¦ stuktura sekcí ¦ Kontakt ¦ Hledat image

Gyro Cortex - let s kamerou st�l� odkaz / permalink

26.11.2013

Konečně je počasí pro test gyra. Vítr a turbulence!

Fouká pěkně přes stromy, vzduch bude neklidný. Dnes dám na model kameru, není úplně zataženo, takže kamera snad něco uvidí. Zkusím let s kamerou, protože jsem zvědavý, jak se stabilizace letu projeví v záběru. Hlavně "head lock", když se zaměřím na jedno konkrétní místo na zemi. Stabilizace modelu - nosiče kamery je jednou z věcí, která mě v souvislosti s použitím gyra v letadle - plošníku zajímá.

Zapínám kameru a hážu letadlo do vzduchu a nabírám výšku, aby kamera měla rozhled, aby viděla horizont. Nad loukou to s modelem dost mydlí a i ve výšce turbulence do modelu pořád strká.

První část letím s vypnutým gyrem a testuji přímý let - čas 0:50. Musím do řízení pořád zasahovat, turbulence strká model tu do levé tu zase do pravé zatáčky, občas vlétne model do stoupáku aby se za chvilku propadal dolů.

1:55 otáčím po větru, vracím se nad sebe a v otočce proti větru zapínám gyro do režimu "normal". Ihned registruji změnu. Model letí rovně, nemusím směr letu pořád korigovat. V podstatě stačí jen zatočit do žádaného směru a model tam vytrvale letí. Bez gyra model pořád uhýbal doleva doprava a směr jsem musel pořád honit. Ze země se mi to tedy jeví jako dokonalé.

4:25 gyro vypínám, otáčím model proti sobě, tlačím ho strmě k zemi a v 5:15 zapínám gyro, tentokrát ale v režimu "head lock". Kamera by měla mířit pořád na jedno místo. Model skutečně letí pěkně po přímce přímo na mě, jen z něho jde trochu strach, protože se tím strmým letem dolů pěkně rozjíždí. Instinktivně kontroluji prostor za sebou, abych při vybírání neskončil ve stromech. Zatím, co bez gyra bych musel opatrně ale rychle pracovat výškovkou, aby mi Beta nevyplavávala tím nárůstem rychlosti nahoru (v žádném případě to není nějaký neutrální aeroplán), a let by byl jako po vlnovce, teď nemusím dělat vůbec nic. Jak jsem model namířil, tak letí.

5:55 létám s vypnutým gyrem nízko nad loukou pod úrovní okolních stromů, tedy v turbulenci zase o něco větší, než byla ve výškách nad 50 metrů. Vítr mě v poměrně malém prostoru honí a v zatáčkách nízko nad zemí musím mohutně korigovat křidélky, protože turbulence háže model dovnitř nebo ven ze zatáčky. V 6:50 je dobře vidět, jak moc musím model rovnat, abych letěl rovně. V 7:10 je vidět, jak mě turbulence převrátí dovnitř do zatáčky, bez zásahu plnými křidélky kontra bych skončil v poloze na zádech.

V 7:45 zapínám gyro a létám to samé - nízko nad loukou pod úrovní okolních stromů v turbulenci nízko nad zemí. S gyrem je to skoro jako za bezvětří. Let podél stromů aleje (9:05) je v tomto vzduchu adrenalinová záležitost, s gyrem jen srovnám model do směru a on letí rovně sám. V čase 11:00 začínám nabírat výšku. Řízení je snadné, gyro drží směr i stoupání. V čase 11:40 mám model schovaný za korunami stromů v aleji, ale protože gyro drží přímý let, bez obav překonávám oblast oblohy, kdy model moc nevidím. V 11:45 tlačím model dolů a i tady gyro řízení usnadňuje. Model zrychluje, ale stále drží zvolenou sestupovou osu, jako kdyby neměl svoji schopnost vybírat střemhlavý let.

Při přistání v 12:25 nemusím vůbec hrabat do křidélek. Hlídám si jen podrovnání.

V 13:10 se chystám k odvážnému kousku - k průletu mezi stromy aleje šíkmo shora. Nevypadá to tak, ale mezi konci křídel a holými větvemi moc místa není a už jsem tu lezl po žebříku pro model uvízlý několik metrů vysoko v koruně jednoho z těch stromů. S gyrem se to ale ukazuje jako mnohem snadnější záležitost. Stačí dobře mířit, gyro už zajistí let po přímce.

Mažu domů. Jsem po té půlhodince zmrzlý jak drozd. V pěti stupních na větru to není nic moc!

Až později doma v teple mohu vyhodnotit záznam kamery.

Začátek letu s vypnutým gyrem: dobře je vidět jak model uhýbá doleva doprava a jak ho do směru musím pořád honit. Model byl dost vysokou, 150 až 200 metrů nad terénem, navíc proti šedé základně mraků a tak se let těžko koriguje. V záběru kamery je i dobře vidět, když model vlétne do svislého poryvu a zvedne čumák nebo ho naopak potopí dolů. To se koriguje nejhůř, protože to je ze země vidět až když model mění rychlost.

V přímém letu s gyrem (čas 2:15) je jasně stabilizační účinek gyra poznat. Model i podle záběru z kamery drží směr a vyrovnává i svislé poryvy. Žádné šmejdění nosu letadla doleva doprava nad horizont pod horizont. Z hlediska filmaře to je ale zklamání. Drobné pohyby letadla působí rušivě. Možná by stálo za to zkusit zmenšit zisk gyra, spíše je to ale problém letadla s malou hmotností. Ve strmém sestupném letu (5:20) sice gyro v režimu "head lock" zajistí perfektní zamíření kamery, ale se zvyšující se rychlostí jsou rychlé drobné pohyby letadla nepříjemnější a rušivější.

Takže usnadnění řízení letadla v turbulenci funguje bez debat, klidný záběr kamery gyro ale nezajistí. Alespoň tedy ne v této konfiguraci modelu a gyra.

(zveřejněno na stránce Gyroskopy)