Poprvé na vodě 
(24.8.2018)
Letos nastoupilo jaro rychle. Tak jsme museli o týden dva dříve na vodu!
Já jsem vytáhl nově polepeného Timbera
Honza přivezl vylepšené záchranné plavidlo.
Mohli jsme být čtyři, ale jarda tvrdnul v práci. Počasí na duben krásné, na létání na vodě ideální podmínky.
Pozoruji na sobě nevylétanost. I když jsem létal celou zimu, vzlety i přistání jsou o poznání horší, než jak si je pamatuji z minulého roku. Honza mi připadá, že je na tom podobně, když končí výběh v rákosí na břehu. Možná to je jen tím, jak jsme hr všechno vyzkoušet. Když dávám do letadla druhou baterku, říkám si, že se musím více soustředit a ono to jde hned lépe!
Další let si říkám, že je čas na blbnutí, prostor nad vodou se na chvilku uvolnil. Létám trochu ostřeji a když přelétávám břeh směrem z rybníka ven, tak najednou letadlo přestává reagovat. Vnímám jen, že motor běží pořád na polovic plynu, ale kormidla nereagují. Až za chvilku mi došlo, že slyším "telemetrie ztracena". To už ale letadlo mizí za blízkým horizontem břehu a slyším náraz. Trvalo to celé tak dvě tři vteřiny. Když jsem vylezl nahoru a došel k letadlu, všechno funguje. V prostoru baterky však zjišťuji, že je konektor baterky povytažený. Škody jsou přijatelné, polámané plováhy, vrtule. Jen kousek vedle je veliký kámen, ten trefit, tak je to asi konečná. Mám námět na přemýšlení, co se asi stalo.
(zveřejněno na stránce Létání s Timberem)