Kamery do modelů, filmování z modelů - Něco z historie
Natočil jsem (7/2009) během létání s modelem Extra (rozpětí, 1.8 m, hmotnost 7 kg, motor benzín 26 ccm) několik záběrů fotoaparátem Canon Ixus 800IS .
Ještě se vrátím k neděli:
Dopoledne jsem vyměnil výškovkové servo. Ještě nedávno mě taková akce prudila. Zhoršuje se mi zrak na blízko a plno věcí jsem v poslední době spíše "odhadoval", než bych je opravdu viděl. Teď už mám pořádné brýle, naučil jsem je nosit sebou a tak rozkuchání kabeláže a její pospojování je pro mě zase pohodová práce na půlhodinku.
Tak snad už dneska z té Extry pavouky vyženu! 
Po obědě vyrážím. Cestou ještě stavím u pumpy a nabírám dva litry benzínu. Proti poslednímu nákupu na podzim platím o víc jak deset korun víc!
Po dlouhé době nejedu létat někam za klukama nebo na svah,
ale chystám se na domácí letiště.
Václav vezme svoji velkou Extru
a tak budu moci vytáhnout Luňáka.
Extru jsem vybavil závěsem pro vlekání
a chtěli bychom vyzkoušet tahat s ní menší větroně.
A hlavně naposledy jsem ji proháněl někdy v listopadu, tak si to chci zase vyzkoušet.
Do auta tedy nakládám dvě letadla.
Když beru u pumpy své obvyklé dva litry benzínu,
pumpař, co mi vždycky prohlíží letadlo v autě,
je náležitě zmaten z té hromady různobarevných částí letadla.
Můj první benzíňák - Jinak, lépe
Při včerejším létání mi zas upadlo kolo. Je to už po několikáté a vždy je to únavový lom šroubu. který tvoří osičku kola.
Ráno se objevuje nad domem slunce, ale okolo je mlha a teploměr ukazuje pět. Nechávám tedy létání až na odpoledne, kdy snad bude tepleji.
Na dnešní létání jsem vyrazil spíše z povinnosti. Byl jsem ospalý, ale vědomí, že takových dní už letos moc nebude, mě vyhnalo na letiště.
Musel jsem dnes na Extře doplnit nějaké matičky!
Dnes docela foukalo a foukalo kolmo na dráhu. To byla téměř jistota, že zůstaneme na letišti s Václavem sami. A opravdu nikdo nepřijel. Mimo vzácné návštěvy - Karla (Hondy) Prokopa, který se přijel podívat na naše letiště i se ženou.
Venku je neskutečný hic. Létat půjdu až večer.
Celou sobotu jsem měl svrbění jet na letiště,
ale řekl jsem si, že nemohu pořád jen létat, že musím taky něco udělat doma.
Takže vyrážím až dnes, ale zase to mám naplánované na dvě směny!
Bohužel je dnes fotbal a tak pracně vymýšlím,
jak se dostat autem přes město, abych se vyhnul kolonám aut.
Od Ústí stojí kolona dlouhá skoro čtyři kilometry a centrum je ucpané,
Cesta na letiště trvá místo obvyklých deseti minut půl hodiny. 
Dneska jsem se na letišti trefil zrovna do doby, kdy jedna parta odjela a druhá přijela až odpoledne, kdy já byl už pryč. Měl jsem tedy celý plac jen pro sebe. Taky dobře, nebudu muset čekat.
Můj první benzíňák - Parametry
Nainstaloval jsem do Extry Seagul Glide Variometer System a zaznamenal několik letů.
Vyzkoušel svíčku venku, zda hází jiskru, natočil do válce, nasál, zapnul zapalování a NIC! Motor ani neškytl.
)
Bylo úplné bezvětří. První let jsem hobloval dráhu zprava zleva. Vzlet, otočka, přistání, vzlet, otočka, přistání.
Dnes zkusím z Extry filmovat.
Dnes jsem z Extry filmoval a provedl jsem i nějaká měření.
Po včerejším neúspěšném letovém dni (To jsem si tedy polítal! )
jsem dal akumulátor zapalování na nabíječku.
Ráno jsem zkusil, zda zapalování dává jiskru, ale ani ťuk.
V šest jsem přijel na letiště, posekané, uválcované. Kluci šli na svah, já vrčet. Sice dost foukalo, ale alespoň jsem si cvičil starty a přistání. Jen pojíždět v tom větru moc nešlo.
