Jak málo nìkdy schází 
Když jsem po létání na svahu slétával z úpatí Rané dolù na letištì, šel jsem po stráni dolù, ale létal za sebou stále nad svahem. Obèas jsem otoèkou o 360 stupòù zalétl blíže svahu abych byl stále ve svahovém proudìní. Že mùj odhad polohy modelu byl špatný a že jsem kvùli tomu létal zbyteènì daleko od sebe jsem vìdìl. Ale že létám opravdu tak daleko za hranou jsem se dozvìdìl až dnes od Jiøího Petránka.
On mi to øíkal už tehdy veèer Jindra Stejskal, ale že jsem byl až tak daleko za hranou mi došlo až teï. Model totiž nebyl z úpatí kopce vidìt. Musel jsem tedy být opravdu hodnì za hranou. Však ono mì to chvílemi moc nenosilo, ale pøièítal jsem to slábnutí vìtru (dole na poli moc nefoukalo). Jak málo chybìlo, aby mi model bìhem letu proti vìtru zmizel za kopcem!
(zveøejnìno na stránce Létání)