Historie v prùbìhu století
| kdy | kdo | kde | co | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1707-1751 | Benjamin Robins | Anglie | Zkoumá odpor rùzných tìles (více viz aerodyn.tunely). | ||||
| 1773-1857 | George Cayley | Anglie | Konstruuje první úspìšný létající stroj tìžší než vzduch - malý kluzák. Ve svém výzkumu dochází k oddìlení tahu (pohonná jednotka) a vztlaku (køídlo). Dává ta nový smìr dalšímu vývoji v letectví. Více viz aerodyn.tunely. | ||||
| 17.12.1903 | Orwille a Wilbur Wright | USA |
| ||||
| 1907 | Paul Cornu | Francie |
 wikipedia.org
První pokusy o let s vrtulníkem. Vrtulník byl dvouratorový, motor mìl výkon 18 kW. 20 sekund se udržel ve výšce 0.3 metru.
wikipedia.org
| ||||
| 16.4.1910 | Jan Kašpar | Èeskoslovensko | První úspìšný let èeského pilota na území Èeska. Let byl 2 km dlouhý a odehrál se v pøízemní výšce. | ||||
| 13.5.1911 | Jan Kašpar | Èeskoslovensko | Slavný dálkový let z Pardubic do Prahy Chuchle. Vzdálenost 121 km, výška letu pøes 800 m, doba letu 92 minut. | ||||
| 2.1.1912 | Anglie | Vláda Velké Británie zøizuje air ministry - ministerstvo letectví. | |||||
| 19.8.1913 | Adolphe Pégoud | Francouz Adolphe Pégoud jako první skoèil padákem. | |||||
| 1.9.1913 | Adolphe Pégoud | Francouz Adolphe Pégoud pøevedl jako první let na zádech. | |||||
| 9.9.1913 | Nikolajeviè Nesterov | Rus Nikolajeviè Nesterov pøevedl jako první pøemet. | |||||
| 23.9.1913 | Roland Garros | Francouz Roland Garros jako první pøeletìl Støedozemní moøe. 730 km, letadlo Morane-Saulnier. | |||||
| 29.9.1913 | Marcel Prévost | Francie | Marcel Prévost pøekonal rychlost 200 km/h (204 km/h, letadlo Deperdussin). | ||||
| 12.2.1914 | Rusko |
Ruské ètyømotorové letadlo konstruktéra I.I.Sikorského I¾ja Muromec stanovilo 16 svìtových rekordù.
.
| |||||
| 1920-1930 | Bìhem 20. let dvacátého století se standardizovala konstrukce vìtroòù. Standardním konstrukèním materiálem se stalo døevo, vìtronì se staví jako jednoplošníky, køídla jsou jednonosníková s torzní D skøíní, štíhlost køídla je 12 až 18. | ||||||
| 1923 | Èeskoslovensko | Založení Èeskoslovenských aerolinií. Létá se jen vnitrostátnì z letištì Kbely. | |||||
| 3.1.1923 | Francie | Flancouzský lajtnant Thoret provedl první plachtaøský let v trvání 5 hodin na dvouplošníku Hanriot HD-14. Létal na svahu se zhasnutým motorem. | |||||
| 1924 | Èeskoslovensko | Koncem února se nedaleko Medlánek u Brna konala 1. národní soutìž plachtových letadel. To byl poèátek èeskoslovenského plachtaøství. | |||||
| 25.9.1925 | Paul D. MacCready | USA | Den narození významného leteckého konstruktéra 20.století. Více viz Paul D. MacCready | ||||
| 16.3.1926 | Robert H. Goddard | USA |
 První vzlet rakety pohánìné motorem na kapalné palivo. Viz První raketa na kapalné palivo | ||||
| 16.5.1926 | Willy Messerschmitt | Nìmecko | Willy Messerschmitt si dává patentovat jednonosníkové køídlo. | ||||
| 5.2.1929 | Velká Británie |
První let Fairey Firefly IIM.
| |||||
| 1930 | Èeskoslovensko | První linka Èeskoslovenských aerolinií do zahranièí. Do Záhøebu. | |||||
| 1930 | Èeskoslovensko | Poèátek výuky letectví na ÈVUT v Praze (postgraduální studium "Uèební kurzy pro letectví"). | |||||
| 2.9.1932 | Èeskoslovensko | V tomto roce objevili èlenové studentského leteckého spolku Akaflieg Prag nìmecké techniky v Praze nový plachtaøský terén - kopec Raná u Loun. 2. záøí odpoledne zahájil Erwin Primavesi prvním letem historii létání na tomto kopci. Více viz lkra.cz. | |||||
| 11.5.1934 | USA |
První let Douglas DC-2, ètrnáctimístného dopravního letounu.
