Podvečerní dýchánek na kopci Číčov!

Honza je další člen našeho Sdružení letců Českého středohoří, kterého jsme zbláznili, a který si také pořídil Tomahawk NG. Dostavěl ho, zalétnul, ale jako na potvoru, jak to tak bývá, žádné větrné dny nejsou. V neděli v podvečer dává Windy naději na 3 m/s západ, možná mírně jihozápad, usilovně jsem od pátku kluky přesvědčoval, že v neděli si zalétáme na Číčově.

V pět už lezeme po úbočí kopce nahoru, nahoře nás ale čeká skoro bezvětří. Slabý větřík, který cítíme jen na tváři, ale přináší termické bubliny a v tom se dá létat. Na nějaké soubojování to není. Ve slabých podmínkách se ale člověk naučí letadlo přesně vodit, naučí se létat těsně u svahu a pro mě má ten let podél křivek terénu eleganci. Mám to rád! I proto, že když člověku nefičí vítr kolem uší, má to i zajímavou zvukovou atmosféru, jak se nesou prostorem zvuky z okolí kopce.

Kolem sedmé se vítr stočil severněji a zesílil. Už fouká i přes tři metry a můžeme létat dynamičtěji, ale ani to nestačí k boji. Po dvou hodinách létání jsme to zabalili. Honza s novým strojem zalétal moc pěkně, všichni jsme si pěkně pokecali, užili jsme si krásných výhledů na České středohoří, pěkné to bylo.

Už je nás s Tomahawky ve sdružení pět! Těšíme se, až se všichni sejdeme za větrnějšího počasí a až s námi budou létat i Pavlovi kluci.

stroje: Tomahawk NG
misto: Číčov
kamera: GoPro Hero 10 Black

Poznámka: Video je pro nezasvěceného diváka moc dlouhé. Ta délka je takový můj experiment. Pro ty, kteří v těch pohybech modelů vidí nějaké nuance, tak to není pořád stejné. Pro normální smrtelníky to musí být 3 minuty max, své ženě bych to asi neukazoval, kdybych jí chtěl ukázat, co na tom kopci vlastně děláme.

(zveřejněno na stránce Sdružení letců Českého středohoří)