Létání s Tomášem

Tomáš se po letech vrací k modelařině. Pořídil si rádio a malého motoráka (Hitec Flash 5 a model Sonic) a chce začít létat s radiáky. Jsme domluveni na neděli odpoledne. Sejdeme se na letišti.

Scházíme se po obědě a naším úkolem je zaběhnout motor a když to půjde, tak i model zalétnout. Počasí je ideální. Téměř bezvětří a tak akorát teplo.

Na letišti je plno. Náš kanál je však neobsazený a tak se můžeme za auty zabývat zabíhání motoru. Ještě Tomášovi kontroluji uložení rádia, provedení náhonů kormidel. Vše je v pořádku. Ostatně i později se ukazuje, že má Tomáš vše perfektně připraveno. Inu pozná se, že dříve modelařil. Jediné, co nedomyslel, byla potřeba čištění modelu od zbytků paliva. Na model a na naše ruce měl hadřík velikosti dámského kapesníku :-)

Motor (ASP S32A) poprvé chytá po několika málo protočeních. Ladíme ho na hodně bohatý chod a necháváme vyběhnout jednu nádrž.

Já využívám toho, že model nemusím držet za ocas, poodcházím dál a věnuji se drbům o modelech a modelářích a sledování modelů ve vzduchu. Normálně na letiště moc nepřidu. Během svého pobíhání po kopcích si moc nepopovídám a tak to teď doháním.

Petr má stejný model jako Tomáš, ale se slabším motorem. Dával na model větší kolečka, protože mu model z trávy nechtěl startovat. Uvidíme.

Druhé nahození už tak snadné nebylo. I když byl motor vychladlý, tak ne a ne chytit. Během nahazování nás zlobil panel, který si Tomáš na žhavení pořídil. Byl rozpálený jak pětník a co chvíli nám jeho tepelná pojistka žhavení vypínala. Nakonec motor chytil.

Během vybíhání druhé nádrže už ladíme motor na chudší směs a vyšší otáčky. Motor běží dobře i na plný plyn a ani po několika minutách nemá tendenci se zatahovat. Ladíme plný výkon a zkoušíme motor v poloze nosem nahoru i dolů. Vše je OK. Motor běží dobře ve všech otáčkách. Je třeba jen trochu otevřít volnoběžnou jehlu, aby zmizela malá díra v plynu po přidání z volnoběhu.

Na třetí natankování už jdeme s modelem na dráhu. Na létání je dnes tlačenice, ale novému modelu všichni rádi dávají přednost. Zkouším pojíždění. Natáčení příďáku je dost ostré a kolečka mají opravdu tendenci v trávě zapadnout. Stačí však krátce přidat a model se rozjede.

Dojíždím na konec dráhy a obracím model proti větru. Model by sice odstartoval i z poloviny dráhy, ale chci mít rezervu pro případ, že motor po startu dobře nepůjde. Zkouším naposledy kormidla a snažím se soustředit na příští chvíle. Přeci jen jsem dlouhé roky motoráka neřídil.

Pomalu přidávám. Model se svižně rozjíždí. Pro udržení směru stačí jedna malá korekce směrovkou. V polovině dráhy mírně přitahuji. Model se poslušně zvedá a stoupá ve zvětšujícím se pravém náklonu. Musím držet kontra křidélky. Ve výšce šmátrám po trimu a nastavuji křidélka tak, aby model držel přímý směr. Zkouším ovládání modelu. Citlivost kormidel je přiměřená. Model poslušně dělá to, co po něm chci. V svíčce zkouším, zda nepotřebuje dotrimovat směrovka. Stahuji plyn a zkouším pomalejší let. Projevuje se přebytek výkonu. I na čtvrt plynu model drží horizont a mohu si s ním létat kolem hlavy.

Během poletování přemýšlím, jak to navlékneme s Tomášovým létaním. Domlouváme se, že odstartuji, ve výšce mu předám vysílač, on si to zkusí a já zase přistanu. S prvními známkami prázdné nádrže stahuji plyn a přistávám. Model je celý upatlaný od oleje, ale v pořádku. Jen zadní víko tlumiče se povolilo.

K druhému letu motor chytá téměř hned. Jsme zhruba domluveni, co si Tomáš ve vzduchu vyzkouší. Po startu hned stoupám do nějakých 50 metrů a předávám mu vysílač. Tomášovi se daří vodit model přibližně ve stejné výšce, jen nám model utíká někam nad auta. Stačí však rychlé předání vysílače, přelet na opačnou stranu letiště a může si to zase zkoušet.

Jak se projevily známky vylétané nádrže, přebírám si vysílač a sedám. Trošku nešetrně - přiohnul jsem Tomášovi příďovou nohu, ale ten se zdá spokojený. Model létá, přežil své první minuty a Tomáš se může těšit na další lety.

Musíme jen do příště vymyslet, jak se bude učit létat.

(zveřejněno na stránce Co dělám?)