Do nového terénu 
29.05.2016
Kluci od vèera poøád "na svah, na svah", ale nedìle je od rána jako stvoøená jít na letištì a lítat s motorákem. Nebo na louku a lítat termiku. Vítr fouká slabý a ještì z blbého smìru, z východu s výhledem na to, že se to možná stoèí k jihovýchodu. To tu nemáme moc možností.
Všichni máme házedla a tak by nám staèil opravdu slabý vítr. Ale kam? Jezdím prstem po mapì a znovu zkoumám, kde by se v okolí dalo létat na východní vítr, procházím v duchu známá místa. Tak ubìhlo dopoledne, kdy jsem se po chvilkách vracel k mapì. Nakonec jsem se vrátil k místu, které mì napadlo jako první, kde jsem nikdy nebyl, ale které znám spoustu let. Øíkalo se tomu místu "Krásòák", svah pod lesem nahoøe nad údolím Labe nad Krásným Bøeznem. Teï se "startovaèka" pro padáèkáøe, která tam je, jmenuje "Dobìtice". Zkusíme to tam!
Cesta na místo byla trochu navigaènì dobrodružná, každý jsme dorazili k místu z jiného smìru, ale sešli jsme se. Je letní teplo, slabý vìtøík a pøed námi krásná velká louka svažující se dolù ke Krásnému Bøeznu. Pofukuje trochu zleva, ale to nevadí, stejnì jsme sem pøijeli létat termiku, i když kluci to berou jako létání na svahu.
Jen jsme se rozkoukali, vyloupne se z hloubky pod námi skupina káòat - tøi, pìt, sedm a nabírá rychle v silném stoupáku výšku. Vrháme házedla nad louku a za chvilku se vezeme nahoru s nimi.
Ve stoupáku nabíráme i my snadno výšku a hned se jak malí kluci pøedháníme kdo letí výš. Po pìti minutách zaèíná zase mírnì pofukovat, stoupák nikde a my pomalu padáme do nižších pater. Ma louce je tráva po prsa a tak musíme vèas zpátky k místu startu, než pøijdeme o výšku úplnì. Nechceme to tu zdupat. Chvilku házíme z malého uježdìného plácku u cesty, staèí to vždy jen na jeden okruh nad loukou. Trochu mì mrazí, když si hledím svého letadla a tìsnì vedle mì se kamarád zatoèí a jeho model se šustotem vyletí vzhùru. Mám k tomu rychle se pohybujícímu modelu poøád respekt. Dva tøi hody jen na jeden oblet a zas pøichází bublina, ve které stoupáme a stoupáme. Stopadesát, dvì stì metrù nad místem startu už je ve sluncem prosvíceném vzduchu výška jako hrom. Vládne úplnì letní atmosféra, mezi køovím za námi a vysokou travou pøed námi je vedro jak v èervenci. Jen ten hmyz mlèí, nic po nás neleze.
Když je chvilka bez termiky, létáme s modely v pomìrnì malém prostoru a obèas se modely míjí dost natìsno.
Já jsem vycepovaný ze svahu a hlásím starty, kluci ten návyk nemají.
Vždy se pøed odhodem rozhlídnou, aby nehodili model do právì pøelétajícího,
ale vím tøeba z Rané z létání pod malou boulí, že obèas to druhé letadlo prostì není vidìt.
Tyhle návyky pøijdou až s tøískami 
Místo je to pìkné a když by byla louka posekaná, bylo by to tu zajímavé s velkým vìtronìm. Pøi létání se tu èlovìk pokochá pohledem do údolí, na start i pøistání tu je dost místa. Urèitì sem ještì nìkdy vyrazím.
Popis místa je zde: Krásné Bøezno / Dobìtice
(zveøejnìno na stránce Létání s Long Shotem)