Nakopal bych si

Dělám v dílně na CNCčku, je jedenáct večer a už mi trochu padá hlava únavou. Zbývá mi ještě jedno upnutí, ještě jedna operace. Ráno musím do práce, nebudu mít na to čas a chci to dotáhnout. Tak upínám přířez dřeva do přípravku, nastavuji počátek a spouštím stroj. Bzum bzum, za 10 minut bude hotovo, vypnu to, půjdu si lehnout. Najednou začne fréza hlučet, z řezu lítají třísky, než bouchnu do stop tlačítka, ujede nástroj ještě kus a z obrobku dělá zmetek. Ach jo!

Za chvilku už vím, co se stalo. Když jsem dával obrobek do přípravku, měl jsem šrouby, kterými obrobky do připravku ze spoda upevňuji, dát do jiných pozic. Přípravek je pro dva podobné různě dlouhé obrobky, já jsem večer na to zapomněl a šrouby jsem zašrouboval do obrobku ve špatnám místě. Fréza se potkala se špičkou vrutu do dřeva, kolize dráhy byla ani ne milimetr. Špičky obou břitů se odštíply, fréza za osm set na vyhození.

Takhle vypadají břity nepoškozeného nástroje:

(zveřejněno na stránce Co dělám?)