Dosah

Pásmo 2.4 GHz

Jaký mají rádia v pásmu 2.4 GHz dosah?

Pro běžnou modelářskou praxi můžeme konstatovat, že dostatečný. Létat se dá na hranici viditelnosti modelu.

S běžnými modely se létá do vzdálenosti dvě stě tři sta metrů. S velkými nebo obřími modely se snadno dostanete na vzdálenost větší než 1/2 kilometru a není vzácností pohybovat se ve vzdálenosti kolem 1.5 kilometru.

Rádia zavedených značek a určená pro tzv. "plný dosah" na tyto vzdálenosti spolehlivě fungují. Předpokladem je správná instalace přijímače a jeho antén v modelu.

Zde je uveden test dosahu z roku 2011 se systémem Futaba FASST 2.4GHz: vysílač typu 10CAP a přijímač typu R608FS. Oboje bez úprav tak, jak byly nakoupeny v obchodě. Při pokusu bylo dosaženo vzdálenosti 4 km a rádio spolehlivě fungovalo.

;

Větším problémem než vzdálenost je přítomnost silnějšího rádiového provozu v místě, kde se létá. Modeláři často vypozorují místa v prostoru, kde řízení na mžik vypadává. Ale současný provoz více RC vysílačů na jednom místě problém nedělá.

Dobré je vědět také o tom, že šíření signálu 2.4 GHz brání překážky. Těmi mohou být budovy, křoví a řady stromů, zvláště když je mokro. Aby ovládání modelu fungovalo, musí být přímá viditelnost mezi vysílačem a přijímačem.

Ještě je dobré vědět, že existuje něco, čemu se říká Fresnelova zóna. U rádiových vln, včetně 2,4 GHz, nestačí, aby byla přímá viditelnost mezi vysílačem a přijímačem. Aby přenos fungoval správně, musí být dostatečně volná i oblast kolem přímé spojnice, tzv. první Fresnelova zóna. Pokud do této zóny zasahuje překážka, například stěna, strom, zábradlí a podobně, dochází k difrakci, odrazům a interferencím, což může způsobit útlum signálu nebo jeho úplné vypadnutí. Jde o útlum signálu kvůli překážkám v oblasti kolem přímé dráhy signálu. Viz cs.wikipedia.org

Po roce 2020 se začal rozvíjet komunikační protokol ExpressLRS, který pracuje sofistikovaně se slabým signálem, a u něj je dosah několika kilometrů běžnou záležitostí a za dodržení některých podmínek je stroj řiditelný na vzdálenost několika desítek kilometrů.

Klíny

Upínání - Zarážky, kolíky, excentry, klíny

Když je třeba zajistit obrobek proti posunu po stole, s výhodou se dá využít klínů.

Já mám možnost zapřít obrobek o boky stroje, lze ale použít třeba kolíky zasunuté do děr stolu stroje nebo o šroubem ke stolu připevněnou upínku. Klíny si vyrábím různě veliké, jedním z materiálů, ze kterého je dělám, je MDF. Zvolil jsem úhel 5 stupňů, ale funguje to i s většími úhly až do 30 stupňů, velké úhly truhláři běžně používají.

Na protější straně obrobku by neměl být klín, měla by tam být opěrka s rovnoběžnými plochami, aby se při zatloukání klínu obrobek neposouval.

U měkkých materiálů, kde při řezání vznikají jen malé síly, stačí zaklínování obrobku z boku. U dřeva je ale nutné postarat se upnutí i ve svislém směru. Také je třeba dát pozor na vibrace. Na subtilním stroji a při nevhodných řezných podmínkách dokážou vibrace zaklínování rozložit.

Klíny mohou být i provizorní s nepřesnou geometrií. Tady je třeba o bořnici stroje zaklínován blok XPS:

Klíny jsou vzadu:

Sea Fury

Všeobecné letectví - Zajímavá videa s leteckou tématikou