílači, je milión možností, proč se nějaká vědomost nebo nastavení ztratí. Někdy vědomost pracně nabytá. Pak se takové poznámky hodí.

Někdy stačí myšlenka, že nahradím 3S akumulátor akumulátorem 4S. A na regulátor se nemohu podívat, nechce se mi operovat a tahat ho ven z letadla. A on třeba není na 4S stavěný!

Poznámky se hodí i pro aktivní létání s modelem. Zjistíte třeba nějaké závady a než dojedete domů, na něco si už nevzpomenete. Přijedete na létání a zjistíte: Jé, to jsem zapomněl opravit!

Dosah

FPV - Z praxe

Při FPV létání se přenáší z letadla do brýlí obraz rádiovým signálem. Když signál zeslábne, obraz se zhorší nebo ztratí.

Dobré je vědět také o tom, že šíření signálu 2.4 GHz brání překážky. Těmi mohou být budovy, křoví a řady stromů, zvláště když je mokro. Aby přenos sihnálu fungoval, musí být přímá viditelnost mezi vysílačem a přijímačem.

Ještě je dobré vědět, že existuje něco, čemu se říká Fresnelova zóna. U rádiových vln, včetně 2,4 GHz, nestačí, aby byla přímá viditelnost mezi vysílačem a přijímačem. Aby přenos fungoval správně, musí být dostatečně volná i oblast kolem přímé spojnice, tzv. první Fresnelova zóna. Pokud do této zóny zasahuje překážka, například stěna, strom, zábradlí a podobně, dochází k difrakci, odrazům a interferencím, což může způsobit útlum signálu nebo jeho úplné vypadnutí. Jde o útlum signálu kvůli překážkám v oblasti kolem přímé dráhy signálu. Viz cs.wikipedia.org

Je třeba si dávat pozor a nestát za autem nebo za skupinou lidí. Když si sednete na stoličku, zmenšíte na polovic výšku vašeho pomyslného stožáru, který tvoří vaše tělo. Při létání je dobré dobře rozmýšlet oblet kopců nebo nízký let nad zemí.