Poloky METARu 
Zprva METAR me obsahovat tyto poloky:
<letit> <as> <vtr>KT vvvv [drhov dohlednost] [fenomny] oblanost <teplota>/<rosn bod> Q<qnh> [<probhl fenomny>] <TREND> <drhov podmnky>
- ICAO kd letit
- Datum a as
- Smr a rychlost vtru
- Veobecn dohlednost
- Drhov dohlednost *
- Meteorologick fenomny *
- Oblanost
- Teplota a rosn bod
- QNH
- Prv probhl fenomeny *
- Pistvac pedpov
- Drhov podmnky
Poloky oznaen hvzdikou (*) se uvdj jen nastane-li definovan situace. Ostatn poloky se uvdj vdy.
ICAO kd letit 
CCCC
Mezinrodn pouvan znaka letit.
LKPR je napklad znaka letit Ruzyn. LK je prefix pro letit v esk republice. Vce viz ICAO kdy leti.
Datum a as 
ddhhmmZ
Udv se v estimstnm kdu, kde prvn 2 slice oznauj den v bnm msci a dal 4 as vydn podle UTC, co udv nsledujc psmeno Z - ZULU.
Napklad: 161200Z = vydno 16. tohoto msce v 12.00 UTC.
Smr a rychlost vtru 
dddssKT
Smr vtru se udv po zaokrouhlen na destky stup vdy v tmstnm tvaru. Rychlost vtru se udv v dvoumstnm tvaru a vdy s uvedenm jednotek (KT, MPH, MPS).
Varibl se udv zkratkou VRB, bezvt smrem 000 a rychlost 00. Nrazy jsou indikovny psmenem G, maximln hodnotou nraz a opt jednotkou men.
Pokud v poslednch 10 minutch pekroila rychlost vtru 3 KT a zrove se smr vtru mnil alespo o 60 stup, udv se dle rozmez smr oddlen psmenem V.
05015G30KT = smr vtru 050 stup, sla 15 uzl, v nrazech 30 uzl
18006KT 130V230 = smr vtru 180 stup, sla 06KT, smr kols mezi 130 a 230 stup
VRB04KT = varibl do 4 uzl
Veobecn dohlednost 
vvvv
Udv se v metrech a vyjaduje se tymstnm slem. Je-li dohlednost 10 km a vy, udv se 9999. Je-li ni ne 50 m, udv se 0.
Drhov dohlednost *

Drhov dohlednost (Runway visual range, RVR) se uvd pro kadou drhu zvl, pokud jakkoliv men dohlednost (nejen drhov) klesne pod 1500 m. Je vdy doplnna o indikaci zda dohlednost roste (U), nemn se (N) nebo kles (D). Je-li drhov dohlednost nad 1500 m, udv se P1500.
R31/200U = RVR pro drhu 31 je 200 m a roste
R24/P1500N = RVR pro drhu 24 je vt ne 1500 m a nemn se
Meteorologick fenomny *

