Poprvé v ruce 
Jsem profesí "poèítaèník", k technice i k elektronice mám blízko. Jsem zvídavý, ale už nejsem takový hraèièka jako døíve a dívám se na vìci více kriticky a vážím, zda mi neberou pøíliš mnoho èasu mého života. A tak, když jsem vidìl, že dorazil "mùj" nový telefon, byl jsem nejen zvìdavý jako technik, ale byl jsem zvìdavý, co mi takový telefon pøinese, co mi vezme.
Když jsem se dozvìdìl, jaký typ telefonu dostanu, vìnoval jsem hodinku prùzkumem na internetu, abych se dozvìdìl, co uživatelé telefonù øeší, èím žijou, kde jsou nìjaké relevantní zdroje informací. Když jsem tedy telefon držel poprvé v ruce, byl jsem už trochu pøipraven.
První, co je tøeba udìlat, je dát telefon na nabíjeèku.
Pøekvapilo mì, že je telefon opravdu hodnì teplý,
ale už jsem byl pouèen, že to je jen ponejprv.
Pouèen jsem byl ale i o tom, že telefon nevydrží na baterku jet déle než den.
To je první "otroèina".
Znamená to opravu se starat o to, abych mìl s sebou všude nabíjeèku,
shánìt všude zásuvku, myslet na to 
Trošku to vykupuje možnost nabíjet z konektoru USB tøeba u poèítaèe.
To není zaøízení pro "outdoor"!
To, že bych s telefionem navigoval celý den a tøeba ještì v mrazu, to asi nepùjde.
Prolétl jsem návod, trochu jsem se seznámil s manuálem, trochu se vyptal kolegy, který už stejný telefon má nìjaký týden. Oproti bìžnému telefonu je zde o mnoho více voleb a nastavení než Kontakty, Zprávy, Organizér, Média. To není ale na jeden veèer. V prvních chvílích jsem si jen vyzkoušel a nauèil se ovládání telefonu pøes dotakový displej a tlaèítka. Pøekvapila mì èitelnost displeje. Na blízko už nevidím moc dobøe, ale tady na tom telefonu zvládnu ještì akce, které jsem na jiných telefonech zvládal už jen s brýlemi na oèích. Zklamalo mì ale, že pøi spoustì zadávání jsou písmenka zbyteènì malá a nedají se zvìtšit.
Legrace nastala, když telefon odpoledne poprvé zazvonil. V tramvaji.
Ha, pøíchozí hovor.
No ale jak zvednu sluchátko? 
(zveøejnìno na stránce Mám chytrý telefon)