Automatické přistání

Je-li dráha vybavena ILS majákem mohu přistávat v plně automatickém režimu autoland. Autopilot dovede letadlo po sestupovém paprsku až k prahu dráhy, podrovná a na dráze dobrzdí.

Přilétám po trase příletu STAR do bodu IAF.

Na naladím na NAV1 i na NAV2 frekvenci ILS majáku dráhy, na kterou sedám. Stejnou frekvenci na oba.

Na panelu autopilota nastavuji kurs dráhy. (Nastavuje se přesný kurs dráhy. Nestačí vědět číslo dráhy. Dráha může mít třena číslo 06, ale kurs dráhy je třeba 63°!)

Nastavím Autobrake na požadovaný stupeň brzdění.

V bodě IAF bych měl mít výšku blízkou výšce předepsané v bodě FAF a ne velký přebytek rychlosti. Mezi IAF a FAF už nejde vyklesat velký přebytek výšky nebo vytratit velkou rychlost. V reálu si moji rychlost diriguje ATC.

Nalétnul-li jsem už LOC signál (ukazatel odchylky od sestupové osy ve vodorovném směru je tučnější a začal cestovat ke středu), zapínám na autopilotovi LOC.

Na panelu autopilota nastavuji ovladačem Speed nižší rychlost.

Protože mám správnou výšku (výšku bodu FAF), letím pod úrovní paprsku ILS a čekám, kdy oživne tak jako oživl ukazatel odchylky ve vodorovném směru i ukazatel ve směru svislém. Jakmile se ukazatel začne pohybovat dolů, zapínám na autopilotovi APP. Jakmile se tento režim chytí (indikováno zeleným pruhem na PFD displeji), zapnu druhého autopilota.

Při průchodu výškou 1500 stop na terénem (výšky ) vytahuji podvozek (max. rychlost pro vytažení podvozku je 270 KIAS). Jak klesá rychlost, vysouvám postupně po dosažení příslušné rychlosti vztlakové klapky. (rychlost pro vysunutí klapek indikuje rychloměr)

Kontroluji, zda stroj letí v ose sestupu (indikace odchylky od osy sestupu na PFD) a PAPI vedle dráhy), zda se prudce nemění dopředná rychlost nebo rychlost klesání (ta se pohybuje kolem 600).

Ovladačem Speed dále snižuji rychlost na rychlost přistání se zvolenou konfigurací klapek (v 99% případu volím klapky 40). Pokračuji ve vysouvání vztlakových klapek.

(zveřejněno na stránce Přistání)