Mapy 

Když ještě dodával Microsoft k Flight Simulátoru papírovou příručku, obsahovala tato příručka i nějaké navigační mapy.

Mapy ale pokrývaly jen území Spojených států. Evropa nebo dokonce Česká republika (tehdy vlastně Československo) tam nebyla ani náhodou.

V posledních verzích Microsoft ustoupil od dodávání papírové příručky a tvrdí, že vše je na CD-čkách.

Ale není. V povídání Learning Center doporučuje používat Flight plan, mapu vyvolatelnou za letu a GPS.

Flight plan 

Flight plan (FP) se vyvolá z menu. Umožňuje zadat místo odletu a cílové letiště a naplánovat trasu letu. Zde zadaný plán se zobrazí v GPS.

FP sice trasu letu navrhne, ale s realitou to má málo společného. Naplánujete-li si VFR let ve výšce 1000 metrů z Karlových Varů do Brna, FP vám klidně navrne let skrz řízený prostor (CTR) letiště Ruzyně. V reálu je samozřejmě třeba teno prostor obletět.

FP lze editovat a trasu upravit. Nemáte však podklady o zakázaných prostorech, prostorech letišť a podobně. Hotový FP lze sice vytisknout, ale nedozvíte se z něj frekvence majáků. To musíte zase jít do mapy a tam je pracně vyzobávat.

Mapa vyvolaná za letu 

Z menu nebo z palubní desky letadla lze vyvolat mapu. Není to však letecká navigační mapa.

Mapa zobrazuje všechny důležité informace. Při kliknutí na VOR, letiště nebo okraj dráhy se zobrazí příslušné informace. S realitou to má zase málo podobného.

Co nedovedu pochopit - mapa zabírá jen část obrazovky a nejde roztáhnout. Jsem potom nucen studovat mapu skrz nesmyslně malé okénko. Nevýhodou mapy je také to, že se při prohlížení mapy let zastaví.

GPS 

GPS simuluje skutečný přístroj. Používá data zadaná v Flight plan.

Lze letět VFR let nad originální scenerií České Republiky?  

Lze letět ve Flight Simulator srovnávací navigací nad dodanou scenerií České Republiky?

Abych to vyzkoušel, zvolil jsem trasu z brněnského letiště Medlánky přes Vysočinu podél dálnice směrem na Prahu.

Okolo Prahy i okolo Brna mám už nainstalovány nějaké doplňky, ale trasa přes Vysočinu je pokryta originální scenerií dodávanou s FS.

Startuji z Medlánek za hezkého počasí někdy kolem půl jedenácté dopoledne. Letím na jih podél západního okraje Brna směrem k dálnici. Snadno ji na jižním okraji Brna nalézám. Otáčim se do směru ku Praze a nasazuji cestovní rychlost 100 mph.

Brzy končí přihraná scenerie okolí Brna. Dálnice se stává trochu méně výraznou, ale stále ji lze dobře identifikovat podle rozdělení středovými svodidly. Vpravo za sebou nechávám vodní nádrž Brno. Dobře rozeznávám silnici přes Rosice na Náměšť nad Oslavou. Mě ale dálnice vede více na sever. Terén pode mnou se zvedá. Poznávám podle silnic a železnice Velkou Bíteš a Osovou Bítýšku. Stejně tak Velké Meziříčí. S Jihlavou si moc jistý nejsem a nejsem ani připraven si spočítat polohu podle doby letu.

U Humpolce se prudce zhoršuje počasí. Dohlednost klesá a já musím níže a blíže k dálnici. Vypadá to na nudu.

Najednou ale rozeznávám Želivku a vodní nádrž Švihov.

Zprava se přiblížila Sázava a já vidím, že i železniční tratě sedí. Za Zručí nad Sázavou se trať přimkne k řece Sázavě a kopíruje ji mnoho kilometrů.

V jednom místě na Vysočině dálnice nenavazuje. Je najednou přerušena a pokračuje o cca 200 m vedle.

Exit 34 Ostředek. Jasně rozeznatelné silnice i vodní plochy.

