Pravidla RCEV 
RCEV je nrodn soutn kategorie pro vtron pohnn elektromotorem. Znn pravidel v roce 2017:
9.6.8. KATEGORIE RCEV KLUZKY S ELEKTRICKM POHONEM A V݊KOMREM
Sout rdiem zench termickch vtro s elektrickm pohonem a vkomrem pro jednotlivce. Vsledky kadho letu se pepotvaj na 1000 bod vtze skupiny, aby nebyly zvisl na zmnch povtrnostnch podmnek v prbhu soute. Poet letovch mus editel soute oznmit ped zatkem soute.
9.6.8.1. Obecn pravidla
9.6.8.1.1. Definice rdiem zenho vtron s elektrickm pohonem
Model letadla, kter je vybaven elektromotorem jako vzletovm zazenm a u kterho vznik vztlak psobenm aerodynamickch sil na plochy, kter se pi letu nepohybuj (s vjimkou dicch ploch) a kter d soutc ze zem. Pohon se skld z pevn nebo sklpc vrtule pohnn jednm elektrickm motorem, jeho otky se mohou bhem letu dit. Pohonn baterie nesm bt pevn nebo dlkov spojen se zem nebo s jinm modelem ve vzduchu. Dobjen pohonn baterie ze slunench lnk za letu nen povoleno.
9.6.8.1.2. Vrobce modelu
Soutc nemus bt stavitelem svho modelu, ale kad model me bt v souti pouit pouze jednm pilotem.
9.6.8.1.3. Charakteristika modelu
a) obecn charakteristiky modelu:
Maximln celkov plocha: 150 dm2
Maximln letov hmotnost: 5 kg
Maximln rozpt: 2540 mm (100 palc)
Plon zaten: maximln 12 - 75 g/dm2
b) Pohonem je libovoln elektromotor a baterie sloen z libovolnho potu a typu lnk. Maximln napt pohonn baterie je 42V.
c) Nen povoleno pouvat jakkoliv zazen, kter zjevn slou ke zpomalen a zastaven pohybu modelu kontaktem se zem pi pistvn.
d) Rdiov zazen mus bt schopno pracovat souasn s jinmi rdiovmi zazenmi s odstupem kmitot 10 kHz v bnch povolench modelskch psmech. Je mon pouvat rdiov zazen vyuvajc frekvenn syntzu na stran vyslae, nebo pijmae a zazen kompletn pracujc v psmu 2,4 GHz.
e) Pouit jakhokoli zazen pro penos informac z modelu k pilotovi, kter by ho mohly zvhodnit vi ostatnm soutcm je zakzno. Informace zvyujc bezpenost, jako je napt palubnho zdroje, problm s dosahem vyslaky, jsou povoleny.
f) Soutc me pi souti pout nejve ti rzn modely. V prbhu soute me kombinovat jejich sti tak, e vsledn model pouit na soutn let vyhovuje pravidlm. Pro snadnj kontrolu se me ped zatkem soute uskutenit pebrn model.
g) Aby byla umonna zmna startovnho poad v nsledujcch soutnch kolech, mus kad soutc uvst v pihlce minimln dv rzn frekvence s odstupem nejmn 10 kHz. Soutc me bt v prbhu soute vyzvn, aby pouil kteroukoliv z tchto frekvenc, pokud je vyzvn alespo pl hodiny ped zatkem kola, nebo je v psemn form uvedena ped zahjenm soute v rozpisu soute. V ppad frekvenn syntzy soutc oznm jm preferovan hlavn a zlon kanl, ale me bt v prbhu soute podn o zmnu na voln kanl. V ppad 2,4 GHz psma se kontrola kanl neprovd.
h) Jakkoliv pdavn zt mus bt uvnit modelu a bezpen upevnna.
i) Kad model mus bt vybaven vkomrem, kter zaznamen maximln vku dosaenou od vyputn modelu soutcm nebo pomocnkem, a do doby 10 sekund po zastaven motoru. Tento vkomr mus zastavit motor nejdle 30 sekund po jeho sputn pi vzletu. Bhem 30 sekundovho limitu me motor zastavit i soutc rdiovm signlem.
j) Pro umonn zkladn technick kontroly mus bt vechny vkomry jednodue demontovateln. k) Je zakzno jakkoli zazen krom regultoru a pijmae, kter by bylo nainstalovno na, nebo v modelu, umoujc celkov nebo sten ovldn funkce elektrickho pohonu modelu. Sportovn d R 2016 Strnka 205
l) Je zakzno pouvat jakkoliv zazen, kter zcela, nebo sten ovld ovldac prvky letadla bez zsahu pilota (nap. elektronick stabiliztory letu atp.)
