Poprvé na letadle

Před létáním s SLČS jsem se rozhodl, že vyzkouším kameru (2020) GoPro 360 MAX na modelu. Připravil jsem montáž kamery nahoru nad křídlo do centroplánu a kameru jsem namontoval tak, aby měla co nejmenší odpor, tedy čočkami mířícími do strany.

Na jeden a půl kilové letadlo (Timber) je kamera poměrně velká a těžká. Letadlo s ní letí v pohodě, ředitelnost zůstala zachována, jen jsem musel poměrně dost přitáhnout trim výškovky, montáží kamery jsem posunul těžiště dopředu. Odpor vzrostl značně, musel jsem letět s o dost větším plynem. Běžně létám patnáct minut, s kamerou byla baterka vybitá za poloviční dobu.

Při létání jsem se nesnažil nějak prvoplánově držet za jinými modely ve vzduchu, přibližovat se k nim, neorganizovali jsme let ve skupině. Soustředil jsem se na bezpečné provedení letu, nechtěl jsem riskovat havárii a případné utopení kamery.

Při převodu videa před střihem programem GoPro Max Exporter jsem nezatrhl ani Horizon Level, ani World Lock. Chtěl jsem vidět, jak bude záběr kamery kopírovat pohyb modelu. A výsledem mě příjemně překvapil. Stabilizace v přiměřeném odstupu sleduje pohyb modelu, jeho náklony, přitom eliminuje drncání od turbulence. Záběry jsou tak obrazově klidné a přitom působí přirozeně.

Problém je orientace kamery. Šev skládání obrazu je při pohledu dopředu přes čumák a vrtulový kužel a občas ty obrazy nejsou dobře spojeny, bedlivé oko zaznamená i jinou expozici levé a pravé strany obrazu. Lepší by bylo kameru natočit v úhlu 45 stupňů ke směru letu, pohled dopředu a dozadu i do stran by byl čistý, ale nevím, zda by takto vzniklé "pádlo" na vršku modelu umožnilo bezpečný let.

(zveřejněno na stránce Poprvé na letadle)