Nakopal bych si 
Dìlám v dílnì na CNCèku, je jedenáct veèer a už mi trochu padá hlava únavou. Zbývá mi ještì jedno upnutí, ještì jedna operace. Ráno musím do práce, nebudu mít na to èas a chci to dotáhnout. Tak upínám pøíøez døeva do pøípravku, nastavuji poèátek a spouštím stroj. Bzum bzum, za 10 minut bude hotovo, vypnu to, pùjdu si lehnout. Najednou zaène fréza hluèet, z øezu lítají tøísky, než bouchnu do stop tlaèítka, ujede nástroj ještì kus a z obrobku dìlá zmetek. Ach jo!
Za chvilku už vím, co se stalo.
Když jsem dával obrobek do pøípravku,
mìl jsem šrouby, kterými obrobky do pøipravku ze spoda upevòuji, dát do jiných pozic.
Pøípravek je pro dva podobné rùznì dlouhé obrobky, já jsem veèer na to zapomnìl a šrouby jsem zašrouboval do obrobku ve špatnám místì.
Fréza se potkala se špièkou vrutu do døeva, kolize dráhy byla ani ne milimetr.
Špièky obou bøitù se odštíply, fréza za osm set na vyhození.
Takhle vypadají bøity nepoškozeného nástroje:
(zveøejnìno na stránce Co dìlám?)



