9.11.2003
Pøi fotografování v šeru lesa se vám snadno stane, že fotografie vypadají nepøirozenì.
Fotoaparát udìlá fotku pøíloš svìtlou. To se hodí, pokud chcete poøídit snímek
nìèeho konkrétního. Nìèeho, co chcete zdokumentovat. Pro zachycení obrazu tak,
jak ho vnímá naše oko to však není vhodné.
Pøitom staèí málo. Staèí snímek exponovat tmavší, než jak to nastaví automatika.
.
|
.
|
|
Fotografie poøízená plnì v automatickém režimu. Obloha mezi stromy je pøepálená,
vše je svìtlejší než ve skuteènosti - šedivé. Clona 2.8, 1/40s, ISO 149.
|
Pro druhý snímek jsem nastavil korekci cca -1EV: Clona 2.8, 1/60s, ISO 100.
|
.
|
.
|
|
Podobný pøípad - fotografie poøízená automatem. Barvy listí neodpovídají
a nevynikne ani kontrast svìtla a stínu.
Clona 2.8, 1/30s, ISO 100. Na snímku je naopak patrná struktura kùry stromu v popøedí.
Kmen stromu na druhém snímku je jen silueta.
|
Pro druhý snímek jsem nastavil korekci cca -1EV: Clona 2.8, 1/80s, ISO 100.
Postavy jsou sice tmavé a hùøe èitelné než na prvním snímku,
ale o to ve snímku nejde. Jde o náladu snímku.
|
Na posledním snímku je patrné, že uvedeným postupem lze zachytit další barvu obrazu - modrou.
Zatímco na všech pøedchozích je obloha pøepálená, na posledním snímku se podání oblohy blíží
skuteènosti.