Ocelot už v Zillertalu nepoletí

pátek 25.8.

Dnešní létání trvalo asi dvě minuty! A tak jsem se připravoval. Vše jsem dobil. Počasí jako z praku. Po 14 dnech poprvé fouká sever. Ne moc, ale 3 – 4 m/s to jsou a plné startoviště paraglidistů svědčí o tom, že to stojí za to. Chvilku jsem koukal jak startují a potom jsem si rozložil nádobíčko u „své“ lavičky.

Za všeobecného zájmu turistů jsem dal Ocelota dohromady a vrhnul ho vstříc povětří. Po chvíli mi ale začalo být ve flízce teplo a tak že přistanu a svléknu si ji. Sednul jsem do borůvčí, ale mimo zašustění větviček se ozval náraz. Špiškou jsem trefil kolmo plochý kámen asi 10 x 10 cm. Nic se ale nestalo.

Až když jsem se svlékl, zjistil jsem, že mi nechodí jedno křidélko. Asi se při nárazu odlepilo servo. Strhl jsem pásku a když jsem sundal krytku, zjistil jsem, že se urazila páka na servu. Chvilku jsem dumal, zda mám náhradní. Mám! Už jsem ji chtěl měnit, když jsem vzaL za druhé křidélko. To chodilo, ale nějak divně. Nahlédl jsem dovnitř do křídla. Páka nalomená. Tak to je konec. Druhou náhradní nemám. Za udivených pohledů okolostojících jsem zase odmontoval křídlo, uklidil vysílač a potupně odkráčel k lanovce. Smolík.

(zveřejněno na stránce Na svah do Rakouska)