9.6.8.1.4. Specifikace vkomru
Elektronick vkomr instalovan uvnit modelu mus splovat nsledujc technick specifikace:
a) Mus pouvat barometrick zpsob men tlaku.
b) Indikace vky mus bt zaloena na standardn mezinrodn atmosfe, jak je definovno v dokumentu ICAO 7488/2.
c) Mus zaznamenvat zmny tlaku od inicializace, a po 10 sekund od zastaven motoru (automaticky nebo manuln soutcm, podle toho, co nastalo dve). Pi inicializaci mus bt nastaven na referenn hodnotu nulov vky tak, aby byla aktuln vka startovit vzhledem k tlaku v rovni zem zaznamenna a zobrazena na zazen jako vka 0 m.
d) Data mus bt uloena a do clenho vymazn, jak je poadovno ped startem.
e) Aby byla mon pozdj kontrola letovho reimu, mus bt vkomr vybaven optickou signalizac vky, nebo konektorem pro pipojen extern zobrazovac jednotky. asomiovi mus bt umonna kontrola za elem zpisu letovho vsledku bez nutnosti odpojen vkomru od pijmae a / nebo regultoru, ppadn demonte z modelu. V ppad nutnosti pouit extern jednotky tuto mus soutc poskytnout rozhodmu k vyhodnocen letu. Extern zobrazovac jednotkou se rozum zazen pmo uren vrobcem vkomru k signalizaci F5J vky. K tomuto elu nelze pout penosn nebo stoln pota, ppadn jakkoliv jin zazen, kter nebylo k tomuto elu dodno vrobcem vkomru.
f) Mus zobrazit vku v metrech (bude zaokrouhlen na nejbli ni cel metr).
g) Vkomr mus vypnout motor do 30 sekund po jeho sputn, pokud jet nebyl vypnut soutcm v tomto limitu.
h) Zazen nesm umonit optovn sputn motoru bhem soutnho letu.
i) Bude fungovat s libovolnm typem regultoru (ESC).
j) Napjen bude samostatnou bateri pijmae, pokud je pouit regultor s optickm oddlenm, nebo z BEC vstupu regultoru.
k) Pouv univerzln konektory (JR / Futaba)
l) Elektronick vkomr mus bt nainstalovn takovm zpsobem, aby byl chrnn od zmn tlaku jinho druhu, ne zmnou vky nad zem.
m) Zazen mus bt nainstalovan uvnit modelu podle doporuen vrobce. Je zakzno provdt pravy, kter by modifikovaly snmn barometrickho men tlaku, anebo pravy software zazen tak, e by mnily jeho funkce v rozporu s pravidly a principy pouit v tto soutn kategorii.
n) Zapojen vkomru je sriov, vkomr se zaad do signlov cesty mezi pijma a regultor motoru. Zpsob zapojen vkomru zle na soutcm a jeho schopnostech. Za technick stav a spolehlivost pouitho zapojen odpovd soutc.
o) Nesm vyuvat pi startu monost vypnut motoru v zvislosti na pednastaven vce. Tato funkce vkovho vypnn nesm bt ptomna.
p) Model sm bt vybaven pouze tm typem vkomru v kombinaci s verz firmware, kter je v souladu s platnou technickou specifikac publikovanou organizac FAI pro pouit v kategorii F5J a je schvlen a aktuln publikovn na strnkch organizace FAI. Technick odkaz na platn seznam schvlench zazen: http://www.fai.org/ciam-our-sport/edic-wg-approvals , v sti AMRT APROVAL LIST.
9.6.8.1.5. Soutc a pomocnci
a) Soutc mus ovldat model sm.
b) Soutc me mt v prbhu soutnho letu u sebe nejve jednoho pomocnka.
