Návrh "Konstrukce"

Den 3

Nakreslil jsem mušku (Muška) a jsem s tím 3D modelem spokojen. Odpovídá fotkám. U tohoto letadla je to trochu specifické, protože na trupu potaženém plátnem je protlačena vnitřní trubková konstrukce. 3D model tak musí kopírovat tu vnitřní konstrukci. Když jsem mušku kreslil / modeloval, nezabýval jsem se tím, jak model postavím, u mušky mě zajímala jen tvarová shoda nebo podobnost se skutečným letadlem. Teď zakládám návrh, kterému říkám "konstrukce". Mám návrh pojmenovaný Piper J3 1.1m muška, teď zakládám návrh pojmenovaný Piper J3 1.1m konstrukce.

Do nového návrhu vkládám návrh s muškou a zakládám si komponentu "konstrukce". Budu modelovat konstrukci modelu (modelu letadla) už s tím, že budu přemýšlet z čeho a jak budu jednotlivé díly vyrábět. Při modelování nebudu propojovat skeče konstrukce se skeči nebo body mušky. Konstrukce je zcela nezávislá na mušce. Muška je pro mě jen podklad stejně, jako když jsem dělal mušku, tak byl pro mě podklad cizí 2D výkres. Ta muška je ale 3D! Už v ní je uložena "tvarová logika" předlohy.

Všechno co modeluji a co bude jednotlivě vyráběným dílem zakládám jako samostatnou komponentu. Vzniká mi tak v návrhu postupně strom komponent:

Protože už jsem při kreslení mušky pochopil "logiku" trupu, tak teď kreslím bokorys a do něj si sázím všechny roviny té trubkové konstrukce:

Do těch rovin postupně kreslím řezy, vrcholy - rohy na povrchu trupu prokládám rovinami (rovina určená třemi body) a v těch rovinách natahuji mezi okrajovými čarami plochy (Surface patch).

V zadní části trupu není povrch rovinný, při tahání ploch (Loft) mezi trubkami se musí využít vodící linky. A nesmí se zapomenout použít všechny vodící linky! Trup je symetrický podél svislé roviny, modeluji jen levou polovinu, ale je dobré si v určité fázi model nazrcadlit, aby byly vidět chyby.

Ono to není moc dobře patrné a když nesedí ty okraje ploch na té svislé dělící rovině, tak se člověk při výrobě na CNC nebo na 3D tiskárně dočká nečekaných překvapení.

Když mám všechny plochy trupu vymodelované, zkusím z těch ploch vytvořit plné body, to bude odpovídat polovině trupu sochané na CNC. Někdy se to nedaří, protože někde v těch plochách je chyba. Je třeba chybu najít, buď je někde díra, nebo ty plochy jsou nějak přes sebe. Prostě musí na sebe všude ty okraje ploch navazovat.

Protože jsem si do Fusionu zavedl materiály, ze kterých budu model dělat (chci vyrobit celou polovinu trupu vyfrézováním na CNC z pěny, XPS nebo EPP), vím hned, kolik ta polovina trupu bude vážit a kde má těžiště. Uměl bych si tak po vymodelování všeho udělat rozvahu, kde bude po slepení modelu těžiště a kolik budu dovažovat. To počítání dělá Fusion dobře a když jsem potom díly po vyrobení vážil, bylo to na gramy!

Modeluji postupně jednotlivé díly modelu.

Uchycení motoru

Den 4

Mám namodelovanou půlku trupu, která bude vyrobena z pěny jako jeden kus na CNC. Teď pokračuji modelováním dílů, které budou do trupu zalepeny. Když díl vymodeluji, tak udělám průnik s tou polovinou trupu a tím mi v trupu vznikne dutina pro ten díl.

Motorové lože mám vymyšlené tak, že to bude tištěný díl a bude přizpůsobený konkrétnímu motoru. Já jsem so koupený motor Volta vymodeloval v jiném návrhu (mám v projektu "letadla" vytvořenou složku "motory") a vymodelovaný motor vložím do tohoto návrhu do polohy, jak ho potřebuji mít a to včetně vyosení dolů a doprava. Na jedné straně je část, kterou ten díl zalepím do předku trupu, na druhé straně je upevňovací kříž motoru. Tyhle průřezy propojuji loftem, vznikne tak tvar, který bude tuhý i když to vytisknu jako tenkou skořepinu. Záměr je takový, že když s tím modelem říznu do tvrdého, měl by povolit tenhle držák a ne motor. Dělám něco takového poprvé, tisknout to budu z PETG. Při modelování myslím i na šrouby, vytisknou se i díry a motor bude přichycen samořeznými šroubky.

Protože budu tvar exportovat jako soubor 3MF a importovat do PrusaSlicer, pojmenovávám body jednoznačně "j3c11_motorove_loze" abych měl v souborech pořádek.

Hned tisknu

Den 4

Protože vymodelované uchycení motoru je malý díl, hned ho zkouším tisknout. Náklady jsou nula nula nic a je dobré vidět, jak díl vypadá v reálu.

Hlavně si vyzkouším, jestli jdou šroubky do vytištěných děr zašroubovat. Tady v tomto případě to šlo příliš ztuha, díry jsem musel zvětšit a taky jsem udělal sražení jejich hran. A když jsem držel v ruce reálný díl, tak jsem usoudil, že je ten konec u motoru příliš subtilní. Běžně tak dělám několik iterací, kdy díly upravuji. Výhodou je, že když změním rozměry a tvary dílu, zpětně se automaticky mění velikost a tvar dutiny v polovině trupu. Nemusím nic pracně předělávat.

Projekt v Průša Sliceru pojmenovávám tak, abych se v projektech a dílech vyznal: "pp_j3c11_motorove_loze" - PP jako Průša Projekt. Když změním model tohoto dílu, najdu si uložený projekt, jen dám v Průša Sliceru znovu načíst z disku a hned tisknu.

Parametry

• materiál PETG
• výška vrstvy 0.25
• perimetry 4
• plných vrstev nahoře 0, dole 3
• výplň 0

Kryt motoru

Den 5

Kryt motoru mám vymyšlený jako skořepinku, kterou taky vytisknu z PETG a na trupu bude držet jen navlečením.

Skořepinka bude jeden díl, na ni nalepím makety válců a výfuků.

Zase je to pokus, dělám to poprvé.