Příprava na létání doma

Před odjezdem na létání je třeba dát dohromady vše potřebné, co se na letišti nebo v terénu bude hodit. Balit tyto věci těsně před odjezdem se nevyplácí. Určitě něco zapomenete (podívejte se například sem: Co s sebou na létání).

Na letišti se dá chybějící nářadí nebo součástka vyžebrat od kamaráda. Jedete-li za město, případný návrat domů pro nějakou drobnost se taky snese. Ale vypravíte-li se někam dál, je smutné ukončit létání kvůli tomu, že nemáte nějakou součástku za korunu. Příprava doma se tedy vyplatí.

Promyslete si, jaké nářadí budete potřebovat pro případ nastavování, opravy a výměny dílů letadla.

Promyslete si, jaké náhradní díly a materiál budete potřebovat pro případ opravy modelu.

Příprava modelu

Model je třeba na létání připravit.

Kontrola modelu před letovým dnem

Nabíjení

Zdroje v modelu by měly být dostatečně nabity.

Pro akumulátory NiCd a NiMH se osvědčilo pomalé nabíjení proudy 0.1 C bez předchozího vybití akumulátorů. Na to stačí levná jednoduchá nabíječka. I v případě, že vylítám zdroje jen z poloviny, přebíjení malým proudem akumulátorům nevadí. Svědčí o tom jejich životnost mnoha let.

Cyklus nabíjení tedy probíhá takto. Leží-li model a vysílač v polici týden nebo déle, dám vysílač i příjímačové baterky večer před létáním na nabíječku a nechám je nabíjet přes noc.

Jdu-li v sobotu létat a nalétám-li jen hodinku či dvě, nenabíjím, protože vím, že mi zdroje vydrží i na neděli. Snad jen u malého modelu s akumulátory s malou kapacitou nabíjím přijímačové aku třeba v neděli dopoledne.

Mějte na paměti, že NiMH i NiCd akumulátory se samy vybíjejí. I nabitý vysílač a přijímač po měsíci v koutě vám na letišti moc dlouho nevydrží. Jdete-li tedy létat po delší přestávce, určitě zdroje nabijte.

Nabíjení vysílače

Vysílač by měl být dostatečně nabitý. Není nic víc frustrující, než nutnost ukončit létání hned na začátku kvůli vybitému vysílači.

O nabíjení zdrojů vysílače a přijímače vedou začátečníci vášnivé diskuze. Vymýšlí, jakou rychlonabíječku mají použít, jak akumulátory cyklováním donutit k co největšímu výkonu a podobně.

Mě se osvědčilo pomalé nabíjení proudy 0.1 C bez předchozího vybití akumulátorů. Na to stačí levná nabíječka a když má ještě časové vypínání, stačí na nabíjení akumulátorů rádia bohatě. I v případě, že vylítám zdroje jen z poloviny, přebíjení malým proudem akumulátorům nevadí. Svědčí o tom jejich životnost mnoha let.

Že to je správná cesta svědčí i parametry nabíječek dodávaných výrobci rádií.

Cyklus nabíjení tedy probíhá takto. Leží-li model a vysílač v polici týden nebo déle, dám vysílač i příjímačové baterky na nabíječku a nechám je nabíjet přes noc.

Jdu-li v sobotu létat a nalétám-li jen hodinku či dvě, nenabíjím, protože vím, že mi zdroje vydrží i na neděli. Snad jen u malého modelu s akumulátory s malou kapacitou nabíjím přijímačové aku třeba v neděli dopoledne.

V případě, že mě popadne letové šílenství a zdroje nestačí ani na jeden den, mám možnost moderní akumulátory nabíjet proudy 1 C i vyššími.

Mějte na paměti, že NiMH akumulátory se samy vybíjejí. I nabitý vysílač a přijímač po měsíci v koutě vám na letišti moc dlouho nevydrží. Jdete-li tedy létat po delší přestávce, určitě zdroje nabijte.

Nastavení vysílače

Nový vysílač by jste si měli nastavit. Základní věcí je nastavení varování před vybitím (má-li vysílač takovou možnost).

Nastavuje se napětí, při kterém začne vysílač varovně pípat. Mělo by to být nastaveno tak, aby byl dostatek času na bezpečné přistání dříve, než se vysílač definitivně vypne.

Minimálně by to mělo být půl hodiny. Zdá se to (zbytečně) hodně, ale když je třeba model zrovna v silné termice tři sta metrů vysoko a pilot zápasí se stoupavým proudem, uplyne deset minut jako nic a ještě nějaké desítky vteřin trvá přiblížení na přistání a přistání. Dalších patnáct dvacet minut je dobrá rezerva třeba pro létáni v teplotách kolem nuly, kdy vybíjení akumulátoru může probíhat rychleji.

Co s sebou

Věci, které berete s sebou noste v nějakém standardním zavazadle. U motorových modelů se používá tzv. "startbox", větroňáři používají nějaký kufřík nebo při létání v přírodě mimo letiště batoh.

Nářadí

Pokud máte nářadí je po jednom exempláři, nezapomeňte ho po použití doma v dílně vratít zase k nářadí, které s sebou berete na létání.

.

Materiál a náhradní díly

I výčet náhradních dílů se bude lišit podle toho, s jakým modelem půjdete létat.

• páky serv, čepy, vidličky, páky kormidel
• krystaly na výměnu

U pák serv si dejte pozor. Ne všechny páky mají stejný tisícihran!

Plachty

Déšť vás může zastihnout i s modelem na zemi. Na stojánce na letišti nebo na kopci. Prostě nestačíte model před deštěm demontovat a schovat. Nebo jsou-li přeháňky, nestojí to za to model pořád uklízet a po dešti zase připravovat.

Proto se hodí mít po ruce plachtu, kterou lze model přikrýt a která model před deštěm ochrání.

Plachty se prodávají jako "zakrývací plachty". Jsou z igelitové fólie a v rozích mají oka, za která lze plachtu zajistit kolíky tak, aby ji nebral vítr. Lze je za příznivé ceny koupit např. v potřebách pro zahrádkáře nebo v obchodech typu Kaufland. Cena se pohybuje typicky kolem 40 - 70 Kč.

K plachtě je dobré mít 4 kolíky, kterými plachtu zajistíte před větrem.

S velikostí plachty to nepřežeňte. S příliš velkou plachtou se špatně manipuluje.

Pokud plachta zmokne a vy ji ještě vlhkou složíte do auta, vzpomeňte si na ni. Plachtu v suchu rozložte a nechte uschnout. Jinak vás v autě může překvapit nepříjemný zápach.