9.6.8.2. Letit
9.6.8.2.1. Tern letit
Sout se m pokud mono uspodat na mst s rovinatm povrchem, kter zmenuje monost svahovho, nebo vlnovho plachtn a vzletov a pistvac plocha m bt upraven. Sportovn d R 2016 Strnka 206
9.6.8.2.2. Organizace plochy letit
a) Na letov ploe mus bt vymezena vzletov a pistvac plocha a depo pro soutc a poadatele soute. Vzdlenost mezi nejblimi body pistvacho kruhu a depa pro soutc nesm bt men ne 20 m. Stejn tak pekky na zemi nesm bt ble ne 20 m od nejbliho bodu pistvacho kruhu.
b) Na pistvac ploe se vyzna pro kadho soutcho ve skupin jeden pistvac bod.
c) Pistvac body mus bt vyznaeny vdy a vzdlenost mezi nimi je nejmn 15 m Obvod pistvacho kruhu nemus bt vyznaen pokud je nahrazen jinmi mcmi prostedky, napklad pskami na men vzdlenosti pistn modelu od pistvacch bod.
d) Vzletov plocha je kruh o polomru 3 metry se stedem v mst pistvacho bodu.
9.6.8.2.3. Bezpenostn pravidla
a) dn st modelu nesm pistt, nebo se zastavit v bezpenostn zn. Bezpenostn znou se rozum nap. depo, nebo prostor pro pchod a odchod soutcch, divk, nebo jin prostor uren organiztorem.
b) Model nesm v dn fzi letu lett nad bezpenostn znou ve vce ni ne 3 m. Toto hld asomi soutcho a nebo rozhod uren editelem soute.
c) Poruen kterhokoliv bezpenostnho pravidla se trest odetenm 100 bod od konenho vsledku soutcho v zkladn sti, anebo celkovho vsledku finle podle toho, kdy k poruen bezpenostnho pravidla dojde. Trest vyzna rozhod v zznamu vsledk soutcho v kole, ve kterm dolo k poruen pravidla.
9.6.8.3. Soutn lety
9.6.8.3.1. dn soutn lety
a) Ped kadm startem mus soutc umonit asomiovi kontrolu, zda je vkomr vynulovn inicializac v mst startu.
b) Men soutnho letu je zahjeno souasn s vyputnm modelu z ruky pilota nebo jeho pomocnka.
c) Soutc m v kadm soutnm letu dva (2) pokusy.
d) Ped druhm pokusem sm soutc na modelu provst opravy a pravy pouze jako nastaven, drobnou opravu modelu, vmnu vrtule a mus provst vynulovn (reset) vkomru peruenm napjen zazen, a to ve pouze v mst jeho vzletov plochy. Nen dovoleno mnit jakkoliv elektronick sti vybaven modelu.
e) Za pokus se povauje vyputn modelu za elem letu z ruky soutcho, nebo jeho pomocnka kdykoliv v prbhu pracovnho asu v danm kole.
f) Platnm letem v danm kole je posledn pokus uskutenn v pracovnm ase s jakmkoli vsledkem.
g) Ihned po pistn asomi zape dosaenou vku. Pokud vkomr ukazuje nulu anebo hodnotu nezobraz, hodnot se cel let nulou.
9.6.8.3.2. Nhradn lety
Soutc m nrok na nhradn let v ppad, e:
a) se jeho model v prbhu letu sraz s jinm letcm modelem,
b) let nebyl men pslunm rozhodm, Sportovn d R 2016 Strnka 207
c) let modelu naruila, nebo ukonila neoekvan udlost, kterou nezpsobil soutc ani jeho
pomocnk.
Soutcmu, kter opakuje let, se m poskytnout pimen as na ppravu (tj. vmnu modelu, jeho
sti, nebo baterie).
Nhradn let se poskytuje soutcmu podle nsledujcho poad:
1. V nepln skupin, nebo v kompletn skupin na pidanm startovacm a pistvacm bod.
2. V nov skupin sestaven minimln ze t (3) soutcch, kte opakuj soutn let.
K soutcm s nrokem na nhradn let mus bt ostatn soutc doplnn dnm losovnm.
3. S pvodn skupinou na konci probhajcho kola.
V takovm ppad se soutcmu, kter let nhradn let, zape vsledek nhradnho soutnho letu.
