FrSky R9M
Koupil jsem (6/2020) do Taranise vysílačový modul 900 Mhz FrSky R9M-2019 a k němu přijímač FrSky R9 Stab OTA.
Motivem byla zvědavost. Při "filmovacím" létání s kamerou na modelu jsem měl problémy s řízením modelu ve větší vzdálenosti. Když byl model v malé výšce nad zemí a ve vzdálenosti přes 400 metrů, padal občas přijímač do failsafe. Jeti model nabízí již nějakou dobu Duplex RSAT 900, což je jen záložní systém přenosu na 2.4Ghz v pásmu 868 MHz, dá se pořídit vysílačový modul TBS Crossfire, který používají "dálkoví" letci, také pracující v pásmu 868 MHz a kde je 868 MHz jediným přenosovým kanálem. FrSky vyrukoval s konkurencí TBS Crossfire, nazval novou řadu R9. Trochu jsem se o to zajímal, ale důvěru to ve mě nebudilo. Až když se objevil novější vysílačový modul s označením 2019, byly reference příznivé.
Pro mě byla otázka, zda to půjde do mého "starého" Taranisu se systémem ACCST. Na krabičkách nové verze R9 je všude napsáno ACCESS. A taky, aby systém přenášel telemetrii do mého vysílače. Zeptal jsem se pana Urbánka z RC studia, ten řekl, že jen musím přeflešovat vysílací modul a přijímač na ACCST a že to funguje. Tak jsem do toho šel. Objednal jsem přijímač se stabilizací, ale jen proto, že varianta přijímače bez stabilizace nebyla k mání, stabilizaci jsem nikdy nevyužil.
Přečetl jsem si manuály vysílacího modulu a přijímače, přečetl jsem si info na webu RC studia, přečetl jsem si info na webu open-tx.org. Zjistil jsem, že musím mimo přeflešování vysílacího modulu a přijímače upgradovat OpenTX ve vysílači z mé verze 2.2.0 asi na poslední dostupnou 2.3.7. To dělám poprvé, ale nakonec to jde docela dobře a rychle. Nejtěžší je zorientovat se v tom všem, nikde není ucelená informace, někdo jiný dělá a informuje o OpenTX, někdo jiný dělá a informuje o firmwarech komponent. Upgrade OpenTX ve vysílači, Companionu a firmarů jsem provedl na tyto verze:
- OpenTX 2.3.7
- sdcard-128x64-2.3V0026
- FW-R9M-ACCST-20190117 LBT
- FW-R9Stab-ACCST_v20191022 LBT
Všichni chválí verzi firmware FLEX, já jsem konzervativně zvolil LBT.
Instaloval jsem přijímač do svého zkušebního modelu Razor. Antény jsem intaloval na svislo - na modelu i na vysílači. Nějakou dobu mi zabralo, než jsem vybádal, co znamenají žluté proužky na anténách. Jestli to není třeba něco s orientací antén. Smysl mi to ale nedávalo, jsou to přese všechno dipóly. Až jsem náhodně viděl v jednom videu, že jde o barevné označení, pro jaké pásmo jsou antény určeny (v USA jsou povoleny jiné frekvence). Antény nemají žádný vršek a spodek.
Zkušební let proběhl bez problému, rádio fungovalo jak má. Jen jsem v modelu - nastavení ve vysílači, kde jsem létal přijímač x4R a potom a G-RX8, povolil místo interního vysílacího modelu 2.4GHz externí modul a výkon nastavil na 25 mW. Zarazilo mě, že RSSI už při malé vzdálenosti pokleslo ze 100 na 80, ale v průběhu letu a i při dalších letech jsem se dopracoval názoru, že graf uvedený v diskuzi na FrSky foru (https://frsky-forum.cz/viewtopic.php?f=41&t=152) bude odpovídat skutečnosti. Mě to ukazuje RSSI takto:
Praktické zkoušky ukázaly, že dosah je opravdu větší, než je dosah s vysíláním v pásmu 2.4 Ghz a přenos funguje i když je letadlo skoro na zemi. Rádio na 868 Mhz funguje stejně jako na 2.4 Ghz, mám připojenou GPS, mám připojené proudové čidlo a vidím na vysílači telemetrii stejně, jako při létání s běžnými přijímači. Pokud ale někdo chce přechodem do pásma 868 MHz řešit výpadky řízení, které má na 2.4GHz ve vzdálenosti sto padesát dvě stě metrů, tak bych se raději zaměřil na provedení instalace rádia než přecházel s vybavením do jiného pásma.
