Křidélka

Křidélka jsou řídící plochy na odtokové hraně křídla, kterými se řídí příčný náklon letadla - pohybu, který vyvolávají se říká klonění. Ovládají se vychylováním kniplu do strany. Vychýlí-li se knipl doprava, pravé křidélko se zdvihne nahoru a levé dolů. Letadlo se začne naklánět doprava.

Také se jim říka slangově balančky.

Křidélko na levé polovině křídla je levé křidélko. Křidélko na pravé polovině křídla je pravé křidélko. Strany se chápou vždy ve směru letu.

Letadlo se nakloní na tu stranu, kde jde křidélko nahoru.

Křidélka jak?

Mám nakreslený půdorys letadla - říká se mu "muška" a přemýšlím, jak budou vypadat křidélka. Odkud kam na křídle budou? Jak budou široká?

Budou po celé délce křídla? Úzká?

Budou široká a na konci křídla?

Nebo budou u trupu a budou zároveň sloužit jako vztlakové klapky?

Když se člověk podívá na skutečná letadla, vidí, že neexistuje nějaké jedno univerzální řešení křidélek.

Dopravní letadlo má poměrně malá křidélka na koncích křídel a většinu odtokové hrany zabírají mohutné vztlakové klapky. Co není na první pohled vidět je, že jsou křídla dopravních letadel vybavena spojlery, které křidélkům, když je třeba, pomáhají.

Akrobatické letadlo má křidélka mohutná, hluboká a prakticky po celém polorozpětí křídla. Požadavkem je obratnost a řiditelnost i v mezních polohách stroje. Knipl akrobatického letadla je dlouhý, pilot často použije i obě ruce, síly v řízení u takového stroje jsou velké.

Moderní větroň má křidélka uzoučká, hloubka křidélek je zlomkem hloubky křídla. Je to dáno profilem křídla, který je vyvinutý pro takto úzkou klapku, který je vyvinutý pro co největší klouzavost a obratnost větroně je často obětována honbě za jeho výkony. Letadlo s uzoučkým křidélkem jde řídit krátkým kniplem a dvěma prsty, v řízení jsou malé síly.

Malé dopravní STOL letadlo má křidélka mohutná ale krátká, přednost na odtokové hraně má dlouhá vztlaková klapka.

U modelů je to stejně. Pro konstrukci křidélek, jejich velikost a umístění platí, že je to výsledek nějakého zadání, nějakého kompromisu a často i módy. Kontruktéři často napodobují řešení někoho, kdo je úspěšný třeba v nějaké soutěžní kategorii.

Úzká křidélka po celém rozpětí

Úzká křidélka po celém rozpětí se dělala často u malých modelů se spalovacím motorem.

Křidélko z balzové lišty sbroušené do klínu široké třeba jen jeden centimetr na křídle rozpětí metr a hlubokém dvacet centimetrů.

Příklad:

Křidélko se většinou nahání od kořene křídla těsně u trupu a z toho a z jeho štíhlosti vyplývá základní nevýhoda tohoto řešení. Křidélko nejde udělat tuhé a aerodynamické síly ho hroutí, výchylka na konci křidélka je menší než u kořene.

Výhodou je, že k ovládání takto úzkých křidélek stačí slabší servo, protože jsou na křidélkách malé síly. A také je servo méně namáhané od setrvačných sil od křidélek například při pohybu letadla po nerovném povrchu.

U modelu Middle Stick je křidélko méně než 5% hloubky křídla. Podobně klapka výškovky je úzká.