Pro ostatn soutc ve skupin bude platnm vsledkem lep z vsledk pvodnho, nebo nhradnho
letu. Soutc tto skupiny, ktermu nebyl piznn nrok na nov pracovn as, neme zskat nrok na
nhradn let ani v ppad, e se v prbhu tohoto pracovnho asu vyskytnou pekky.
9.6.8.3.3. Diskvalifikace a zruen letu
a) Soutc me bt diskvalifikovn z cel soute:
- v ppad myslnho, nebo hrubho poruen pravidel,
- pokud pouije model, kter neodpovd pravidlm,
- model d nkdo jin ne soutc.
- pokud pouije vkomr nebo nastaven vkomru, kter neodpovdaj pravidlm
b) Let se zru a vsledek letu se nape s nulovm vsledkem, kdy:
- model ztrat bhem letu jakoukoli svoji st krom ppadu, e se tak stane v dsledku srky
s jinm modelem nebo pi pistn,
- model, nebo jakkoli jeho st zastav ve vzdlenosti vt ne 75 m od pidlenho
pistvacho bodu, krom ppadu, kdy se tak stane v dsledku srky s jinm modelem,
- soutc, nebo jeho pomocnk, omez model jinho soutcho nebo jinho soutcho
samotnho pi pistn na jeho pistvac bod,
- vzlet modelu se uskuten mimo vzletovou plochu,
- model pelt pracovn as o vce ne 1 minutu,
- vkomr nezobrazuje po pistn startovn vku, nebo zobrazuje nulu (0 m).
9.6.8.3.4. Organizovn let
9.6.8.3.4.1. Nasazen a skupiny
a) Lety mus bt rozdleny na kola, kter se dle dl na skupiny s ohledem na monosti poadatele a pouvan rdiov frekvence model soutcch.
b) Sloen skupin by mlo minimalizovat situace, kdy dva soutc let vcekrt proti sob.
c) Pokud budou skupiny s volnmi msty, doporuuj se dt na konec kola, aby zde bylo msto na ppadn nhradn lety.
d) V kad skupin mus startovat minimln 3 soutc.
9.6.8.3.4.2. Ppravn a pracovn as
a) Soutc m prvo na pt minut ppravnho asu, kter se pot od okamiku, kdy byl vyzvn zaujmout msto v urenm vzletovm prostoru do zatku pracovnho asu skupiny.
b) Pracovn as pro celou skupinu je 10 minut, vetn doby chodu motoru.
c) Poadatel mus nahlas a podle monosti i vrazn opticky oznmit zatek i konec pracovnho asu skupiny.
d) Zvukov, ppadn i optick signl mus bt proveden tak po uplynut kad minuty pracovnho asu skupiny. Poslednch 10 sekund se oznamuje zvukovm, ppadn i optickm signlem kadou sekundu. Dle se zvukov, ppadn optick signl me dt soutcm v letovch kolech v asech 8:30, 9:30, 9:40 a 9:45.
e) Kad model, kter se nachz ve vzduchu po skonen pracovnho asu, mus co nejdve pistt. Sportovn d R 2016 Strnka 208
9.6.8.4. Vzlety
9.6.8.4.1. Msto startu
Model mus bt pi startu vyputn ve vzdlenosti do 3m od pidlenho startovacho bodu, jinak bude pokus anulovn a hodnocen nulou. Vzlet mus bt pm, s bcm motorem.
9.6.8.4.2. Pedasn start
Pokus bude anulovn a hodnocen nulou, kdy bude model vyputn ped zahjenm pracovnho asu. Zapnut motoru ped zatkem pracovnho asu je povaovno za pedasn start.
9.6.8.4.3. Inicializace vkomru
Ped kadm vyputnm modelu mus bt vechny vkomry vynulovny na rove ternu v mst startovacho a pistvacho bodu soutcho.