Dnes jdu s Extrou raději už dopoledne. Na odpoledne je předpověď 33 ve stínu!
Vyndal jsem z Extry jedny baterky a ty dal více dozadu. Mohl jsem tak sundat olovo, co jsem měl na ocase.
Extru mám už opravenou dost dlouho (viz Jiné uchycení podvozku), ale neměl jsem vrtuli. Vrtuli už mám, dnes jsem eroplán nastrojil a vyrazil na letiště na zálet po opravě.
Vyrubal jsem celé uchycení podvozku. Dva kusy překližky mezi kterými je zašroubován duralový úhelník šly ven a s nimi i kusy původních dolámaných přepážek.
Chtěl jsem po posledním létání Extru definitivně odložit. Proč se trápit s leadlem, když s jiným si zalétám ve větší pohodě! Ale vezmu ji ještě na milost.
Vyměnil jsem servo a vyrazil na letiště. Chci si s motorákem trochu potrénovat. Přeci jen s větroněm jsem odkázaný na let shora dolů a přistání je vždy jen jeden pokus, kdežto u motoráka mohu jednu věc letět několikrát.
Oprášil jsem zase (doslova!) moji Extru.
Předělal jsem ovládání sytiče, dobil akumulátor zapalování,
namontoval zpátky nádrž, kterou jsem musel trochu proprat
- filcové bimbátko bylo tmavě hnědé
a vyrazil na letiště,
že zkusím zavrčet po dlouhých měsících motorem.
Rozhodl jsem se změnit ovládání sytiče. Šachy se zavíráním klapky - plný plyn, prstem zavřít klapku, stáhnout plyn a tím zavřenou klapku zajistit - jsou zbytečně složité.
Když jsem naposledy opravoval trup rozlámaný vylomeným podvozkem, pomáhal jsem si hodně montážní pěnou. Protože oprava byla provedena horkou jehlou, pustil jsem se do ní znova.
Dnešní létání se rozhoduji pilovat sedání. Nezdržuji se nějakými opičkami ve vzduchu a hned po startu nalétávám okruh na přistání. Sednu, najedu si zase na začátek dráhy a znova. Většinou to pěkně vychází. Vždycky jsem v ose dráhy, jen někdy dosednu na příliš velké rychlosti a Extra odskočí. Horší to je, když podrovnám moc vysoko. To se snažím opakovat a jak držím Extru na výškovce ten jeden dva metry nad zemí a čekám, až nabere rychlost, zápasím s její snahou padat na pravé křídlo.
Protože jsem přes týden opravil trup u podvozku, mohl jsem dnes dopoledne vyrazit s Martinem a s motorákem.
Domluvili jsme se na dopoledne na desátou. Už od rána je den jako vymalovaný. Po ránu je přijatelných 12 stupňů. Nabírám dva litříky naturalu a frčím s Extrou na střeše nahoru nad Teplice na letiště.
Tady nikdo není, jen Martin na mě čeká. Dáváme naše eroplány dohromady. Nejdříve poletíme s Martinovým A-stickem. Martin bude zase trénovat vodění motoráka ve výšce.
Když jsem minule zase testoval pevnost konstrukce Extry, vpáčil jsem při nemožném přistání nové duralové nohy podvozku dozadu do trupu.
Bylo třeba nejen polepit dolámanou konstrukci, ale zalepit vše tak, aby nohy byly ve správné poloze. A to byl kámen úrazu. Doralový L profil zalepený uvnitř konstrukce byl už druhou havárií ohnutý a podvozek byl po přišroubování k tomuto profilu tlačen dozadu. Jak to slepit a přetlačit tuto sílu?
Z RCM Pelikán už dorazila odpověď. Podvozek jako náhradní díl: cena cca 650 Kč, dodací lhůta 3 až 4 měsíce.
Když se mi v pondělí dolomila noha na podvozku Extry, nedoufal jsem, že si ještě do dovolené zalétám.
Má totiž nové nohy! Po opravě jsem ještě v půl sedmé jel na letiště podvozek otestovat.
Motor MVVS 26 IFS-RC - Startování motoru
Znovu jsem si přečetl návod k motoru. Tentokrát ale anglický. S údivem jsem zjistil, že anglický návod je mnohem podrobnější než český, který jsem nalezl v krabici s motorem.
Celý den se těším, jak odpoledne vypadnu z práce, rychle sfrnknu přes město pro model a udělám si na letišti pohodový večer.
