Jaro? Ještě ne!

První jarní den už byl, ale u nás je pořád zima. Dneska to je poprvé, kdy není ráno na rybníčku na návsi ledová šlupka. Je před večeří, venku to nevypadá moc fotogenicky, ale já se chci protáhnout a chci protáhnout i Twin Stara, kterého jsem konečně trochu polepil. Fouká proti horám, pět nad nulou a já, než dojdu pět set metrů na místo startu, mám ruku, ve které nesu letadlo, úplně zmrzlou.

Vítr se ukázal silnější, pohyboval jsem se do sta metrů výšky nad místem vzletu a při letu proti větru mi to v té výšce ukazovalo rychlost pod 20 km/h, po větru i 70 km/h. A dost to drncalo. Pohled na svět vypadal v brýlích optimističtějí než ze země, dokonce jsem viděl během letu i sluníčko.

Zaskočil mě terén. Létám na pro mě známém místě, znám tu shora polní cesty, záhyby lesů, rozhraní polí a pastvin. Zkoušel jsem taky klouzavý let a dvakrát jsem spadl do vývrtky. Když jsem letadlo srovnal, nepoznával jsem, kde jsem. Musel jsem se několik vteřin rozhlížet. Jsem zvyklý, že nejtmavší jsou lesy, teď jsou nejtmavší zoraná pole a některé lesíky vypadají z určitého úhlu skoro jako pastvina. Krajina tak pro mě shora vypadá jinak.

Strávil jsem venku více než hodinu a byl jsem rád, když jsem doma vlezl do chodby do tepla. Na další dny slibují meteorologové patnáct stupňů, jsem zvědav. Zatím jim to u nás moc nevycházelo.

(zveřejněno na stránce Létání s Twin Starem)