| |||||
| 17.12.1935 | USA |
První let Douglas DC-3, dopravního letounu pro 21-32 cestujících.
| |||||
| 24.5.1936 | Nìmecko |
První let Fieseler Fi 156 Storch, kurýrního a pozorovacího Èápa.
| |||||
| 1937 | Èeskoslovensko | Pøesun Èeskoslovenských aerolinií na nové mezinárodní letištì Praha Ruzynì. | |||||
| 0.4.1937 | Èeskoslovensko | Poèátek letištì Praha Ruzynì. Letištì bylo urèeno pouze pro civilní dopravu. Moderní prostorná hala, celnice, pasová kontrola, pošta, meteorologická stanice, diplomatický salónek, restaurace, èetnická stanice, vyhlídkový prostor. Tøi velké dvojhangáry s pøíslušenstvím, dílny, Letištì bylo zaøízeno pro provoz ve dne v noci. Bylo jedním z nejmodernìjších ve svìtì. | |||||
| 31.12.1938 | USA |
První let Boeingu 307, prvního na linkách nasazeného dopravního letadla s pøetlakovanou kabinou, která umožnila lety ve výškách 6000 metrù a tedy nad poèasím.
| |||||
| 27.12.1939 | USA |
První let Lockheed P-38 Lightning.
| |||||
| 29.12.1939 | USA |
První let Consolidated B-24 Liberator.
| |||||
| 24.10.1940 | USA |
První let North American P-51 Mustang.
| |||||
| 7.1.1942 | Velká Británie |
První let Supermarine Seafire.
| |||||
| 9.1.1943 | USA |
První let Locheed Constellation.
| |||||
| 2.11.1943 | USA |
První let prototypu Grumman F7F Tigercat.
| |||||
| 8.1.1944 | USA |
První let Lockheed P-80 Shooting Star.
| |||||
| 1945 | Èeskoslovensko |
Zálet vìtronì Z-24 Krajánek.
| |||||
| 1947 | Èeskoslovensko | Èeskoslovenské aerolinie zaèínají létat na mezikontinentální lince Praha - Ankara a Praha - Káhira. | |||||
| 0.4.1947 | Èeskoslovensko | Zálet vìtronì Z-25 Šohaj. | |||||
| 30.12.1947 | SSSR |
První let MiG-15.
| |||||
| 25.6.1948 | Èeskoslovensko | Zálet prototypu vìtronì LF-107 Luòák. | |||||
| 30.7.1948 | Èeskoslovensko |
První let prototypu vìtronì LG-130 Kmotr.
| |||||
| 0.3.1950 | Èeskoslovensko | Zálet prototypu vìtronì LF-109 Pionýr. | |||||
| 1952 | Èeskoslovensko | Zálet prototypu vìtronì XLG-225 Medák. | |||||
| 27.4.1952 | SSSR |
První let Tupolev Tu-16, strategického bombardéru.
| |||||
| 18.3.1953 | USA |
První let Douglas DC-7.
| |||||
| 0.0.1953 | Èeskoslovensko | Zálet prototypu vìtronì LF-207 Laminár, prvního vìtronì u nás s laminárním profilem køídla. | |||||
| 25.10.1955 | Švédsko |
První let Saab 35 Draken.
| |||||
| 3.11.1955 | Èeskoslovensko |
Zálet vìtronì VSM-40 Démant.
| |||||
| 14.2.1956 | SSSR |
První let MiG-21.
| |||||
| 18.3.1956 | Èeskoslovensko |
Zálet prototypu vìtronì L-13 Blaník.
| |||||
| 9.8.1956 | Itálie |
První let Fiat G.91.
| |||||
| 17.8.1956 | USA |
První let Boeing C-135 Stratolifter, transportní letoun odvozený ze stejné øady jako B-707.
| |||||
| 26.12.1956 | USA |
První let F-106 Delta Dart.