Uvdj se podle vznamu v potu nejve 3. Jejich kdy jsou podle poteby zpedu jet doplnny vyjdenm intenzity, msta a bliho popisu. Pehled kd viz tabulky.
| znaka intenzita/msto |
anglicky | esky |
|---|---|---|
| - | Light | slab |
| + | Heavy | siln |
| VC | In the Vicinity | v okrsku letit |
| znaka popis | anlicky | esky |
|---|---|---|
| MI | Shallow | |
| BC | Patches | |
| DR | Low drifting | |
| BL | Blowing | |
| SH | Shower | pehka |
| TS | Thunderstorm | bouka |
| FZ | Freezing | mrznouc |
| PR | Partial |
| Srky | ||
|---|---|---|
| DZ | Drizzle | mrholen |
| RA | Rain | d隝 |
| SN | Snow | snen |
| SG | Snow Grains | |
| PE | Ice Pellets | |
| GR | Hail | krupobit |
| GS Snow Pellets | ||
| IC Ice Crystals |
| Upesnn | Fenomn | |||
|---|---|---|---|---|
| Intenzita/msto | Popis | Srky | Ostatn jevy zhorujc dohlednost | Ostatn |
| - Light - slab | MI Shallow | DZ Drizzle - mrholen | BR Mist | +PO Well developed Dust- or Sand-Whirls |
| BC Patches | RA Rain - d隝 | FG Fog | ||
| DR Low drifting |
SN Snow - snen | FU Smoke | ||
| SG Snow Grains | VA Volcanic Ash |
SQ Squalls |
||
| + Heavy - siln | BL Blowing | PE Ice Pellets | ||
| VC In the Vicinity - v okrsku letit |
SH Shower - pehka | GR Hail - krupobit | DU Widespr. Dust | +FC Well developed Funnel clouds |
| TS Thunderstorm - bouka | GS Snow Pellets | SA Widespr. Sand | SS Sandstorm | |
| FZ Freezing - mrznouc | IC Ice Crystals | HZ Haze | DS Duststorm | |
| PR Partial | ||||
Vznam nejpouvanjch zkratek:
Intenzita: + = siln, - = slab
Msto: VC = v okrsku letit
Popis: SH = pehka, TS = bouka, FZ = mrznouc
Srky: DZ = mrholen, RA = d隝, SN = snen, GR = krupobit
Pekky: BR = koumo, FG = mlha
-RA BR = slab d隝, koumo
FZFG = mrznouc mlha
Oblanost 
Vka a mra pokryt oblohy oblanost je udvna v jednotlivch vrstvch od zem vzhru, udvaj se nejve 4 vrstvy oblanosti.
1. vrstva = vdy nejni bez ohledu na mru pokryt
2. vrstva = nejbli vy s pokrytm alespo 3/8 (SCT)
3. vrstva = nejbli vy s pokrytm alespo 5/8 (BKN)
4. vrstva = Cumulonimby (CB) nebo congestivn cumuly (TCV) nejsou-li ji soust pedchozch hlen
Vka se udv ve stovkch stop nad letitm. Mra pokryt oblohy se m v osminh viditeln sti oblohy a oznauje se takto:
0/8 = sky clear (SKC)
1/8 - 2/8 = few (FEW)
3/8 - 4/8 = scattered (SCT)
5/8 - 7/8 = broken (BKN)
8/8 = overcast (OVC)
Svisl dohlenost (vertical visibility, VV) se udv, pokud kvli silnm srkm nebo jin pekce (mlha, koumo atd.) nen vidt oblanost. VV se udv v metrech.
BKN015 OVC035 = 5-7/8 oblanost ve vce 1500 stop nad letitm a dle 8/8 ve vce 3500 stop nad letitm
CAVOK je zvykov fonetick vyjden frze "Clouds And Visibility OK", tedy situace, kdy meteorologick podmnky nemaj vliv na leteck provoz. Tato sitace je definovna souasnm splnnm nsledujcch podmnek:
- viditelnost pes 10 km
- dn meteorologick fenomny
- dn kumulonimby
- dn oblanost pod 5000 stop nebo pod minimln sektorovou vkou (uvauje se vt hodnota)
Teplota a rosn bod

tt/tt
Teplota a rosn bod se vyjaduj dvojic dvoucifernch sel oddlench lomtkem. Zporn hodnoty se vyjaduj pedsunutm psmenem M.
07/05 = teplota 7 st. Celsia a rosn bod 5 st. Celsia
QNH 
Qpppp
QNH je udvno tycifernm slem. Ped slem je indiktor Q, je-li hodnota dna v hPa, nebo A, je-li udna v palcch sloupce rtuti Hg.
Oblastn QNH je udvno pokud se li od letitnho a je uvozeno indiktorem REG.
Q1014 = QNH 1014
REG Q1018 = oblastn QNH 1018
Prv probhl fenomeny *

REff
Prv probhl fenomny jsou uvdny indiktorem RE a zkratkou fenomenu (viz ve). Pozorovan stih vtru je uvdn zkratkou WS.
RETS = prv probhl bouka
RERA = po deti
WS RWY31 = wind shear (stih vtru) pozorovan pi piblen na drhu 31
Pistvac pedpov 
TREND - TREND Landing forecast
Pokud se bhem nsledujcch 2 hodin oekv vznamn zmna poas, pouv se k avizovn tto zmny identifiktor BECMG (becoming) = nastupujc trvalej zmna, nebo TEMPO (temporary) = nastupujc krtkodob zmna, doplnn asem (UTC) zatku zmny.
Oekv-li se pchod podmnek nemajc vliv na letvo provoz, uvd se NSW (No Significant Weather).
Neoekv-li se vznamn zmna podmnek bhem nsledujcch 2 hodin, uvd se indiktor NOSIG.
BECMG 2000 = oekvan zmna dohlednosti na 2000 metr
Drhov podmnky 
dddddddd
Je-li to nutn, uvd se osmimstnm kdem drhov podmnky pro jednotliv drhy. Prvn dvojisl je slo drhy, dle nsleduje druh pokryt drhy (ve 3 vrstvch) a koeficient brzdnch ink.
Je-li drha mimo provoz kvli snhu, uvd se identifiktor SNOCLO.
(zveejnno na strnce METAR)

