Správný hod

Kluz

15.2.2004

Bezmotorový model/letadlo získává energii k dopřednému pohybu ztrátou výšky.

Modely kloužou v tak, že na na 10 m letu ztratí o něco méně než 1 m výšky,

Říká se, že jejich klouzavost je 1:10 a lepší.

Házedlo má klouzavost 1:8 až 1:10, radiák o rozpětí 2.5 m má klouzavost kolem 1:15, skutečný školní větroň kolem 1:20 a skutečný soutěžní větroň více jak 1:40.

Správný hod tedy vypadá tak, že model hned letí rychlostí kluzu a pod úhlem kluzu. Od vypuštění z ruky až po dotyk se zemí.

Ještě jednou zdůrazním, proč potřebujeme zrovna takový start modelu. Je to proto, abychom i během jeho krátkého několikavteřinového letu mohli pozorovat, jak se projevují naše zásahy do jeho seřízení.

Samozřejmě váš model nemusí a taky asi nebude ze začátku seřízen tak, aby klouzal stabilně. Jak tedy zjistit, jestli je příčina jeho nerovnoměrného letu ve špatném seřízení nebo zda je příčinou nesprávně provedený hod?

Stačí opakovat hod různou silou a tedy rychlostí a laborovat i s úhlem vypuštění. Pokud při některém z pokusů dosáhnete ustáleného letu, je kluzáček správně seřízen a vy jse našli správný způsob hodu. Pokud nedosáhnete ustáleného letu, je chyba v seřízení. I tak se ale v průběhu těchto pokusů naučíte správnému házení.

Nebude vám pak činit problém hodit model jiné "váhové" kategorie - malého rádiem řízeného motoráčka nebo větší větroň. Budete to mít tak říkajíc "v ruce".

(zveřejněno na stránce Vaše malá laboratoř)