Poprvé po zimě

Celý týden bylo nezvykle teplo a tak když bylo jasné, že v sobotu bude slabý vítr, šel jsem sundat Bravo z konzoly na zdi a dal ho nabíjet.

Ráno bylo o dost chladněji, než bylo v týdnu, teploměr ukazoval jen čtyři nad nulou, přiměřeně jsem se proto oblékl a hlavně jsem se poctivě rozcvičil. Minule jsem v podobné zimě vyběhl s házedlem na louku a dopadlo to katastrofálně, házením jsem se celý pochroumal. Na louce pofukuje úplně mírně, ale fouká přes kopec a přes les a to už mám zkušenost, že to splachuje. Čekal jsem, že si hodně zaházím a spíš z hodů zaakrobatím, než že bych ulovil nějaký stoupák. Ale i za kopcem nalétávám tu a tam vlnku, na které se v několika kruzích dokážu udržet v jedné výšce a z minutového letu je hnedle tříminutový. Jednou jsem dokázal nakroužit přes pět minut.

Poskakování s letadlem po louce ve mě i přes tu zimu vyvolává jarní pocity. A vrací se mi i známý pocit nadšení z létání s házedlem. Je to úžasná věc!

Zkusil jsem si, zda půjde takové létání zachytit kamerkou na zemi a zda budou takové záběry použitelné. Nahrálo mi taky, že se na mě přišli podívat diváci, získal jsem tak další materiál. Má to své limity, kamera vše zplacaťuje, ale získá tak člověk alespoň nějaký dokument. Zkoušel jsem to i dříve, ale HD kamera nedokázala podat obraz v takovém detailu, aby letadlo letící ve větší vzdálenosti bylo v záběru čitelné. 4K kamera to dokáže a materiál snese dokonce i zvětšení 200% a tím dostávám možnost dodatečně ve střižně zazoomovat. Stejně tak jsem si zkusil zaexperimentovat s titulky, ale to se asi neujme.

(zveřejněno na stránce Létání s Bravem)