¦ stuktura sekcí ¦ Kontakt ¦ Hledat image

Zatáčí se směrovkou, křidélky se udržují křídla v rovině stďż˝lďż˝ odkaz / permalink

31.08.2011

Mezi modeláři je rozšířena představa, že hlavním řídícím prvkem letadla pro zaletění zatáčky je směrovka. A křidélka že jsou jen jakousi pomůckou a záchranou, když se letadlo moc nebo nečekaně nakloní. Někdy to vede až ke snaze letět zatáčku nejlépe bez náklonu. A taky s tím souvisí stížnosti, že některý model má směrovku neúčinnou a nezatáčí.

Zjednodušeně: pilot-modelář má pocit, že tak, jak model zatáčí na zemi natočením příďového kolečka, tak ve vzduchu zatáčí "natočením" směrovky. Že směrovka stále natáčí trup a s ním celé letadlo podél svislé osy a to potom letí po kružnici.

Tak tomu ale není. Modely se ze země poměrně obtížně pozorují a těžko se sleduje, jak letadlo na směrovku reaguje. Posadíte-li se ale do velkého letadla, můžete si chování letadla vyzkoušet a pozorovat velice dobře.

Směrové kormidlo se ve velkém letadle ovládá nohama, pedály na podlaze. Když zatlačíte nohou na pravý pedál a vychýlíte tak směrové kormidlo doprava, nos letadla se opravdu vychýlí doprava. Ale letadlo letí dál rovně, jen vzduch okolo začne hučet, jak nabíhá více zleva a přetéká z levé strany trupu na pravou. Letadlo letí trochu bokem, ale nezatáčí.

Vraťme směrovku do neutrálu a zkusme, co udělají křidélka. Nos letadla se zase srovná do směru letu. Vychýlíme na chvilku knipl doprava, křidélka nakloní letadlo na pravé křídlo. Stačí vyrobit téměř neznatelný náklon (opravdu jen dva tři stupně). Letadlo zdánlivě letí rovně, ale když budeme pozorovat bod někde vepředu na horizontu, zjistíme, že letadlo zatáčí doprava, bod na horizontu se trvale pohybuje doleva.

Z tohoto pokusu se dá usoudit, že letadlo zatáčí, když letí v náklonu. Letadlo po vychýlení směrovky také zatočí, ale zatáčka je až důsledek nesymetrického ofukování letadla, kterým postupně vznikne náklon. Čistší způsob, jak toho náklonu docílit, je vychýlit křidélka. Správně se létá zatáčka pomocí křidélek. Směrovka udržuje v zatáčce symetrické obtékání trupu, výškovka udržuje rychlost. Čisté proletění zatáčky znamená koordinovanou souhru udržování náklonu křidélky, udržování čistého obtékání trupu směrovkou, udržování hladiny letu a rychlosti výškovkou a případně ovládáním motoru.

Protože při řízení modelu nelze ze země tak dobře sledovat průběh letu v zatáčce, pilot modelář se tomuto ideálu snaží přiblížit na základě zkušenosti z průletu mnoha zatáček a sledování chování modelu. Třeba že kolega s větroněm, který kroužit umí (tedy ten pilot) a točí ve stejném stoupáku, nabírá výšku rychleji i když má výkonostně podobný model. Znamená to, že jeho model neletí v zatáčce bokem (skluzová či výkluzová zatáčka), že mu nepadá po křídle kvůli přetažení.

Modely řízené jen směrovkou jsou konstruovány s větším vzepětím křídla nebo s křídlem s dvojitým lomením. To umožňuje snadnější uvedení modelu do náklonu. A také vyvedení modelu ze zatáčky výchylkou směrovky kontra. Znamená to ale větší ztráty, znamená to menší obratnost. Má-li model křidélka i směrovku, zatáčejte křidélky a výškovkou a když už vám to půjde, zkuste přidat i tu směrovku. image

Malé modely jsou dnes silně přemotorované a jejich piloti často neznají jinou polohu plynu než plný plyn a občas volnoběh. Motor tak svým tahem "zakryje" pilotní chyby. Když potom pilot přejde na větší a ještě větší modely, špatné návyky nebo spíše "nenávyky" často vedou k zdánlivě nevysvětlitelným pádům modelů, za kterými se často skrývá pád kvůli malé rychlosti nebo přetažení na velké rychlosti a také hrubě zaletěná výkluzová zatáčka.

(zveřejněno na stránce Vžité omyly)