image

Lipenecký obr 2004stálý odkaz / permalink

11.09.2004

Do Lipenců jsem se chystal již dlouho. Předpověď počasí byla slibná a tak jsme se doma domluvili, že si uděláme nevšední výlet. Místo autem si uděláme dobrodružný výlet vlakem z Teplic do Prahy a na Lipeneckého obra.

Začal jsem tedy hledat v jízdních řádech a hned v úvodu mě vyděsila nutnost být na nádraží v 6:30. To znamená vstát někdy po páté! Ale řekli jsme si, že dobrodružtví je dobrodružství, večer sbalili ruksaky a šli spát.

image   image

Ráno v 6:10 už jsme šlapali k nádraží. Vlak nás probouzejícím se dnem dovezl až na Masarykovo nádraží. Jízda byla příjemná. Myslel jsem, že budu ve vlaku dospávat, ale celou dobu jsem zvědavě koukal z okna vlaku na krásy kraje kolem Labe a posléze Vltavy. Naposledy jsem tu jel jako voják někdy v roce 1985!

V Praze jsem by v 9 ráno prvním zákazníkem u Pecky ve Zlatnické. Koupil jsem si originál nabíječku ke svému Evu, na Václaváku jsme si dali buřta, na Staromáku jsme se podívali na pimprliky. Počasí nádherné slibující pěkný letecký den v Lipencích.

Z hlavního nádraží jsme jeli courákem do Zbraslavi. Ze zbraslavského nádraží jsme vyrazili pěšky směr lipenecké letiště vybaveni jen jednoduchou mapkou staženou ze stránek MK Lipence. Bylo poledne a sluníčko nám dávalo docela zabrat. Nakonec jsme mezi poli co chvíli zahaleni do oblaků prachu od projíždějících aut dorazili až na letiště.


image

Diváků už tu bylo plno a program v plném proudu.


image

V depu bylo hodně modelů, ale já přijel spíše pokecat a ještě k tomu mi připadalo, že mě stejně už asi nic nemůže překvapit.


image

Zastavil jsem se tedy jen u nového minulý týden zalétaného Luňáka Radka Helmera.


image

Při pohledu na Extru Karla Jasanského nebo na Radkova Christena jsem si uvědomil tu hroznou "inflaci velikosti", kdy mi už 2 nebo 2.5 m modely připadají malé.


image

Když jsem si říkal, že mě nic nemůže překvapit, netušil jsem, jak jsem se mýlil. Prvním překvapením pro mě byla krásná Aero 145.


image

Model krásně provedený s detailně provedeným povrchem. Bohužel Aero nebyla ještě zalétnuta a tak byla k vidění jenom staticky na stojánce.


image

Zatímco jsem okukoval modely a sháněl kamarády, pilně se létalo.

Prostor bylů uspořádán tak, že před diváky byla stojánka, před stojánkou prostor s frontou modelů čekajících na start, před nimi prostor pro přípravu modelů a úplně vepředu vlastní prostor pro letové ukázky.

Jak je to mezi diváky s modelem blízko předvedl pomalý Don Quijote, který se z nějakých důvodů vymkl kontrole. Model při průletu vybočil doprave směrem nad diváky a začal klesat. Trvalo mi několik vteřin než jsem pochopil, že model letí na mě a než jsem se pohnul pryč z dráhy letu modelu. Ten se stočil ještě více do prostoru mezi diváky a v prudkém klesání mířil do míst, kde lidé polehávali na dekách. Jen jeden z nich pohotově vstal, popadl dítě a uhnul stranou. Ostatní jako přibití jen sledovali na ně letící model.

Model narazil přídí na zem, odrazil se od země a vystoupal strmě do asi 5 metrů, než se zřitil zpět. Motor ještě několik vteřin běžel na plný plyn, než se model překlopil na záda a vrtule se zaryla do země.


image


image


image

Za hodinu byla místa, kde model havaroval obsazena dalšími příchozími diváky. Po této zkušenosti už nejsem tak přesvědčen, že se v takové situaci mohou diváci uhnout nebo všas před modelem uhnout. A to se tento model ve vzduchu opravdu jen ploužil.

Lipenecký obr 2004 (2)