Velikost ocasních ploch

Při konstruování (modelu) letadla narazíte na problém: Jak mám udělat velkou výškovku? Jak mám udělat velkou směrovku? Jak dlouký má být nosník ocasních ploch?

Ocasní plochy stabilizují let modelu. Pokud model proletí nějakým rozruchem ve vzduchu, ocasní plochy zařídí, že se model nerozhoupe nebo náhle nečekaně nezmění režim letu. Čím jsou ocasní plochy větší a na větším rameni (delší ocasní částí trupu), tím je jejich stabilizační účinek větší.

Ocasní plochy umožňují model řídit. Vychýlením kormidel na ocasních plochách se mění poloha letadla vůči vzduchu a mění se tak režim letu. Čím jsou ocasní plochy větší a na větším rameni, tím je jejich účinek větší. Čím je ale kratší ocas letadla, tím je letadlo obratnější, protože jeho obraty nebrzdí servačnost hmoty ocasních ploch a trupu na dlouhém rameni.

Čím je však trup delší a ocasní plochy větší, tím větší je jejich aerodynamický odpor, je větší celková hmotnost letadla a také se letadlo musí vyvážit většími hmotami před křídlem nebo musí být nos letadla delší.

Z uvedeného je zřejmé, že určení velikosti ocasních ploch a délky trupu je závislé na účelu, ke kterému je letadlo určené. Jinak veliké ocasní plochy bude mít akrobatický speciál a jinak veliké ocasní plochy bude mít výkonný větroň. A je to věc kompromisu a mnohdy také výsledek předělávání a zkoušek různých velikostí ocasních ploch na již hotovém letadle.

(zveřejněno na stránce Mohutnost ocasních ploch)