Více tøeba na military.cz | |||||
| 27.3.1957 | Èeskoslovensko | Rekordní skupinový seskok padákem z výšky 12 815 m, let volným pádem 12 203. Více viz Vyskoèili z bombardéru ve dvanácti kilometrech, Rekordní seskok | |||||
| 30.6.1957 | H. D. Talpin | První oficiálnì zaznamenaný let rádiem øízeného modelu pohánìného elektromotorem. | |||||
| 20.12.1957 | USA |
První let Boeing 707.
| |||||
| 8.6.1959 | USA |
První let X-15.
| |||||
| 12.4.1961 | Jurij Alexejeviè Gagarin | SSSR |
 První èlovìk ve vesmíru (27 let). 12. dubna 1961 v 9 hodin 7 minut moskevského èasu (6 hodin svìtového èasu) odstartoval v kosmické lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. Vykonal jeden necelý oblet zemì v trvání 108 minut. | ||||
| 1962 | Èeskoslovensko | Èeskoslovenské aerolinie zaèínají létat na transatlantické lince Praha - Havana. | |||||
| 11.2.1963 | USA |
První let Boeing 727.
| |||||
| 20.4.1964 | USA |
První let Lockheed L-100 Hercules, civilní varianty C-130 Hercules.
| |||||
| 22.12.1964 | USA |
První let Lockheed SR-71 Blackbird.
| |||||
| 18.5.1966 | Èeskoslovensko | První let vìtronì VSB-62 Vega. Více viz VSB-62 Vega
| |||||
| 2.3.1969 | Anglie |
První let nadzvukového dopravního letadla Concorde. (spoleèný projekt Francie a Británie)
| |||||
| 21.5.1969 | SSSR |
První let Antonov An-26 .
| |||||
| 20.7.1969 | Mìsíc | V 21 h 18 min SEÈ pøistává mìsíèní modul "Eagle" s N. Armstrongem a E. Aldrinem na palubì v mìsíèním Moøi klidu. Zhruba po dvou hodinách sestupuje Armstrong jako první na povrch Mìsíce. Více viz Apollo 11 - první lidé na Mìsíci | |||||
| 0.9.1970 | Èeskoslovensko |
Zálet vìtronì VSB-66 Orlice.
| |||||
| 16.12.1970 | Bezpilotní sonda Venìra 7 pøistála jako první na Venuši. | ||||||
| 21.12.1970 | USA |
První let Grumman F-14 Tomcat.
| |||||
| 2.12.1971 | Rusko | První mìkké pøistání na Marsu. Viz Wikipedia
| |||||
| 23.12.1974 | USA |
První let Rockwell B-1 Lancer.
| |||||
| 1976 | Francie, Británie | Na lince Paøíž New York zaèíná létat nadzvukový Concorde. Zkracuje dobu cestování z 8 na 3.5 hodiny. | |||||
| 1976 | Èeskoslovensko | První let vìtronì VSO-10 Gradient Club. | |||||
| 23.8.1977 | Paul D. MacCready | Kluzák Gossamer Condor konstruktéra Paul MacCready získal Kremerovu cenu za let letadla pohánìného lidskou silou dlouhý jednu míli. Více viz Paul D. MacCready | |||||
| 18.11.1978 | USA |
První let McDonnell Douglas F/A-18 Hornet.
| |||||
| 12.6.1979 | Paul D. MacCready | la Manche | Kluzák Gossamer Albatross konstruktéra Paul MacCready získal Kremerovu cenu za let letadla pohánìného lidskou silou pøes kanál la Manche. Více viz Paul D. MacCready | ||||
| 28.1.1985 | USA | Havárie raketoplánu STS-51L Challenger, pøi které zahynula celá sedmièlená posádka. | |||||
| 20.3.1999 | Brian Jones a Bertrand Piccard | Po letu dlouhém 46 759 mil trvajícím 19 dní, 21 hodin a 55 minut, obletìl balon Breitling Orbiter 3 øízený Brian Jones a Bertrand Piccard svìt. | |||||
| 23.3.2000 | Ruská orbitální stanice Mir byla navedena do atmosféry Zemì a její zbytky dopadly do Pacifiku. | ||||||
| 11.8.2003 | Maynard Hill | USA | Model pøelétnul Atlantik. Model startoval z Newfoundlandu a po 38 hodinách a 3050 km pøistál na Round Stone Bog v Irsku. | ||||
| 14.9.2012 | Felix Baumgartner | USA | Viz Felix Baumgartner |
Historie Historie po dnech v roce 
pøehled kapitol:
- Historie
- Historie v prùbìhu století
- Historie po dnech v roce
- Historie ÈS letectví v datech
- Ètení o historii letectví, poslech, film
- Historie letectví ve filmu
- Historie letectví na fotografiích
(zveøejnìno v rubrice Všeobecné letectví | Historie všeobecného letectví)