Vše je dobito, připraveno. Cestou se jen ještě stavím u pumpy pro další dva litříky benzínu. Počasí je příjemné. Svítí sluníčko a vzduch je po silné přeháňce osvěžující.
Dnes jsem si řekl. Přivstanu si, na letišti nebude takové vedro. Ale chyba lávky. Už v devět slunce pálilo jako blázen a v deset měl vzduch už svých standardních třicet.
Mezi lety se systematicky schovávám ve stínu stromů a vše na modelu dělám ve stínu auta.
Pozdě odpoledne vyzvedávám model z hangáru a jedu na modelářskou stojánku. Z dálky vidím pod lesíkem řadu aut , ale když dojedu na místo, polovina lidí už má sbaleno a chystá se k odjezdu.
Extra už dlouho visí na stěně a pod ní v krabici rozhozená nádrž, podvozek, shozený tlumič, rozvrtaný sytič karburátoru, prodřený kabel ke svíčce, demontovaná alektrika rádia. Po lehlé havárii (viz foto) jsem musel spravit uchycení podvozku a taky zjistit, kde mi netěsní (asi) nádrž. No a to ostatní jsem rozvrtal proto, protože jsem chtěl něco změnit, upravit, předělat.
Pak jsem vždycky na éro v polici koukl, řekl si: "Jé, to musím udělat ještě tohle, tohle a tohle" a raději jsem šel dělat něco jiného.
Po pomalém nabití proudem 0.1 C nabíječem Shark 20 jsem akumulátory zase nechal vybíjet proudem 1A.
Nedopadlo to nejlépe:
Graf je u obou akumulátorů prakticky shodný.
S koupí nového nabíječe Shark 20 se mi konečně naskytla možnost oměřit akumulátory přijímače, které používám v Luňákovi a v Extře.
Změřil jsem jejich charakteristiku při vybíjení proudem 1 A. Jako první jsem na nabíeč pověsil záložní akumulátor:
a po něm hlavní akumulátor:
Na akumulátorech přijímače jsem měl konektory Modela. Ještě ze starých zásob. Dva roky jsem si říkal, že je vyměním za jiné.
Dnes jsem byl na letišti za Martinem a hned jsem dostal chuť prohnat motoráka. Na letišti bylo moc příjemně.
Protočil jsem motor aby si natáhl z nádrže nějaký benzín.
Náhodou jsem si všimnul, že stínění kabelu ke svíčce je v místech, kde prochází laminátovým krytem motoru prodřené. Zatím to není po celém obvodu.
V očekávání příznivého počasí jsem šel do dílny chystat Extru na sobotu. První krok do dílny a už cítím podezřelý zápach benzínu.
Teď, když mám sejmutý kryt motoru a počasí mě neláká ven mohu dořešit ovládání sytiče. Nemohu klapku sytiče úplně zavřít. Strkám do ní prstem skrz vstup chladícího vzduchu v krytu motoru. Poloměr klapky vytváří malou páku a bříško prstu je moc měkké. Nedokážu tak klapku zatlačit až do úplně zavřené polohy. Sytič potom nepracuje jak má.
Udělám to asi jako Lumír Moucha z MK Lipence. Ten přidělal k páce sytiče páčku z ohnutého šroubu.
Na dnes jsem měl domluven odběr dvou vrtulí JAS prop 18 x 6. Domluvil jsem se s panem Čechem z firmy Elektro Čech, že bude na Setkání obřích modelů v Nesvačilech.
Dnes jsem se věnoval opravě Extry po havárii. Při prvním ohledání jsem zjistil jen provalený laminátový kryt motoru a vylomený podvozek.
Krásný den. Ideální počasí. Kumuly na modré obloze. Přijíždím mezi prvními a tak si mohu vybrat místo parkování ve stínu. Jsou tu naši vrtulníkáři a Zdeněk. Jsme tu tedy všichni s Multiplexem Evo! :-)
Dnes má být slezina na letišti s pivem, gulášem a létáním. Trochu s obavami hledím z okna bytu k západu směrem k letišti. Vypadá to, že se sem žene nějaký déšť. Martin mi píše, že v Ústí nad Labem (na druhou stranu asi 15 km) prší. Tady však ani kapka. Je zataženo, ale neprší. Mě ale pokouší chřipka, mám teplotu a tak váhám: jet/nejet. V jedenáct se rozhoduji že pojedu. Alespoň na ten guláš.
