Další zkušenosti se Sonicem

Během dalšího poletování jsem nabyl nějaké další zkušenosti.

Modelu opravdu sluší větší kolečka. S malými koly se s modelem špatně pojíždí a slabší motor není na trávě schopen model rozjet. V počáteční fázi startu stačí trs trávy aby o něj některá noha "zakopla" a vychýlila tak model ze směru. S většími koly to bude mít začátečník jednodušší.

I pod plným plyne lze model uvést do vývrtky. Mě se to podařilo když jsem ve výšce zkoušel hodně utažené zatáčky. Model najednou přešel do vývrtky, ze které jsem ho nemohl dostat. Už jsem viděl majitele, jak pláče nad hromádkou třísek. Včas jsem si vzpomněl a stáhl plyn. Model šel potom z vývrtky jdnoduše vybrat. Chybělo ale jen nějakých 5 m.

Na přistání jde Sonica opravdu pěkně vydojit. Když jsem se ho snažil z dálky dotáhnout bez motoru až nad posekanou plochu, končil jsem let s plně nataženou výškovkou a model letěl viditelně natažen. To už se kolíbal ze strany na stranu, ale stále šel křidélky řídit. Takové pokusy lze ale dělat opravdu jen těsně nad zemí.

(zveřejněno na stránce S čím létám)