Mìsíc chrchlám, frkám, polehávám s teplotou v posteli, ale když se venku udìlá pìknì, musím ven!
Beru letadlo s kamerou.
Startuji v mrazivém vzduchu do ticha, do bezvìtøí.
Ven jsem vyšel v pùl ètvrté, místo, kde stojím, už je ve stínu, je sedm pod nulou.
Vím, že baterka v kameøe v té zimì vydrží tak patnáct minut, filmovací let by tedy mìl probìhnout rychleji, než obvykle.
Jsem zvìdav, jestli dosáhnu hranice inverze.
Vyrazili jsme na Ranou na pátou ráno na svítání podruhé.
Znamená to vstát v noci ve ètyøi,
vyplížit se z domu,
aby ostatní mohli nerušenì spát
a vybìhnout na vrcholek,
než se slunce pøehoupne pøes horizont.
A riskovat, že vstaneme a bude zataženo.
Tentokrát jdou ve 4:05 mezi námi SMSky: "Vidíš hvìzdy?", "Vidím :-)"
Na rozhlednì u Radejèína už jsme létat byli a žádný pìkný zážitek to nebyl.
Dost foukalo a prolétávat nad lesy okolo rozhledny v silné turbulenci bylo adrenalinové až moc.
Když nás teï Honza oslovil s nápadem jet tam brzy ráno, moc se mi nechtìlo.
Ale byl to tenkrát Honzùv nápad s tou rozhlednou a my jsme tam s Pavlem jeli létat bez nìho, tak jsem si øekl, že tam s ním pojedu, aby si to taky "užil".
Na ráno pøedpovìï dávala vítr 1.5 m/s, tak by to tentokrát mohlo být lepší.
Naøídil jsem si budíka na 4:30 a jako øádný pilot jsem v jednáct už spal.
Ráno paøí mùj první pohled obloze.
Východní èást oblohy kompletnì zataženo, západní èást bez mráèku.
Ale už jsem vzhùru a tak pojedu, i když to na nìjaké zlaté svìtlo za úsvitu nevypadá.
Skoro celou cestu jedu na východ a tak mám poøád na oèích beznadìjnì èernou oblohu nad horizontem.
Nálada pod psa.
Slunce nakonec pøeci jen pøelezlo i tu hradbu mrakù na východì, ale pùlhodina toho nejzajímavìjšího svìtla je v nenávratnu.
Lezeme s Honzou nahoru na rozhlednu a házíme letadla z ochozu dolù. Je totální klid a letadla letí v horizontu na tøetinu plynu - jak to Honza trefnì nazval "lechtaèka" :
Èekám na solidní severozápadní vítr, abych mohl vyrazit na Ranou zalétávat velkého vìtronì,
ale buï nefouká, nebo fouká z blbého smìru.
Dnes celý den fièí jako blázen z východu a my v okolí nemáme žádný pøíhodný terén na tento smìr vìtru.
Tak se chystám alespoò veèer vyrazit na Mrtvý vrch
a zkusit to tam, i když smìr vìtru není ideální.
Ven chci jít už jen proto, že na obloze jsou tak fotogenické mráèky.
Nìkteré akce vznikají z hecu.
Když jsme se s kamarády bavili o létání ve tmì a o natáèení za tmy, pøemýšlel jsem, jestli nebude kamera tak šumìt, že záznam nebude ke koukání.
A tak jsem po západu slunce popadl letadlo s kamerou a šel létat!
Dnes dopoledne se neèekanì vybralo poèasí.
Koukám od nás ze vsi do údolí, dole se válí mlha "tak akorát",
z Teplic kouká jen Doubravka a vodojem, u nás je jasno, žádný zákal!
Popadám Betu a kameru,
lopata, kterou skládám uhlí, letí do kouta a hurá na létání!
Od rána je mlha - inverze. Šedivo, skoro lepší zùstat v posteli.
Z okna vidím nìkolik set metrù daleko, ale kousek nad domem je hustìjší vrstva mlhy.
Že bych zkusil nìco nafilmovat pøi letu na rozhraní toho hustého nade mnou?