9.6.8.4.4. Druh pokus
Bhem pracovnho asu me soutc uskutenit nejve 2 letov pokusy. Soutc mus zajistit ped vyputnm modelu pro druh pokus vynulovn vkomru novou inicializac v mst startovacho bodu. Zahjenm druhho pokusu se automaticky vynuluj dosaen vsledky prvnho pokusu. Vzlet se mus uskutenit stejn jako pi prvnm pokusu ve vzdlenosti do 3m od pidlenho startovacho bodu
9.6.8.4.5. Chod motoru
a) Chod motoru mus bt spojit a bez peruen. Je povolena regulace jeho otek prostednictvm rdiov soupravy. Motor mus bt vypnut nejdle po 30ti sekundch motorovho letu. Pro jeho vypnut je povoleno vypnut asovaem ve vkomru, nebo je mon i dvj vypnut pilotem prostednictvm rdiovho zazen pro ovldn modelu.
9.6.8.5. Pistn
9.6.8.5.1. Pistvac body
Ped zahjenm a v prbhu soute mus poadatel kadmu soutcmu pidlit pistvac bod. Soutc je sm zodpovdn za to, e vdy pouije sprvn pistvac bod.
9.6.8.5.2. Pohyb osob v pistvacm kruhu
Rozhod (asomi) nesm omezovat soutcho pi startu ani pistn.
9.6.8.5.3. Oputn pistvacho kruhu
Po pistn a zmen vzdlenosti od pistvacho bodu rozhodm, me soutc vzt svj model i ped ukonenm pracovnho asu, pokud takovou innost nepek jinmu soutcmu nebo modelu ve skupin.
9.6.8.5.4. Pistn v cizm pistvacm kruhu
Kdy soutc pilot pistane s modelem v cizm pistvacm kruhu a druh model jet let, pilot nebo jeho pomocnk mus tento model odstranit v co nejkratm ase a tak, aby neomezil druhho soutcho, nebo jeho model pi pistvn. V ppad omezen druhho soutcho, nebo jeho modelu pi pistn, anuluje se jeho vsledek letu a soutc, jen byl omezen, m nrok na opakovn letu, pokud o to pod bezprostedn po skonen probhajcho letu.
9.6.8.6. Bodovn soutnho letu
Vsledek soutnho letu se skld ze soutu bod za letov as a bod za pesnost pistn, od kterho se odetaj body za startovac vku.
9.6.8.6.1. Men letovho asu
Letov as v sekundch se zaokrouhluje na nejbli celou ni sekundu. M se od okamiku vyputn modelu z ruky soutcho, nebo jeho pomocnka a do:
a) dotyku modelu se zem, nebo Sportovn d R 2016 Strnka 209
b) dotyku modelu s jakmkoliv objektem pevn spojenm se zem, nebo
c) ukonen pracovnho asu skupiny. Let je ukonen plnm zastavenm modelu na zemi.
9.6.8.6.2. Bodov hodnocen letovho asu
Za kadou celou sekundu letu v pracovnho asu, je udlen jeden bod do maxima 600 bod (10 minut maximum).
9.6.8.6.3. Bonus za pesnost pistn
Bonus za pistn se pidluje podle vzdlenosti piky modelu od pidlenho pistvacho bodu podle
nsledujc tabulky:
Vzdlenost Body
do 1 m vetn 50
od 1 do 2 m vetn 45
od 2 do 3 m vetn 40
od 3 do 4 m vetn 35
od 4 do 5 m vetn 30
od 5 do 6 m vetn 25
od 6 do 7 m vetn 20
od 7 do 8 m vetn 15
od 8 do 9 m vetn 10
od 9 do 10 m vetn 5
nad 10 0
Bonus za pistn se nepidluje, pokud:
a) se pistvajc model dotkne soutcho, nebo pomocnka kdykoliv ped plnm zastavenm modelu,
b) model pistl po pracovnm ase 9.6.8.6.4. Penalizace za pekroen pracovnho asu Pi peltn pracovnho asu o vce ne jednu minutu je vsledek danho letu anulovn.
9.6.8.6.5. Hodnocen startovac vky
Startovac vkou pro ely bodovn je maximln vka dosaen od momentu vyputn modelu z ruky do deseti sekund po vypnut motoru. Vka v metrech se vdy zaokrouhluje na nejbli ni cel metr. Za kad metr startovac vky do vky 200 metr se odet 0,5 bodu. Za kad metr startovac vky pesahujc 200 metr se odetaj 3 body. Pklad: namen vka 220 m = (200x0,5) + (20x3) = 100 + 60 = odpotv se 160 bod
9.6.8.7. Konen poad
9.6.8.7.1. Stanoven vtze skupiny a jeho bodov ohodnocen
Soutc, kter zsk nejvy souet bod sestvajc z bod za let, bod za pistn, odeten bod za vku, odeten trestnch bod, stv se vtzem skupiny a pidl se mu normalizovan skre 1000 bod v dan skupin.