Krátká praxe ukázala, že není problém s "nošením" a provozováním vysílače s nasazeným externím modulem a dipólovou anténou. Vysílač se vejde do báglu stejně jako s pahýlem antény 2.4 Ghz, dipól externího modulu se jen trochu přiohne. Není ani problém v přechodu mezi modely s přijímačem 868 MHz a modely s přijímačem 2.4 GHz, přepínáním modelů se automaticjky také zapínají a vypínají vysílací moduly. Po několika hodinách provozu už bych řekl, že není třeba se létání s R9M-2019 v systému ACCST bát.
Postřehy
Koncepce antén přijímače R9 stab OTA není z hlediska možnosti montáže přijímače do modelu moc šťastná.
Problém je, že antény jsou prakticky nerozebiratelně spojeny s přijímačem. Dipól antény nejde protáhnout nějakou dírkou v trupu jako běžné anténky vyrobené z koaxiálního kablíku. Do modelu z pěnového materiálu jde antény zaříznout pod povrch, u modelu klasičtější konstrukce je montáž antén problém. Antény by měly být k přijímači připojeny přes šroubovací konektor, aby šel kablík antény protáhnout od dipólu k přijímači. Druhý problém je délka kablíku antén. Je příliš krátký a neumožňuje rozmístit antény dostatečně daleko od sebe.
Problémy
Rádio s modulem R9M-2019 900 Mhz cca každý třeti let po zapnutí nebo jen po výměně akumulátoru v modelu nefunguje. Rádio hlásí ztrátu telemetrie, RSSI ukazuje 20 a model nejde ovládat. Serva se pohybují s velkým zpožděním a je to cukatura, se kterou by nešlo letět. Řešením je odpojit baterku přijímače a znovu ji připojit. Někdy to nezabere hned a je třeba to udělat několikrát, než se zadaří. A někdy to tak zatvrzele nešlo ani na několik pokusů nahodit, že jsem zkoušel vypínat i vysílač. Je to opruz.
22.1.2020 byl tento problém ventilován na diskuzním fóru RC studia, které poskytuje support FrSky - Podivné chování R9 příjímačů a znova 25.4.2020 - Problémy při zapnutí R9 (low signal a cukání serv) . Uplynulo pět měsíců a nevím, zda to u FrSky řeší. Na fóru už k tomu není žádná informace.
Razor jako platforma
Potřeboval jsem nějakou platformu na zkoušení rádia.
Shodou okolností v Česku právě vzniká nová soutěžní kategorie FPV RACE KOMBAT, závody FPV s křídly, a firma Hacker je v tomto směru aktivní a vyvinula model Razor. A to je stroj, který se na moje pokusy více než hodí. Promyšlená konstrukce, dobré letové vlastnosti, jako platforma pro pokusy s rádiem a FPV jako stvořené!
Konstrukce z EPP a překližkový rám v centroplánu umožňují navěsit na stroj různé vybavení a není třeba se bát, že když s tím člověk praští, že bude muset jít domů. Letadlo je na samokřídlo tolerantní na posuny těžiště a uveze velké zatížení. V celém rozsahu zátěže si zachovává dobré letové vlastnosti.