Ráno cestou do práce sleduji procesí prvňáků s kornouty a taškami na zádech. Začíná zase škola. Už nebudu muset závidět školákům prázdniny. Všem se nám ale budou krátit dny. Spěchám proto zase na letiště, abych toho za světla nelétal co nejvíce.
Je zase vedro a sbalení všech krámů mi docela bere síly. Ale na letišti to ze mě vše padá. Taky je tady nahoře o poznání příjemněji než v ulicích města. Na letišti je Pepa, Petr, Honza a Jarda. Než mám smontováno, mají oni odlétáno.
Na dnes jsem si naplánoval kontrolu instalace motoru. Pod kapotu není vidět a já bych nerad aby mě motor opustil za letu. Přeci jenom je to můj první benzín, všichni straší vibraceni a tak je lepší se včas přesvědčit o stavu věcí. Přitom je venku stále krásně! Rozhodnutí mi ulehčuje i to, že musím k mamince dokončit úklid po malování a létání bych už za světla nestihl.
Vrtule za těch několik letů dostala docela zabrat. A vlastně i při přepravě modelu.
Konečně jsem se dokopal k montáži kuželu. Použil jsem plastový kužel JDL.
Po sejmutí kapoty motoru jsem přijemně překvapen. Motor, motorové lože i trup jsou čisté.
Další den s krásným letovým počasím. Jen je oproti neděli o poznání tepleji. Na letiště sice dorážím až v 6 hodin, ale jsme tu jen tři a tak mám na létání čas a klid. Dopravu, montáž a přípravu k letu už mám nacvičenou a tak přitom zvládám i konverzaci s okolím. Extru vybalím, sestavím, natankuji a zkontroluji za čtvrt hodiny.
Dnes je stejně jako včera celý den krásně. Na létání mám vyhrazené celé odpoledne. Protože dnes musím mimo Extry odvézt autem další tři dospělé osoby, montuji na auto zahrádku a Extra pojede poprvé na střeše.
Dnes je celý den krásně. Letové počasí jak má být. Sluníčko, na nebi kumulky a slabý vítr. Já se však oháním hadrem u mamky. Uklízíme u ní v bytě po malířích. Odpoledne mi to ale nedá. Problém s akumulátorem z minule je vyřešen (vadný konektor) a akumulátory v Extře nabity. Jedu na letiště s tím, že musím dát alespoň jeden skok.
Na stojánce je už z dálky vidět celá naše banda.
Od úterý je každý den příjemné letové počasí. Ve středu ale jedu s partou na kolo a ve čtvrtek je akce "pivo". Trošku váhám, zda se z něčeho nevyzuju, protože Extra pověšená na zdi v dílně a připravená k létání láká. Až dnes to vychází.
Dnes se udělalo konečně hezky. Teplota se vrátila na teplotu letní a po modré obloze plují krásné mráčky. Jen plují trochu rychle. Na Milešovce fouká 16 m/s. Přemýšlím v práci, zda by to bylo na Luňáka na Ranou, ale vítr jde ze severu a stáčí se k východu. To jde na Rané po kopci. Nakonec se dozvídám od ženy, že ji mám vyzvednout v práci o hodinu později než obvykle a že jdeme nakupovat. Tím mé plány na létání berou za své.
Spěchám z práce, abych byl co nejdříve na letišti. Celé dopoledne pršelo. Přestalo až kolem druhé hodiny. Teď je pět. Musím přejet celé město pro letadlo a potom zase zpátky na letiště. Vleču se krokem. Město je ucpané. Za půl hodiny už mám vše v autě a před šestou jsem na letišti.
Po poradě na Mojehobby jsem výškovku k trupu přilepil.
Po záběhu motoru jsem překontroloval všechny šrouby a instalace v modelu. Vše vypadá dobře. Nic se nepovolilo. Nic se nevyklepalo.
Po obědě balím fidlátka a stěhuji je do auta. Venku zlehka krápe a na západě nad horami vidím černou oblohu.
Po příjezdu na letiště mě nečeká hezký pohled. Kluci mají letadla nastrkány do aut, pod stromy nebo přikryté plachtami.
Počasí je ale pro zálet relativně příznivé. Prakticky nefouká a ten drobný déšť zas tak nevadí.
Při druhém zkušebním sestavení letadla - tentokrát už jako na ostro - zajišťuji vše tak, jak to má být zajištěno. Dojdu k výškovce a s hrůzou zjišťuji, že výškovku není čím a jak zajistit.
