Hala Krupka 2006 
Rok 2006, pøedvánoèní èas. Nevím už od koho, asi od Pavla Dvoøáka, jsem mìl echo, že v hale v Krupce budou závody. Sbalili jsme s mámou pøezùvky a vyrazili do Krupky na èumendu.
Oba nás pøekvapilo, co jsem v hale vidìli. Akrobatické modely pohybující se pomalu a pøesnì po pøedepsaných akrobatických figurách, v hale ticho jako v kostele, jen zvuk elektromotoru a vrtule. Potom potlesk. Je to nìco úplnì jiného než létání venku na letišti, kde pofukuje, všude plno zvukù. Tady v hale je model a pilot letící soutìžní sestavu støedem všeho, pozorný divák mùže vidìt každý drobný zásah do øízení.
Potom vidíme létání na hudbu a to je disciplína, která asi osloví každého. Modely jsou èasto navíc vyšperkované tøeba stuhami. Padá mi brada, když vidím rychlý sled obratù ve chvíli, kdy hudba graduje, vùbec nechápu, jak to ti kluci mohou upáèkovat. A je to poøád sled akrobatických figur, žádné náhodné zmítání!
Další, co v hale vidíme, jsou závody kolem pylonù. To už je pro mì uchopitelné.
V hale už jsem lítal a tohle je jednoduché. Malé modely s pidibaterkou, lítat ovál, navíc tady, kde je tìlocvièna dost velká.
Tyhle myšlenky mì opustily, když závod odstartoval.
Tøi modely ve vzduchu a už se to jen míhalo.
A nìkteøí to drtí celý ovál pod plynem! Nejpozdìji ve tøetí zatáèce bych byl v ostìní! 
Však o havárie není nouze.
Zajímavý je i pohled na modely zblízka. Jednoduchá øešení, vše podøízené malé hmotnosti, úèelu.
Ani nám tehdy nepøišlo, že jsme v hale strávili nìkolik hodin.
I mámì, tehdy dvaasedmdesátileté paní, se všechno líbí.
Koukám na ty fotky staré 10 let, nìkteré tváøe už v modelaøinì nevídám, ale drtivá vìtšina dìlá tohohle konì stále a na svìtové úrovni.
Jen jsme všichni o deset let starší.
Fotografie najdete ve F O T O G A L E R I I
(zveøejnìno na stránce Co je tu nového o leteckém modeláøství)