Sobota - zase svah i aerovleky

Dneska mraky o poznání níž než včera. Včera bylo vidět hřeben Krušných hor, dneska se hřeben neukázal celý den. Fouká zase na cvičnou louku nad letištěm a fouká víc než včera. Jen ten pohled k západu není moc optimistický. Závoje deště kam se člověk podívá.

Brífink je až v půl jedenácté. Schováváme se před studeným větrem a přeprškami. O včerejších 15 stupních si mužeme nechat zdát. Kulicha není třeba sundavat.

Moc nás není. Většinu lidí asi odradilo počasí. Venku to sice vypadá líp než doma zpoza okna, ale vzpomínka na včerejší kroupy nás nutí být opatrnějšími. Rozdělujeme se, polovina nás jde na svah, polovina zůstává na letišti na vleky.

Na svahu začíná soutěž magnetářů. My chceme všichni pod kopec autem, abychom se v případě deště měli kam schovat, auta není na louce skoro kam dát. Fouká o metr dva více než včera a tak mohou do vzduchu všichni. Nad nás se ještě o patro výš věší dospělé větroně. Postor od letiště až nad vrchol kopce je pěkně zaplněn létajícími aparáty.

Foto zase asi řekne více:

Já jsem se vypravil na vrchol fotit a filmovat "velké ptáky". Ještě jsme nezažil, že jsem musel po každém záběru kamerou nebo snímku fotoaparátem otírat objektiv od vody! Po hodině na vrcholu jsem byl "skleněný". Dole na cvičné louce mi potom bylo "teplo"

Vlekání dole na letišti bylo trochu nezvyklé. V jednu chvíli bylo vlečných 5x víc než větroňů I dole na letišti to byla loterie, zda závoj deště projde přes nás nebo někde stranou. Zaplachtovat, odplachtovat, zaplachtovat, ... Navečer se ukázalo na hodinu slunce, ale to už většina seděla v hospodě.

Za celý den teplota nepřelezla deset stupňů a tráva taky nestačila oschnout. Přesto se dalo dost nalétat.

(zveřejněno na stránce Podzimní Raná 2011 - sobota)