Dnes jsem byl s Extrou poprvé na letišti. Letadlo je už kompletně vybavené.
Dnes jsem obvolal, objel a oběhl všechny pumpy v Teplicích abych sehnal olej do motoru. Mobil 1 Racing 2T nebo Shell Racing M nebo nějaký obdobný. Všude mají buď minerální oleje nebo oleje polosyntetické a s nižším výkonostním profilem. Jenom u pumpy Esso na Cínovci mají Mobil 1 Racing 2T, ale za 450 Kč. A navíc to je 15 km tam a 15 zpět.
Poslední štací je pumpa Shell, kterou máme 100 m od domu. Paní u pokladny mi cpala minerální M2T - že si ho lidi hodně berou. Vysvětlil jsem jí, že to mám do letadla a že chci syntetický. To ji zaskočilo. Já si mezitím všimnul, že v regálu s oleji jsou brožurky a jal jsem se je studovat. Brožurka byla barevná, byly na ní vyobrazeny závodní motocykly, ale údajů o olejích pomálu. Konfrontoval jsem tedy informace z brožury s popisy lahviček v regálu, ale to jsem narazil zase na staronový problém. Brýle jsou doma a 2 mm vysoká písmenka jsou pro mě nečitelná. Navíc se mi zdálo, že údaje v brožurce nesouhlasí s údaji uvedenými na obalech olejů. Vzal jsem tedy brožurku a běžel domů k počítači, abych na internetu zjistil, co potřebuji.
Sněhy venku roztály - doufám že definitivně - a já tak mohu vyrazit na letiště zaběhnout motor.
Originální ostruha je dost fórová. Všechni své modely později opatřili ostruhou novou - bytelnější.
Ostruhu jsem dal jinou než přikládá výrobce ve stavebnici.
Výrobce dodává ostruhu ohnutou z tenkého drátu kotvenou v plastové přírubě a ve směrovce. Nárazy do ostruhového kolečka se tak přímo přenáší do směrovky a směrovkového serva.
Na křídlech, výškovce a směrovce je třeba zalepit panty a kolíky zajišťující poloviny křídla a výškovky proti otáčení kolem spojovací trubky.
Na křídlech a výškovce moc práce není.
Na křídlech, výškovce a směrovce je třeba zalepit panty a kolíky zajišťující poloviny křídla a výškovky proti otáčení kolem spojovací trubky.
Zapalování motoru MVVS 26 IFS-RC potřebuje k činnosti napájecí akumulátor 4.8V odpovídající kapacity (viz Spotřeba elektronického zapalování).
Použiji akumulátor o kapacitě 1200 mAh. To by mi mělo na létaní na jedno odpoledne stačit. Otázkou je kam ho dát a jakým konektorem vybavit
Stále mi chybí věci na sestavení palivové instalace. Potřebuji šroubení, plstěné bimbátko a hadičky pro benzín.
Chtěl jsem tyto věci koupit u Pecky, ale neuspěl jsem. Na dnešním výletu do Prahy jsem si tedy dal za úkol nakoupit tuto droboť.
Mám dovolenou a tak se těším na dopoledne v dílně. Musím vyřešit problém s tlumičem (patka motorového lože překáží tlumiči).
V průběhu stavby jsem se odchýlil od stavebního postupu, popsaného v návodu ke stavbě.
Pro montáž motoru Extry potřebuji šrouby M5 a M4. M5x50 budou držet lože u motorové přepážky a M4x40 motor u lože. Nejraději bych chtěl imbusy. K tomu potřebuji matky a samojistné matky se silonovým kroužkem. Doma už mám jen mosazné šrouby, samojistné matky jsem neměl nikdy. Vyrážím na okružní jízdu po teplických železářstvích.
Motorové lože je k motorové přepážce přichyceno 4 ocelovými šrouby M5 x 50 s šestihranou hlavou. Lepší by byl imbus, protože hlavy šroubů jsou zevnitř trupu relativně těžko přístupné, ale imbus šrouby potřebné délky jsem nesehnal. Kontramatky jsou samojistné matice se silonovým kroužkem.
Motor je k motorovému loži uchycen 4 ocelovými šrouby M4 x 30. Kontramatky jsou samojistné matice se silonovým kroužkem.
Vzpomněl jsem si, že na letišti musí být v dílně stojanová vrtačka. Naložil jsem motor, lože, vrtáky, důlčík a šupleru a vyrazil na letiště. Zpoza okna auta vypadá den jako vyšitý. Modrá obloha, jen nad horami mraky. Že to ale na létání moc není mě připoměl silný vítr a teplota blízká nule jen co jsem na letišti opustil vytopené auto.
