Mínus 12

Sdružení letců Českého středohoří - Sdružení letců Českého středohoří

Předpověď na neděli je trochu strašidelná, má hodně mrznout. Ale vyhlídka na čistou bezmračnou oblohu a zimní slunce nás táhne ven. Ráno v osm na letišti!

Rozmražená skla na autě hned na prvním kilometru zase namrzla a pohled dolů do údolí do mrazivé kotliny taky není moc povzbuzující. Ale jsem oproti minule vybaven dvojema fuskama a na těle jedno funkční triko navíc, tak to snad bude dobrý. Auto cestou na letiště ukazuje -12.5, ale nefouká. A slunce bude! Za chvilku vyleze.

Karel už na letišti poletuje a užívá si osvětlení svého stroje. Sněhu je dost a je krásný. Jen nějaký debil na čtyřkolce část plochy letiště rozryl až na drn.

I já jsem odstartoval ještě za šera, ale za chvilku se slunce vylouplo zpoza kopce a zalilo zlatem letiště. Měli jsme i pocit, že to hřeje.

Užívali jsme si krásného světla a třpytivého sněhu asi dvacet minut, potom slunce dostoupalo za mrak nad východním obzorem a to kouzelné světlo zmizelo. Ale i tak jsme si poletování kolem sebe užívali, přistání, jízdy po sněhu, dlouhé vzlety. Přemrzlý sníh i práší za lyžemi! Měníme občas baterky a zrovna se mě Karel ptá, kolik mám vylítáno. Říkám, že jsem právě dal novou baterku, ale že zrovna tahle je v tom mrazu hodně měkká. Lety předtím jsem létal bez klapek, teď blbnu s plnými klapkami a lítám kolem na pětníku. Pak jsem trochu nastoupal a vydal se směrem nad pole. Letím rovně daleko od sebe a začínám mírnou zatáčkou obracet k sobě. Letadlo je pomalé, přidávám zoubek plynu, ale ve zlomku vteřiny přechází letadlo do pádu. To už mám plný plyn, ale nic se neděje, letadlo nereaguje a ve dvou otočkách spirály se zřítí do pole daleko ode mne.

Vydávám se posbírat trosky a hlásím, že mi asi přestalo fungovat rádio. Než jsem došel k letadlu zkroucenému mezi hroudami, zkouším kormidla, hýbou se. A pomalu mi dochází, k čemu došlo. Došla baterka. Hodně měkká baterka spadla přibližně v polovině běžného letového času a já jsem blbec zapomněl zatáhnou ty vztlaky. Plně vytažené klapky jsou velká brzda a jak přestal táhnout motor, tak letadlo spadlo do vývrtky. A protože byly ty vztlaky venku, padalo to ve spirále. Kdyby byly zatažené, vybral bych ten pád a v dálce na poli přistál, výška na to stačila.

Škody nevypadají hrozivě.

Karel létá dál.

Pěkné dvě hodinky létání. Trochu mi zmrzly nohy a při výměně baterek, kdy musím sundat rukavice, prstíky trochu bolely, ale jinak pohoda, za ten zážitek to stojí. Když nefouká, tak se to dá i za velkého mrazu.

Prohlídka stroje doma. Prasklé křídlo, prasklý trup, zlomená lyže. V křídle ale nepraskl žádný nosný prvek, uhlíky jsou celé, stačí slepit pěnu, trup v podstatě taky jen praskliny, jak to při pádu propružilo. Vrtule zlomená. Dobře to dopadlo.

letadlo: Timber
vybavení: lyže vyrobené svépomocí