Sobota - zase svah i aerovleky 
Dneska mraky o poznání níž než vèera. Vèera bylo vidìt høeben Krušných hor, dneska se høeben neukázal celý den. Fouká zase na cviènou louku nad letištìm a fouká víc než vèera. Jen ten pohled k západu není moc optimistický. Závoje deštì kam se èlovìk podívá.
Brífink je až v pùl jedenácté. Schováváme se pøed studeným vìtrem a pøeprškami. O vèerejších 15 stupních si mužeme nechat zdát. Kulicha není tøeba sundavat.
Moc nás není. Vìtšinu lidí asi odradilo poèasí. Venku to sice vypadá líp než doma zpoza okna, ale vzpomínka na vèerejší kroupy nás nutí být opatrnìjšími. Rozdìlujeme se, polovina nás jde na svah, polovina zùstává na letišti na vleky.
Na svahu zaèíná soutìž magnetáøù. My chceme všichni pod kopec autem, abychom se v pøípadì deštì mìli kam schovat, auta není na louce skoro kam dát.
Fouká o metr dva více než vèera a tak mohou do vzduchu všichni. Nad nás se ještì o patro výš vìší dospìlé vìtronì. Postor od letištì až nad vrchol kopce je pìknì zaplnìn létajícími aparáty. 
Foto zase asi øekne více:
Já jsem se vypravil na vrchol fotit a filmovat "velké ptáky".
Ještì jsme nezažil, že jsem musel po každém zábìru kamerou nebo snímku fotoaparátem otírat objektiv od vody!
Po hodinì na vrcholu jsem byl "sklenìný". Dole na cvièné louce mi potom bylo "teplo"
Vlekání dole na letišti bylo trochu nezvyklé. V jednu chvíli bylo vleèných 5x víc než vìtroòù I dole na letišti to byla loterie, zda závoj deštì projde pøes nás nebo nìkde stranou.
Zaplachtovat, odplachtovat, zaplachtovat, ...
Naveèer se ukázalo na hodinu slunce, ale to už vìtšina sedìla v hospodì.
Za celý den teplota nepøelezla deset stupòù a tráva taky nestaèila oschnout. Pøesto se dalo dost nalétat.
Podzimní Raná 2011 - pátek