K Josefovi na louku

10.6.2016

Je pátek, venku je krásně a už od poledního probíhá na diskuzní stránce Sdružení letců Českého středohoří debata, co podnikneme, Karel z Mostu dává vědět, že by přijel na první společné lítání. Fouká od severozápadu, Josef navrhuje jít na louku nad jeho chalupou. To se mi líbí, ještě jsem tam nebyl, poznám další kousek okolí svého nového bydliště. Vezmu Betu a zkusím něco nafilmovat.

Mám to k Josefovi vzdušnou čarou dva kilometry, ale je to za kopcem a tak mám přesun spojen s devíti kilometrovou vyhlídkovou jízdou autem. Je na co koukat, jedu pomalu a kochám se pohledy na krajinu v podvečerním slunci. Když stoupám od Josefovy chalupy nahoru na horní konec louky, ozývá se kolem mně mnohohlasé "béééééé" a "ééééééééé", místní hospodář tu má stovky ovcí. To "ééééééé" patří jehňatům.

Všichni už létají. I při mírném sklonu louky stačí vítr na to, aby se tu kluci s házedly udrželi. I mě to pomůže, když kamerami přetížená Beta stoupá nad okolní lesy. Nafilmoval jsem nějaké "popisné" obrázky místa a sedl jsem, protože Pavel chystá další zálet svého Epsilona.

Štelujeme seřízení modelu přetrimováním plovoucí výškovky, Pavel se nadechne, Josef se rozmáchne a Epsilon je ve vzduchu. Velkým obloukem jde postupně do přetažení, pokřikuji na Pavla "tlač, tlač" a strkám mu trim výškovky dopředu. Epsilon stoupá a po vypnutí motoru majestátně klouže po obloze. Strkám Pavlovi trim výškovky ještě dopředu, ale už je nadoraz. Pavel poletuje ve výšce, po nějakém otrkání natlači Epsilona dolů a předvádí nám průlety provázené svistotem křídel. Potom začíná chystání na přistání. Velká louka je Pavlovi najednou malá, ať nalétává z jaké chce dálky, Epsilon vždy přeletí rovnou část louky. Jeho cvičení přerušuje ztuhnutí letadla, najednou slyšíme Pavlovo "Neřídím, nejde rádio" a Epsilon v sestupné zatáčce s motorem v chodu mizí s mohutným praštěním v korunách vysokých stromů na kraji lesa vedle nás.

Letadlo jsme hned našli, Karel který je s námi poprvé na kopci, nám předvádí, že je dobrý lezec, a tak je model po částech za chvilku dole. Jediné poškození je provalená náběžka. A shořelé servo na jedné klapce, to byla asi příčina havárie. Pavel má nad čím přemýšlet.

Zbytek baterky věnuji blbnutí nad loukou. Končím taky na stromě , ale o poznání níže.

Po dlouhé době je to první létání, ze kterého jsem si nepřinesl klíště. Možná to dělají ty ovečky, co se okolo Josefovy chalupy pasou, všechna klíšťata se uživí na nich.

Pěkný páteční večer.

(zveřejněno na stránce Létání s Betou 1400)