Letové vlastnosti 
Začátečníkovi stačí dbát na to, aby po startu přiměřeně ubral plyn a aby příliš velkými výchylkami směrovky model nenakláněl moc na křídlo. Model neletí moc rychle, takže nehrozí, že se začátečníhovi při pokusu o přímý let moc vzdálí. Pro uvedení do zatáčky stačí malá výchylka směrovky a v zatáčce občas malá výchylka "kontra". Pokud bude pilot udržovat v zatáčkách mírný náklon, poletí model skoro sám. Stačí 1/2 a 2/3 plynu (podle výkonu pohonu) a náklon do cca 10 až 15 stupňů.
Ostřejší zatáčku s větší výchylkou směrovky je třeba včas vybírat výchylkou směrovky na druhou stranu - ven ze zatáčky. Trvá to déle, může se až zdát, že model na směrovu neposlouchá. Ale to je u modelů řízených jen směrovkou normální. Je potřeba předvídat a je potřeba i vyšší výkon motoru. Ze zatáčky nízko nad zemí s náklonem větším než 45 stupňů už je potřeba plný plyn.
Model lze startovatze země. Odstartuje prakticky sám. Ale musí to být na pevném povrchu. I krátká tráva kolečka hlavního podvozku hodně brzdí a model se překlápí na nos.
Model lze bez problémů hodit. Vzhledem k menší hloubce spodního křídla jde dobře chytit dole za křídlem a při házení se nepřeklápí nosem dolů.
Přistávání je bezproblémové, podrovnání je jednoduché.
S úplně nataženou výškovkou sestupuje model s houpáním v mírné zatáčce dolů, s plnou směrovou se trochu zvětší rychlost sestupu. Stačí pustit kniply a model hned přejde do spořádanějšího letu.
Model udělá přemet nebo souvrat. Ostatní figury jsou spíš takové lomcováky. Můj exemplář neudělá vývrtku.
Na plný plyn letí model o poznání "ostřeji", ale výškovka má stále přiměřenou citlivost. Začátečník, který v prvopočátku neumí pracovat s plynem, tak "bude mít čas" uřídit model i na plný plyn. Jen se mu bude model rychleji vzdalovat.
Model nejkrásněji létá na 1/2 plynu. Startuji ho ze země z asfaltové plochy a i na 1/2 až 3/4 plynu po krásném realistickém rozjezdu model bezpečně vzlétne. Přistání na asfalt je také lahůdka.
Příliš velký náklon
Zde je vidět, co se děje, když se model řízený jen směrovkou uvede směrovkou do příliš velkého náklonu:
Aby model proletěl bez ztráty výšky ostrou zatáčku (zatáčku o malém poloměru) je třeba ho uvést do většího náklonu, tahat dostatečně výškovkou a přidáním plynu održet nebo dokonce zvýšit rychlost.
Když se použije zbytečně velká výchylka směrovky a včas se nekoriguje zvětšující se náklon výchylkou směrovky kontra (ven ze zatáčky), stane se to, co je předvedeno ve videu.
Letadlo začne sklouzávat dovnitř zatáčky. Výchylka směrovky proti způsobí jen vybočení trupu a další snížení rychlosti. Na zmenšení náklonu už nemá prakticky vliv. Dochází k velké a rychlé ztrátě výšky. Řešením je přidat plný plyn, který doslova vytáhne letadlo z pádu.
Takovouto situaci může navodit nejen chybná pilotáž, ale i turbulence ve větrném počasí. Vítr dokáže během chvilky a nečekaně postavit model na křídlo. Větrné počasí je proto pro létání s takovýmto modelem nevhodné.
Ostré zatáčky
I model bez křidélek zaletí ostrou zatáčku:
Musí ale letět dostatečně rychle a je tedy nutno přidat plyn. Kormidla jsou citlivější, ale i při plném plynu je reakce na pohyby kormidel přiměřená. Je třeba řídit citlivě, včas kontrovat proti zvětšujícímu se náklonu. Vše se odehrává rychleji než při letu na menší plyn.
Přechod z náklonu na jednu stranu do náklonu na opačnou stranu je při rychlejším letu rychlejší. Vodorovnou osmu lze zaletět na malém prostoru.
I při velkém přitažení model nikam nepadá, nemá snahu padat do vývrtky.
Přemety
Model zaletí bez problémů přemet:
V mém případě je pohon s dvoučlánkem poměrně slabý (je slabší než doporučovaný) a tak se musím na přemet rozjet trochu z výšky. Z vodorovného letu přemet udělám taky, ale nahoře už je trochu "zlomený".
Souvraty, pády, ...
Model zaletí i další obraty:
Třeba souvrat, pád po ocase. Není to akrobat, ale lze si s ním zkoušet různé vylomeniny. Pády směrem k zemi se bez problému vybírají. Jen to nechce vytuhnout a netahat zběsile.
Model zaletí i obrácený přemet, létá na zádech. Nepodařilo se mi s ním zaletět "výkrut" jen směrovkou. U některých modelů lze výchylkou směrovky při prychlém letu a přitažením docíli otočení kolem podélné osy. S Andulou se mi to nepodařilo.
Přetažení
Andula při přetažení prosedá s mírným zatáčením:
Ztráta výšky při zhoupnutí dělá nějaký ten metr, ale rychlost moc nenaroste a pokud je zhoupnutí až do země, není rána tak hrozná. Jen to nesmí být do betonu.
Vybírání je jednoduché. Stačí přestat tahat, trochu přidat a po nárůstu rychlosti srovnat do horizontu.
Starty a přistání
Andula se dobře startuje z ruky i ze země:
Hození je bez problému, trup dole za křídlem se dobře drží, model se v ruce nepřeklápí. Startuji z ruky na 3/4 plynu, model po odhodu bez problému letí.
Pro starty ze země musí být tráva opravdu krátká. Jinak jde Andula po přidání plynu na nos, i když se tahá. Na zpevněném podkladu Andula startuje krásně realisticky. Stačí pomalinku přidávat a přizvednou model až po opravdu dlouhém rozjezdu. Samozřejmě se model dokáže zvednout na dvou třech metrech.
Přistání jsou jednoduchá. Podvozek toho dost snese a jeho případné vylomení je lehce opravitelné.
Zálet │ V nevhodných letových podmínkách
následující stránka