Jak s anténami
Přijímač R9 má dvě antény spojené s přijímačem napevno (prakticky). U letadla s demontovatelným křídlem je problém vymyslet, kam antény umístit, any je v některých polohách nestínily motory, uhlíkové výztuhy křídla, lanovody s ocelovou duší a podobně. Řešil jsem to takto:
Antény jsou na konzolách na boku trupu za křídlem. Jsou ve svislé poloze. Praxe ukázala dobré příjmové podmínky ve všech polohách modelu i provozní odolnost.
Konzoly jsou dutý bambus, držáky na konci jsou dvoudílné vytištěné z ASA.
Končím s R9M
[19.10.2022]
Zkusil jsem přendat modul FrSky R9M z vysílače FrSky Taranis Q X7 do vysílače Radiomaster TX16s mkII 4in1. Proběhlo to hladce.
Zkusil jsem to s pětipalcou kopterou. Nastavení ve vysílači bylo jednoduché, protože koptery s flight controllerem potřebují jen základní jednoduché nastavení vysílače. Jen jsem si opsal nastavení ve starém vysílači - který přepínač je na kterém kanálu, číslo přijímače - a nastavil to samé v novém vysílači. Po nasazení vysílačového modulu vše hned fungovalo, ani jsem nemusel párovat! Letová zkouška proběhla bez problémů.
Udělal jsem několik letů, vše fungovalo. Pak ale došlo k havárii, kterou jsem si nedovedl vysvětlit. Záběr z palubní kamery je zde: Big Bang Křach Několik dní jsem o tom přemýšlel, pak jsem se pustil do stejné akce jako s kopterou s letadlem - Twin Star. Na stole v dílně jsem zkoušel, jak to funguje, potom jsem kvůli GPS musel na dvůr a ve zkouškách jsem pokračoval. A v jednu chvíli, kdy letadlo leželo na zemi na dvoře zapnuté už nějakou minutu, se začaly pohybovat kormidla. Cukatura trvající i několik vteřin, výchylky i přes deset stupňů! Když se to po chvilce opakuje, zjišťuji, že pořád běží telemetrie. To mě vyděsilo a hned jsem si vzpomněl na havárii s kopterou.
Tento zážitek mě znejistěl. Vypadá to jako problém s kopterou, rádio si samo hrabe do kormidel. Co se změnilo? Vysílací modul R9M jsem strčil do jiného vysílače a ve vysílači je jiný systém:
U všeho mohu jít na poslední verze, ale systém ACCST pro FrSky R9M má poslední aktualizaci někde počátkem roku 2020 a tak se obávám, že tento problém nepořeším.
Ventiloval jsem problém na modelářském fóru, doporučení bylo flashnout na vysílací modul i přijímače ExpressLRS. To mě taky napadlo, ale chci se teď soustředit na ELRS v pásmu 2.4 GHz, tak dám FrSky R9M a přijímače, které k tomu vysílacímu modulu mám, zatím do police.
Vysílací modul R9 a přijímače FrSky nemají dost paměti pro ELRS
Dá se ve výprodeji koupit vysílací modul FrSky R9 868MHz a k němu přijímače. Do vysílacího modulu i do přijímačů lze nainstalovat firmware ExpressLRS, mají však pro instalaci firmware malou paměť.
Žádný přijímač z řady Frsky R9 tak nemá výstupy na PWM. Podpora pro Frsky R9 v ELRS pravděpodobně skončí s verzí 3.4. Vyšší verze se nevejdou do paměti.
zpátky na: Moje přijímače a jiné vybavení │ dál: Nastavení modelu
přehled kapitol:
- FrSky Taranis Q X7
- Seznamování
- Poprvé v ruce
- Další seznamování
- Popis FrSky Taranis Q X7
- Nastavení FrSky Taranis Q X7
- Napájení
- Moje přijímače a jiné vybavení
- R9M
- Nastavení modelu
- Jak to dělám já
- Pomůcky
- Taranis a simulátor
- Zdroje informací k OpenTX
- Tutoriály k OpenTX
- Slovníček pojmů
- Můj život s Taranisem
- Hodnocení
(zveřejněno v rubrice Modely letadel | Co dělám? | Moje rádia | FrSky Taranis Q X7)