Před stavbou i během stavby se snažím získat informace od jiných majítelů modelu.
Rozvažuji rozmístění komponent rádia
Je třeba rozměřit motor, lože, překryt motoru a domeček pod ložem motoru.
Přemýšlím nad instalací a ovládáním motoru. Ovládání škrtící klapky je jasné. Ale vrtá mi hlavou, jak udělat ovládání klapky sytiče. Tu je třeba zavřít při protáčení motoru před startem. Je tedy třeba nějak elegantně vyvést ovládání sytiče ven na povrch modelu.
Bohužel na všech fotkách je vidět motor a karburátor je ze strany páky škrtící klapky. Páka sytiče je na druhé straně a nikde jsem neviděl fotku, ze které by bylo patrné ovládání sytiče.
Už mám vymyšleny některé změny, které oproti stavebnímu návodu provedu. Změny vychází ze zkušenosti ostatních majitelů letadel CM production.
Plastové lože prý měkne. Koupil jsem tedy jiné duralové se silentbloky.
Originální nahradím koly většími. Je to kvůli velké vrtuli i kvůli terénu, na kterém létám.
|
Zatím v obýváku. Jinam se mi krabice a díly z ní vybalované jaksi nevešly.
Cesta do Prahy byla tentonkrát docela otrava. Jel jsem sám, protože jsem nikoho neukecal, aby jel se mnou. Skoro celou cestu jsem jel v mlze. Vůbec to neutíkalo. Cestu, která trvá normálně něco přes hodinku, jsem jel dvě hodiny. Ale jet jsem musel, protože nejbližší další možný termín je až další sobota a to bych asi nevydržel :-) U Pecků ve Zlatnické proběhlo vše jak na drátkách. Našel jsem téměř hned místo k parkování nedaleko prodejny, v prodejně bylo vše připraveno ve dvou velkých krabicích. Vyměnil jsem je za dvacet modrobílých papírků a když jsem viděl, že je v peněžence ještě skoro tisíc korun a v autě je plná nádrž, přibral jsem ještě přepínač napájení ACCUSW4 od MGM ComPro. |
|
Cesta zpět byla o poznání veselejší. Mlha se zvedla a za hodinku už jsem sjížděl z úbočí Středohoří k Teplicům. Hřál mě při tom pohled do zpětného zrcátka, kde na mě jukala velká krabice s Extrou.
Nakonec jsem se rozhodl pro Extru 300S od CM - China Model Production s benzíňákem MVVS 26. V sobotu si pro ni pojedu do Prahy k Peckům do Zlatnické.
Analýzou sebraných informací jsem dospěl k k přeběžnému rozhodnutí, jaký model a motor zvolím.
Model od CM - China Model Production z kategorie 72" - Katana nebo Extra 300S -s motorem MVVS 35i.
Za zhruba týden po který se zaobírám získáváním informací na Internetu, od přátel a kolegů modelářů jsem si leccos ujasnil, ale některé otázky zůstávají a některé nové mě napadají.
Z množství nalezených a doporučených stránek s tématikou větších modelů s benzínovými motory, mi pozdější selekcí připadají zajímavé tyto:
Pokračuji ve svých úvahách o svém budoucím benzíňáku (Chci si pořídit nějakého benzíňáka). Snažím se získat co nejvíce informací z tohoto oboru. Vyptávám se kamarádů, vyptávám se u svého obchodníka, hledám na internetu stránky, kde se dají zjistit nějaké praktické informace.
Je to však jako s čímkoli jiným. Dozvídám se spoustu věcí, které často jedna popírá druhou. Co člověk to názor. Hodně názorů je typu "jedna paní povídala", ale postupným filtrováním získaných informací se snad doberu něčeho praktického.
S údivem zjišťuji, že drtivá většina lidí létá žhavíky a těch benzíňáků tady v okolí zas tolik není.
Základní otázkou je:
Protože létám stále s větroni, skoro se nevidím s partou na letišti. Všichni létají s motoráky nebo s elektrami a na kopec se mnou nikdo z nich nejede. Uvažuji tedy o tom, že si po dlouhé době nějakého motoráka pořídím. Už proto, že s motorákem bych si mohl jít zalétat i ve všední den večer po práci. To s větroněm nejde, protože už to většinou nefouká a termika taky není.
