Metody konstrukce 
V zásadì jsou dvì naprosto odlišné metody konstrukce:
- metoda 100% empirická
- metoda exaktních výpoètù

V zásadì jsou dvì naprosto odlišné metody konstrukce:
Tato metoda spoèívá v tom, že konstruktér nìjak navrhne na základì svých zkušeností nový stroj nebo jeho èást, stroj podle svého návrhu postaví a zkusí v letu. Podle získaných zkušeností konstrukci modifikuje. Nìkdy se této metodì øíká "pokus, omyl". Problém této metody je v tom, že nutnost stavby a pøestaveb prototypù je nároèná na èas a materiál.
Pokud konstruktér nevyžívá ani zkušeností jiných konstruktérù, objevuje mnohdy zbyteènì již objevené nebo se dostává do slepých ulièek, které už prošlapali jiní. Pokud ale konstruktér pilnì studuje konstrukce jiných, studuje stavební plánky modelù jiných konstruktérù, dokáže èasto velmi efektivnì postupovat ve zvyšování kvalit svých konstrukcí.
Tato metoda je opaèným extrémem. Vše co možno nejpøesnìji vypoèítat.
Vše ale nelze spoèítat nebo jen myšlenkovì dokázat. Této metodì stojí v cestì i samotná její finanèní nároènost. Udìlat podrobné výpoèty je nároèné na èas a odborné znalosti.
Ve skuteènosti se každý, kdo nìco projektuje, pohybuje nìkde mezi tìmito krajními hranicemi. I ten, kdo jen tak naèrtne na kus balícího papíru profil køídla CRD (co ruka dá), podvìdomì kopíruje tvary jemu známých profilù. Zkušený konstruktér mùže postupovat u modelu bìžné kategorie z velké èásti empiricky - tedy vycházet ze svých i cizích zkušeností. Má už "v oku", jak udìlat velkou smìrovku a výškovku, jak dlouhý bude trup, aby ocasní plochy byly na správné páce a rádio v èumáku letadlo vyvážilo. A mùže to okouknout u podobných modelù. Mnohé nedokonalosti lze pomìrnì snadno na již hotovém prototypu upravit.
S empirií je ale konec ve chvíli, kdy se konstruktér rozhodne zkonstruovat nìco ménì obvyklého. V dobách nedávno minulých to byla tøeba konstrukce samokøídel, poèátky stavby obøích modelù atp. Ve chvíli, kdy se pouštím do stavby modelu v hodnotì nìkolika desítek tisíc korun je snažší, než zkoušet zdlouhavì a draze dimenzování spojení køídel, prostì tento prvek navrhnout a zkontrolovat výpoèetní metodou. Je to vždy a u každé èásti konstrukce otázka ceny a èasu.
Konstuktérský um je tedy o tom, sladit tyto dva pøístupy. Umìt využít svoji i cizí zkušenost, umìt tam kde je to tøeba aplikovat vhodnou výpoèetní metodu.
Existují i knihy, jejichž autoøi se snažili populárním zpùsobem seznámit ètenáøe s postupy konstrukce. Jsou to užiteèné zdroje!
pøehled kapitol:
(zveøejnìno v rubrice Modely letadel | Dílna | Konstrukce modelù letadel)