Konečně letím rovně 

Dnes jsem si řekl, že se budu věnovat rodině. Po návratu z výletu, hned jak vejdu do svého kutlochu, padne můj zrak na Blade. Vždyť mám nabito!

Za 5 minut už sedím v autě a mířím za Srbice. Je naprostý klid, slunce je ještě kousek nad horami. Soustředím se chvilku a potom startuji s předsevzetím, co nejčistěji zalétat základní akrobatické obraty.

Motor mi připadá živější než minule. Že by nabití na 7.4V místo na 7.2V hrálo takovou roli? Snažim se používat menší výchylky a nechat model více letět. Let je pohlednější. Mezi obraty už letím rovně. Dokonce se mi daří i docela pomalý výkrut. Jen s tím plynem se vždy zapomenu.

Další zkouškou je pro mě půlpřemet z letu na zádech směrem k zemi z výšky nějakých 4 metrů. Je to děsný pocit, ale tady je alespoň tráva. V tělocvičně proti parketám - hrůza! Podařilo se.

Nalétal jsem zase 20 minut. Stopky pověšené na plyn napočítaly 17. Model ještě letí, ale neodlétne už z visu nahoru (z pokusu o vis!). Jedu spokojený domů.

Relax 

Ani jsem nestudoval předpověď počasí a hodil jsem ráno Blada do auta. Uvidíme, jak se den vyvrbí.

A vyvrbil se krásně. Slunce, mírný větřík, čirý vzduch - hory jsou skoro na dosah.

Jedu pro ženu a navrhuji, že cestou zastavíme na louce u Modlan a já si chvilku zalétám. Žena má ale jiné plány. Pojedeme k Hypernově, ona půjde nakupovat a já si mohu létat, jak se mi zlíbí. Vždyť jsem říkal, že tam chodím létat. Ještě lepší!

Poletuji nad stejným místem jako vždy. Jen musím odejít na západní stranu trávníku, jinak bych nic proti ostrému rudému slunci nic neviděl.

Cítím se při řízení zase o něco uvolněnější. Už jen u směrovky používat jemnější výchylky a budu spokojen. Nechávám model mnohem více letět a obraty se potom snáze provádějí.

Po deseti minutách létání přichází tři cikánští mládenci a začínají otázkou: "To jste koupil v Hypernově?" Udivilo mě, že nezačali otázkou na cenu. Ale hned na to slyším: "Kolik to stojí?" :-) Nejdříve mě připadalo, že budou než otravní, ale nakonec jejich otázky byly docela zajímavé a věcné. Když chtěli vidět, zda mohu létat i výše, nastoupal jsem asi do dvaceti metrů a potom se staženým plynem roztroubil model kolmo dolů. Při mírném přitažení a přidání plynu mě opustila vrtule a snesla se někam do blízkého křoví. Kluci ji ale hned našli. Jen další gumička je v čudu. Budu si muset koupit další a nějaké tvrdší.

Létám necelých 20 minut, ale motor najednou vypnul. Aha. Mám nastaveno vypnutí při poklesu napětí. Přitom motor stále pěkně táhne.

Dávám model na nabíječku. Stačím nabít jen 100 mAh a žena už je tady. Spokojená a já taky spokojený.

Jedeme dom. Ještě že jsem ten model ráno naložil! Pěkně jsem se odreagoval.