Kdys se nedaří, tak se nedaří

V pondělí Standa přišel s nápadem, že bychom zase mohli vyrazit někam na ranní focení. Shodli jsme se, že by to mělo být na nějaký kopec v okolí. Výběr padl na Lovoš. Třetí do party měl být zase Václav. Dohodli jsme se, že vyrazíme ve čtvrtek v podvečer, přespíme na vrcholu, ráno odfotíme, sestoupíme dolů a pomažeme rovnou do práce.

Ve čtvrtek ráno jsem kontroloval nádobíčko - kameru, fotoaparát, stativ, dobité zdroje, vyprázdnit paměťovou kartu. Ještě naposledy zapínám fotoaparát a na displeji: "karta je chráněna proti zápisu". Co to?! Vyndavám kartu (SD) z foťáku a hned vidím, že plastový zobáček, kterým lze kartu zamknout proti zápisu chybí. Odpadl. Protože už s tím nedokážu nic udělat, beru si foťák do práce. Nějak to provizorně vyřeším.

Ke kartě jsem přilepil lepící páskou kousíček párátka, vyzkoušel jsem funkci a schoval foťák do pouzdra. Tak to mám vyřešeno.

Jen zmizel foťák pod stolem, přichází za mnou kolega, který byl venku na cigárku. "Hele, koukal jsem venku na auta na SPZky. Víš do kdy máš platnou technickou?" Jako když mě poleje. Auto jsme kupovali v březnu před čtyřmi lety. Hledám hned na internetu postih - 1500 - 2500 Kč pokuty. To těžko ukecám, že právě jedu do STK, když už to mám pět měsíců propadlé. Navíc mám v trapu servomotor, co naklápí levé světlo podle zatížení auta a reflektor svítí pět metrů do země před auto. S tím nemohu do STK jet!

Odvolávám tedy naši fotografickou výpravu a místo výletu na Lovoš v úděsném vedru skloněný do rozpáleného motoru vyrábím na koleně "porichtung", aby šlo levé světlo seřídit. Tak snad to příště vyjde.

(zveřejněno na stránce Co dělám?)