9.6.8.7.2. Bodov hodnocen ostatnch soutcch skupiny
Ostatn soutc ve skupin zskvaj pepoten poet bod podle svho vsledku v pomru k vtzi skupiny, kter se vypote nsledovn: vsledek soutcho x(krt) 1000 /(dleno) nejlep vsledek ve skupin
9.6.8.7.3. Celkov vsledek soute
a) Pokud se let tyi (4), nebo mn letovch kol, je vsledek kadho soutcho soutem vsledk ze vech kol. Pokud se let vce ne tyi (4) letov kola, krtne se jeden nejni vsledek soutcho a jeho vsledek je dn soutem vsledk zapotanch kol. Aby bylo mon srovnvat vsledky sout Sportovn d R 2016 Strnka 210 s rznmi poty letovch kol, mus se souet vech zapotanch letovch kol znovu pepotat na 1000 bod vtze soute stejnm zpsobem, jako se pepotvaj body v jednotlivch letovch kolech.
b) V ppad rovnosti bod dvou soutcch rozhodne o vtzi vsledek krtacho letu. V ppad, e se let jen 4 kola a nejhor vsledek se nekrt, pak se pi rovnosti bod o umstn rozhodne v dodatenm rozltvacm kole na 10 minut.
c) Do celosttnho ebku SMR se pit k bodovmu vsledku bonus za celkov umstn v souti. Prvnm 6 soutcm v celkovm poad se k bodovmu vsledku pipote bonus 30, 25 20, 15, 10, 5 bod, kde vtz obdr maximum 30 bod. Souet vsledku z kvalifikanch kol a bonusovch bod tvo konen bodov zisk.
9.6.8.8. Pomocn informace
9.6.8.8.1. Organizan poadavky
a) poadatel mus kadmu soutcmu jednoznan oznmit zatek pracovnho asu a pslun pistvac bod v kadm kole;
b) jako zvukov signl lze pout automobilov houkaka, zvonec, p횝alka nebo jin dobe slyiteln signl, ppadn i optick signl, me se pout svtlo nebo vlajky. Je teba myslet na to, e zvuk se proti vtru na krat vzdlenost, proto se zdroje signlu mus rozmstit tak, aby je soutc a funkcioni dobe slyeli (ppadn i vidli). Doporuuje se pout audio nahrvku pracovnho asu s dostaten silnou zvukovou aparaturou;
9.6.8.8.2. Povinnosti rozhodch
a) Poadatel mus zajistit dostaten poet kvalifikovanch a odpovdnch rozhodch, kte ovldaj pravidla a dok se rychle a sprvn orientovat a rozhodovat, aby neohrozili ance soutcho v souti.
b) Rozhod mus zaznamenat i kadho soutcho, kter pelet pracovn as Peltn model o 1 min pes pracovn as sleduje startr.
c) Poadatel soute je oprvnn kdykoli v prbhu soute ovit, zda soutc pouvaj modely odpovdajc povolen charakteristice a pravidlm tto kategorie.
9.6.8.8.3. Vpoetn technika
a) Je doporueno pout vhodn potaov program na perozdlen soutcch do skupin tak, aby se zmenil poet ppad, kdy let kvalifikan kola soutc navzjem vcekrt (krom finle), a souasn pekontroluje monou kolizi pi pouit stejnch vyslacch kanl.
b) Ke zpracovn namench hodnot se tak doporuuje vhodn program, kter umon v krtkm ase po ukonen letovho kola vytisknout, nebo zobrazit prbn vsledek. Vhodn je vytisknout i podrobn rozpis namench as a bod za pistn, na sekundrn kontrolu soutcm. Eliminuje se tm chybovost pi zpracovvn vsledk.
c) Vbr programu a zabezpeen vpoetn technikou se ponechv na poadateli.
d) Po zahjen soute by se zaazen do letovch skupin ji nemlo mnit
(zveejnno na strnce Pravidla RCEV)