Závìr 
Postupnì jsem prohlédl dokumentaci ke všem uvažovaným kamerám, kouknul jsem na videa toèená jednotlivými typy kamer. U kamer Canon G50 a hlavnì G60 byl problém najít nìjaký relevantní materiál s použitím dlouhého ohniska. Je to asi tím, že obì kamery jsou opravdu letošní novinky a noví majitelé toho ještì moc nestaèili natoèit. Problém je i s tím, že není mnoho videí, kde autor uvede, jakou kamerou zábìry toèil. Snažil jsem se najít také nìjaké diskuzní pøíspìvky, kde by se o kamerách mluvilo v dobrém èi zlém. To je ještì obtížnìjší. Není to poèítaè ani televize, o kterých se dají najít na Heurece, na Alze a podobných webech bohaté reference. Dají se najít vzájemná porovnání dvou kamer, weby i videa, ale jsou to v drtivé vìtšinì jen formální srovnání parametrù, není v tom žádná praktická zkušenost. Udìlat si tedy nìjaký ucelený obrázek o kamerách na trhu není jednoduché.
Ze seznamu dvaceti kamer, které jsem si zapsal do excelové tabulky s parametry, cenami a postøehy recenzentù, jsem nakonec vytipoval tøi:
Panasonic HC-X1000 jsem z výbìru vyøadil, nepøesvìdèily mì ukázky na YouTube, našel jsem pomìrnì dost negativních referencí.
Zadání na dlouhé ohnisko pøes 600 mm vyhovuje jen typ G50. Z mých pøedešlých prùzkumù ale vyplynulo, že to, èím se chlubí výrobci u kamer s velkým èipem ale s kratším objektivem, že dokážou zpracováním obrazu vykouzlit kvalitní obraz pøi dalším pøiblížení oøíznutím obrazu, tedy jakýmsi digitálním zoomem, je asi pravda. Proto jsem zaøadil do výbìru typ G60 a AX700, které mají objektiv dlouhý "jen" 380 a 350 mm. Na ukázkách, které jsem si našel, vypadá obraz digitálnì pøiblížený dobøe.
Jediné místo na které jsem pøišel, kde mìli všechny kamery na osahání, byla prodejna Megapixelu v Praze. Kamery jsem v prodejnì držel v ruce, mìl jsem možnost si je krátce vyzkoušet. Je to tìžká písemka, opravdu prakticky kameru vyzkoušet není možné, ovládání kamer není jednoduché a nìkolik hodin na každou by bylo málo. V tìch nìkolika minutách lze jen zjistit, jak padne kamera do ruky, jak vypadá obraz na displeji, jak vypadá obraz v hledáèku, jak jsou dostupné ovládací prvky a jaký mají chod.
Každý si do takového vybírání pøináší nìjakou emoci, zkušenost. I já.
Pøedešlé kamery, které jsem provozoval, byly Canon.
A mìl jsem s nimi výbornou zkušenost,
líbí se mi obraz, který kamery produkují,
líbí se mi jejich ergonomie.
Fotoaparáty, které jsem v posledních letech provozoval,
jsou znaèky Sony. První jsem si poøídil kvùli tomu,
že jsem vidìl, jak má Sony našlápnuto v technických inovacích a to se mi potvrdilo.
Drhne to u nich v ergonomii, menu fotoaparátù Sony je hrozné.
A platí to asi i u kamer. 
Tak mì ke znaèce Canon táhne srdce, k Sony zase ten jejich inovaèní duch.
Do prodejny jsem si tedy pøinesl tuto emoci
a taky jsem mìl nakoukáno plno recenzí a videí tìmito kamerami poøízených.
Všechny tøi kamery jsou cca stejnì veliké, ovládací prvky na "omak" mají taky podobné.
Do ruky mi tedy padly všechny stejnì, váhovì jsou na tom taky stejnì.
Jak vypadá záznam jimi poøízený jsem mìl nakoukáno a obojí - Canon i Sony mì uspokojovalo.
První jsem mìl v prodejnì v ruce Canon a co mì hned zarazilo, byla velikost displeje.
Pøipadal mi malý! První okamžitý pocit po zapnutí canonky tak bylo zklamání.
Èitelnost displeje je pro mì dùležitá, potøebuji ho mít èitelný i ze vzdálenosti pùl metru
a vmalém obrázku ty potøebné detaily nevidím.
Když jsme potom zapnuli Sony, první pocit byl "To je ono, to je dobøe èitelný displej!".
A podobnì to bylo s hledáèkem.
Pohled do hledáèku canonky mi pøipomínal obraz v hledáèku levné spotøební kamery,
pohled do hledáèku sonky byl jak pohled do velkého okna.
Krásný èitelný obraz, dobøe èitelné stavové údaje na okrajích obrazu.
V podstatì v momentì, kdy jsem znal obrazy displeje a hledáèku obou kamer, bylo rozhodnuto.
Kvalita hledáèku i displeje tak pro mì obì kamery Canon vyøadila a zbyla mi Sony FDR AX700.
(zveøejnìno na stránce Závìr)