Z plovákù trsátka 
Sobotní ranní létání na rybníku U ploutvièek bylo super. Zaèínali jsme za úplného bezvìtøí, bavili jsme se filmováním z modelu a lety ve formaci.
Už to máme dost nacvièené a tak ani velká blízkost modelù nás tolik neznervózòuje. Tìším se, až nám Karel ukáže, co nafilmoval.
Všichni už vylétali všechny baterky, jsem poslední letuschopný.
Karel den komentuje slovy:
Nic jsme nerozbili, nikdo to na vodì nepøevrátil, tak to jen jednoduše støihnu, nic zajímavého jsem nenatoèil.
Zatím, co kluci strkají letadla do aut, já si užívám volnéhio prostoru. Trochu akrobatím a trochu zkouším, co stroj snese. Zkouším letìt na plný plyn výkluzové zatáèky, úplnì je z toho cítit síla motoru.
Natlaèím letadlo nad hladinu a na plný plyn ženu letadlo ve výkluzu tìsnì nad hladinou. Letím proti slabému vìtru a toèím pomalu k sobì. Køídlo je tak deset patnáct centimetrù nad hladinou, letadlo se žene nad vodou, když najednou rána,
vidím ve zlomku vteøiny v cákanci kusy bílé hmoty a už ležím na zádech.
Letadlo úplnì bez plovákù.
Kalhoty rychle dolù a pro letadlo.
Z plovákù na letadle zbyly jen kousky hmoty kolem vzpìr,
zbytek je nalámaný na vodní hladinì.
Tak tohle už neslepím! 
A pøíèina? Jak jsem pomalu toèil do smìru po vìtru,
letadlo s vìtrem v zádech i pøi té rychlosti pokleslo o ten kousíèek,
co letìlo nad hladinou, dolù.
Vykopnutá smìrovka a náraz vody do plovákù zešikma už byl jen detail.
Rychlost a prda to byla veliká.
Nikdo se nedíval, všichni koukali do beden a balili!
(zveøejnìno na stránce Létání s Timberem)