Focení letadel

Vytáhl jsem svoje dlouhé sklo, které jsem si nedávno pořídil k Sony a6000 a vyrazil jsem na letiště Modelparku Suché. Zkusím si práci se starým plně manuálním objektivem na rychle se pohybujících modelech letadel.

Pozdní odpoledne slibovalo pěkné světlo. Čekal jsem na letišti dva tři modeláře, našel jsem tu ke svému potěšení celou partu elektroletců.

Nafotil asi 500 snímků, zdálo se mi, že dobrých bude hodně. Doma u monitoru jsem byl ale zklamán. Snímky, které se mi na letišti zdály dobré, se na obrazovce ukázaly neostré. Malinko, ale stačilo to k vyřazení snímku.

Problematické jsou dvě věci. Když letadlo letí kolem mě kolmo na osu objektivu, dá se ruční ostření stihnout. Jakmile ale letadlo letí na mě nebo ode mě, už ostřit nestíhám.

Druhý problém je princip ostření. Ostřím na žluté linie v hledáčku, které mi indikují ostré hrany foceného objektu. Jakmile poklesne úroveň osvětlení, v tomto případě po soumraku, přestanou být žluté linie patrné.

Výtěžnost fotografií je tak malá. Pořád si ale musím říkat, že to není objektiv za padesát tisíc a že jsem za pár šupů získal sklo, kterým "dosáhnu" dál, než běžné zoomy.

Fotografie letících modelů v galerii jsou všechny focené na nejdelší ohnisko, to je v tomto případě po přepočtu ohnisková vzdálenost cca 300 mm. Objektiv má světelnost 4.0 a když si vezmu, že snímky ke konci jsou pořízené během soumraku, takl to není špatné. Piper na poslední fotce je focený po západu slunce za opravdu špatného světla a fotka je slušná.

Zde je odkaz na fotogalerii: F O T O G A L E R I E

Tato zkušenost mi říká, že asi nebudu moci konkurovat kolegům s objektivy několik set milimetrů dlouhými se světelností 2.8, se stabilizací a superrychlým automatickým ostřením v ceně ojeteho auta, ale nějaký zajímavý snímek ulovit mohu.

(zveřejněno na stránce Co dělám?)