Ale to už je tu zase Sázava s přítelkyní železnicí. Počasí se vylepšuje. V dálce vidím Prahu. Nechci vlétnout do CTR Ruzyně. Před Říčany otáčím zpět a vracím se k Sázavě.

Opouštím dálnici a zatáčím na východ podél Sázavy. Město Sázava jednoznačně identifikuji podle meandru, uvnitř kterého město leží. Ale klášter ani sklárnu a paneláky u ní nevidím.

Za městem se stáčím přibližně na sever a snažím se najít Kouřim. Ale jediné, co snad poznávám, je Vavřinecký rybník někde napravo.

V dálce napravo tuším Čáslav. Ale to hádám jen podle toho, že u města vidím letištní plochu. Nad rovinami kolem Labe se beznadějně ztrácím. Točím na západ a doufám, že narazím na Labe nebo dálnice na Hradec nebo na Mladou Boleslav.

Nakonec objevuji napravo od sebe dálnici na Hradec. Vedle ní vede stará silnice. Točím zase na sever. Podle lesů a většího města jsem někde nad Nehvizdami a letím k Labi mezi Brandýsem a Čelákovicemi. Přelétávám Labe a točím na severovýchod podel lesů směrem na Lysou nad Labem. Nalevo vidím Jizeru. Pokusím se najít letiště Milovice.

Podle lesů, Labe a železniční tratě identifikuji Lysou nad Labem. Ale Milovice nedokážu najít. Letiště totiž ve Flight Simulatoru není! Nakonec si ho nainstaluji a zjišťuji, že jsem ho hledal asi o 4 km severněji. Sedám na obří dráhu a zajíždím k jednomu z úlů. Zdá se mi malý, proti tomu co si pamatuji z Přerova z vojny. Po krátkém odpočinku startuji a pokračuji severozápadním směrem na Mělnické Vtelno. Přelétám dálnici na Boleslav.

Nemohu však najít žádný orientační bod. V dáli vidím Středohoří. Po několika minutách točím do kurzu 270 a vyhlížím Labe. Stále nic a tak točím více k jihu. Labe ale nevidím. Nakonec se najdu až mezi Slaným a louny u letiště Panenský Týnec. Jak jsem mohl takhle zakufrovat!?

Dál už pokračuji známou trasou přes Středohoří kolem Milešovky a potom na západ až na letiště aeroklubu Most.

Let trval přes 3 hodiny. Skoro celou dobu jsem stále věděl kde jsem. Orientovat se podle mapy a pohledem z kabiny tedy ve FS jde. Vyzkoušejte si to také!

Poznámka1: Docela dobrým orientačním bodem jsou z dálky dobře viditelné dráhy starých vojenských letišť. Na internetu lze získat jejich scenerie a vylepšit si tak krajinu, nad kterou letíte.

Poznámka2: Fotky jsou ze stránky Okolo Prahy popisující let těmito místy v reálu.

Shoda scenerií se skutečností 

30.04.2005

Virtuální létání

Po instalaci scenerií vojenských letišť zmiňované v Lze letět VFR let nad originální scenerií České Republiky? jsem ze zvědavosti letěl do Přerova. Sloužil jsem tam totiž jako technik Mig-21.

Hned po přistání mě scenerie přerovského letiště chytila za srdce. Když jsem pojížděl na stojánku první, co jsem uviděl byl "můj" otevřený a rozsvícený úl - první napravo - a naproti němu zavřený úl, kde kraloval zase Saša Ondo. Úly 1.letky.

Pojíždím po stojánce a napravo vidím barák, ve kterém jsme jedli (všechno jídlo smrdělo petrolejem, protože v kamnech přitápěli petrolejem). Na konci stojánky napravo jsou úly 2.letky, na které jsme lezli, abychom viděli na dráhu.

Po levé straně jsem nechal sklady a po několika stech metrech se nalevo mezi stromy vynořuje velký hangár TOPu - technického oddělení praporu. Tady jsem se svou mašinou byl ne jedné z velkých prohlídek.

Konec vzpomínání. Pojíždím na dráhu a odlétám pryč.