Jak støíhat 
1.7.2009
Mám natoèené zábìry, zábìry mám stažené do poèítaèe a sedím pøed poèítaèem. Co dál? Jak materiál sestøíhat?
Záleží na tom, komu bude vaše výsledné dílko urèeno, kde se bude promítat. A také kolik èasu budete chtít jeho tvorbì vìnovat.
Mùj postup (nedopsáno):
- Úvaha, komu bude film urèen. Zda úèastníkùm natoèené akce nebo tìm, co tam nebyli, publiku odbornému nebo laickému.
- Rozhodnutí o délce finálního výtvoru: 1 minuta, 5 minut, 10 minut, 1/2 hodiny, hodina. Vyrobit film pod 5 minut je dost tìžké a pracné, 10 minut je bìžná pøijatelná délka, 1/2 hodiny je pro diváky na hranici pøijatelnosti, hodinu už vydrží málokterý divák.
- Rozhodnutí o tom, jak a kde se bude film prezentovat. Dnes už není tak podstatné, ptotože ani pro promítání pøes internet není tøeba úzkostlivì šetøit megabajty.
- Rozhodnutí o tom, zda bude film podpoøen hudbou nebo budou použity jen zvuky nahrané kamerou.
- Výbìr obrazù, které budou z natoèeného materiálu použitelné a úvaha o nìjaké kostøe filmu. Rozdìlení "pøíbìhu" filmu do nìjakých menších úsekù". To samozøejmì navazuje na úvahy nad scénáøem, které by mìly probìhnout už pøed natáèením.
- Pøemýšlení, jaká hudba by se mohla hodit.
- Hrubý sestøih. Tedy popøeházení zábìrù tak, aby dávaly logické obrazy, tak, aby film logicky vyprávìl. Zkrácení zábìrù, hledání rytmu støihu, délka obrazù už podle hudby (je-li už nìjaká vymyšlena).
- Doplnìní úvodních a závìreèných titulkù - kvùli hudbì, která hraje už pøi titulcích.
- Promítání filmu ve støižnì, hledání míst, která by šla ještì více oøezat, hledání míst, kde je nìjaká vada - automatikou rozostøený obraz, rušivé zvuky na pozadí (sprostá mluva, nesouvisející poznámky) atp. Pokud chyby nelze odstranit odstøižením kusu zábìru, vyhození zábìru nebo celého obrazu. Viz také Zkracování
- Nastavení hlasitosti natoèeného zvuku a hudby - nìkde hraje hudba, nìkde je slyšet natoèený zvuk, nìkde obojí.
- Namluvení komentáøe nebo opatøení filmu titulky na dolním okraji.
- Vygenerování filmu nebo jeho èásti pro promítání na PC nebo na TV v plném (cílovém) rozlišení a shlédnutí filmu. Dìlám si poznámky na papír, jinak vždy nìco zapomenu! Hlídám si (mimo celkového pocitu z filmu) úroveò zvukù (není nic horšího, než když se pøi promítání musí mìnit hlasitost ovladaèem televize), špatných støihù, nevhodné délky titulkù atd. atd.
- . . .
- . . .
Kroky se nìkolikrát opakují. Celým procesem se vine jako èervená nit snaha o zkracování. Zkrátit, zkrátit, zkrátit ...
(zveøejnìno na stránce Jak støíhat)

