Zmna zpsobu provozovn letadla 
Elektrolety jsem cel lta ltal na stopky. U kadho modelu a baterie jsem si postupn zjistil, po jak dlouhm letu se pohonn akumultor vybije na bezpenou rove a na takovou dobu jsem si nastavil stopky na vyslai, kter m potom upozorn, e u bych ml pistt.
Je to jednoduch, u nkterch letadel nebo spe pi nkterm zpsobu provozovn letadla to funguje dostaten pesn. Kdy ltm teba s akrobatem, ltm 6 minut v podstat ve stle stejnm reimu motoru, akumultor za tch 6 minut vybiju cca stejn. S vtronm podobn. Stoupm na motor vdy skoro se stejmm plynem. Samozejm stopky motoru b, jen kdy mm pidan plyn, a ani nemusm zohledovat, kolik pesn mm pidno na kniplu plynu. Prost charakter letu zajiuje podobnou "minutovou" spotebu pohonu.
Jinak je tomu u letadla jako je teba Timber, kde chvli ltm maketov skoro v horizontu, jindy akrobatm, jindy hobluji pistn a vzlety. Spoteba se v takovm ppad li velmi a pi ltn na stopky bu zstane v akumultoru zbyten mnoho nevyuit energie, kdy ltm katolicky, nebo kdy dm, vycucnu akumultor vce, ne je zdrvo.
Po osazen letadla proudovm senzorem FCS40A funguji jinak. Ve vyslai mm nastaveno men spoteby, men kapacity odebran z akumultoru. A mm nastaveny alarmy. Prvn alarm zane po vyltn 2/3 kapacity akumultoru hlsit v krtkch intevalech, kolik jsem vyltal. Je to pokyn: ukoni let a pista. Druh alarm zane pi vyltn 3/4 kapacity akumultoru trvale pskat. To je pokyn: sedni, nebo nedolet!
Hldn 1/3 zbytku kapacity je kvli eten baterky a jej ivotnosti,
hldn 1/4 zbytku taky, ale to u je i bezpenostn zleitost.
Je hrozn situace,
kdy odstartujete s hydroplnem,
lette v mal vce nad beh mimo vodu
a regultor zane najednou stahovat motor kvli vybit baterce! 
Men a hldn spoteby mi u tohoto letadla dost zjednoduilo ivot a umouje mi prodlouit si dobu poletovn u vody.
(zveejnno na strnce Mj ivot s Taranisem)