To už je tak dlouho? 
Oprášil jsem zase (doslova!) moji Extru.
Předělal jsem ovládání sytiče, dobil akumulátor zapalování,
namontoval zpátky nádrž, kterou jsem musel trochu proprat
- filcové bimbátko bylo tmavě hnědé
a vyrazil na letiště,
že zkusím zavrčet po dlouhých měsících motorem.
Na letišti byla trojka Martin, zdeněk a Honza. Vybalil jsem eroplán a první, co mě trklo, že jsem od prachuá neotřel pouzdro na křídla. To, že je jako prase si nikdo nevšimnul a bok trupu, na který také padal na polici prach jsem utřel už doma. Ale otevřel jsem kufr s nářadím a hned jsem přišel na několik věcí, které mi chybí. Kluci naštěstí vypomohli.
Motor kupodivu chytil hned. Chvilku jsem vrčel, zkoušel přechody. Motor šel výborně a už už bych šel letět. Ale při následné kontrole zjišťuji, že pravé křidélko chodí nějak podivně. Servo ho vychyluje jen v jednom směru. To už znám. Půlka servozesilovače vyhořela (více viz Už druhé!). Z létání tedy nebude nic. Zkoušim tedy znovu nahodit motor, ale úspěšně jsem ho uchlastal. Po chvíli marného přehazování vrtule, kontroly zapalování a zase přehazování vrtule se vzdávám. Můj čas vypršel. Musím pro ženu.
Doma s údivem prohlížím své zápisky. Sakra! To jsem s tím opravdu naposledy letěl v roce 2006?!
(zveřejněno na stránce Letání)